Úvodní  >  Související stránky k článku Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)

Související stránky k článku Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)

Z expedice roku 1971.Autor: Zdeněk Štorek. Z událostí popsaných v předešlém dílu je patrné, že po neblahých politických událostech jsme se my meteoráři, zase „zvetili“. V. Znojil, ač byl na brněnské hvězdárně zaměstnán jen ve vedlejším pracovním poměru, měl sekundanty V. Nečase  a J. Šilhána, taktéž zaměstnance hvězdárny.  Proto mohla brněnská MS, financovaná ovšem hvězdárnou ve spolupráci s hvězdárnou v Úpici a ve Veselí n. M., uspořádat 15. celostátní meteorickou expedici (26. dle BD) s pozoruhodným názvem (vymyšleném ovšem ex post) ŽIKULEX-Ž (ŽInantně KULantní EXpedice; použité termíny byly snad nejfrekventovanějšími slovy v komunikaci účastníků expedice a to Ž na konci názvu souviselo s podivným zvykem opakovat na konci věty počáteční písmeno posledního slova věty - skutečně pozoruhodné...).

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)

Z meteorických expedic.Autor: Archiv Zdeňka Štorka. Po neúspěšné „slovenské“ expedici v r. 1974 byla na řadě česká strana, tedy ČAS, které však na expedici nebyly přiděleny prostředky, čímž si na Slovensku poškodila renomé. Organizace se proto ujala brněnská hvězdárna zastoupená jejím zaměstnancem a předsedou meteorické sekce Zdeňkem Mikuláškem (Vojtěch Nečas se pro těžké onemocnění musel předsednictví vzdát).

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)

Z expedice 1974.Autor: Miroslav Šulc. Po sérii víceméně zdařilých až velmi zdařilých expedic od r. 1969 jsme se v Brně usnesli, že v r. 1974 se organizace expedice vzdáme, kromě toho ČAS neměla na expedici peníze. Iniciativu jsme přenechali slovenským organizacím – Slovenské astronomické společnosti, hvězdárně v Hurbanově a hvězdárně v B. Bystrici, které pod odborným vedením Dr. Porubčana z Bratislavy uspořádaly ve dnech 14. - 27. července 1974 18. celostátní meteorickou expedici STRESLOVEX (STREDOslovenská EXpedícia), (29. dle BD) zaměřenou na studium radiantů vizuálních sporadických meteorů.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)

Z expedice 1973.Autor: Miroslav Šulc. Po poměrně úspěšné expedici v r. 1972 došel V. Znojil k názoru, že je třeba uspořádat ještě jednu, kvůli doplnění materiálu. Jejím vedoucím měl být opět J. Grygar z AsÚ ČSAV, ale metodiku naplánoval V. Znojil. Byla rafinovanější než v předchozím roce, pozorovatelé měli ve stanovených okamžicích přestavovat dalekohledy na jiné oblasti oblohy. Bylo to zapříčiněno snahou využít činnost meteorického roje delta-Aquariid, radar musel být nastavován do úhlové vzdálenosti 90°  od radiantu, tudíž muselo být spočteno – kvůli dennímu pohybu – 20 záměrů dalekohledů pro každou stanici. Za tím účelem vyráběl V. Znojil a V. Musil mapky a J. Žižka se pokoušel vyrobit digitální hodiny (odečítání sekund z obyčejných hodinek bylo nepohodlné), což se mu nepodařilo.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)

Z expedice 1972.Autor: Miroslav Šulc. Vzrůst aktivity  brněnské  MS pod personálním vedením V. Nečase a vědeckým řízením V. Znojila díky zvýšení počtu členů v předchozím letech (20 řádných a 11 kandidujících) pokračoval a spěl do vrcholu. Díky tomu mohla být uspořádána v r. 1972  16. celostátní expedice (27. dle BD) s třetím pokusem o souběžná radarová a optická pozorování.  Podílel se na ní AsÚ ČSAV v Ondřejově (J. Grygar a M. Šimek), MS ČAS (M. Šulc), LHaP v Brně (Z. Mikulášek, V. Nečas, V. Znojil), hvězdárna, resp. Šroubárna Ždánice a LH v Úpici.  Expedice se konala ve dnech 6. - 20. 8. na základně Ondřejov -  Rápošov (obec cca 20 km JZ od Kutné Hory; stanice byla asi 1 km od Rápošova severně na kótě 516 m) a podle jmen obcí obdržela název RAPONDEX.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)

Expedice z roku 1969.Autor: Foto: Miroslav Šulc.14. dílem byla ukončena I. perioda historie meteorických expedic, tímto dílem otevíráme periodu II. Je charakterizována skutečností, že hlavní organizátoři celostátních meteorických expedic, Z. Kvíz a L. Kohoutek emigrovali; poněvadž Z. Kvíz byl předsedou meteorické sekce ČAS a L. Kohoutek členem jejího předsednictva, stala se ve věci pořádání expedic ČAS neakceschopnou. Z organizátorů zůstal k dispozici jen J. Grygar, který se však primárně věnoval astrofyzice a na meteorickou astronomii mu čas nezbyl.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)

Expedice z roku 1968.Autor: Foto: Miroslav Šulc. Zdálo se, že rok 1968 bude úspěšný, když se zdařila expedice MARODEX a v plánu byla celostátní expedice.  Události se ovšem, jak asi sami tušíte, vyvinuly zcela jinak. Nejprve na jaře proběhl v klidu průlet planetky Ikaros kolem Země, který vzbuzoval u obyvatelstva již v roce 1967 obavy z katastrofy. Ta nastala, ale ne kosmická...

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)

Vladimír Znojil.Autor: Archiv Zdeňka Dietla. Vyprávění o expedicích roku 1965 nebylo v 10. díle dokončeno, následovaly ještě expedice dvě. V nich bych se rád pozastavil i nad jednou z nejvýznamnějších osobností meteorické astronomie v minulém století, výjimečným, avšak svérázným pozorovatelem Vladimírem Znojilem.

Martin GembecÚkazy

43. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 10. do 31. 10. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu jsou pěkné skvrny. V neděli 31. října končí letní čas – ve tři hodiny ráno se posouvá čas zpět o hodinu na 2 hodiny SEČ. V neděli 31. října má z Floridy odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS). Ariane 5 byla po úpravách aerodynamického krytu i podruhé úspěšná a může tedy v prosinci vynést dalekohled JWST. Před 40 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 13.

Václav KalašOsobnosti

Dubnové výročí: Jindřich Šilhán

Před patnácti lety, 10. dubna 2000, nás navždy opustil český astronom a pedagog Jindřich Šilhán. Propagoval astronomii mezi veřejností, pořádal přednášky, vedl odborné kurzy a kroužky. Sám pozoroval meteory a zejména proměnné hvězdy. Díky jeho působení se úspěšně rozvíjela různá vizuální pozorování.

Martin GembecÚkazy

52. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 12. do 30. 12. 2018. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je vidět Mars. Velmi nízko na ranní obloze je Merkur a Jupiter, výše je jasná Venuše. Stále můžeme vidět nejméně dvě celkem pohodlně viditelné komety. Máme za sebou slušnou kadenci startů raket, 19. prosince dokonce čtyři v jednom dni. Také se vraceli tři kosmonauti z ISS. Před 50 lety vyslala od Měsíce k Zemi své vánoční poselství posádka Apolla 8.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)

Expedice 1966.Autor: Archiv M. Šulce. Po neúspěšném roku 1965 následoval zajímavější rok 1966, neboť byly uspořádány dvě celostátní expedice, z nichž první byla přímo velkolepá a druhá z hlediska pozorování debaklem, nicméně byla naplněna kulturním přínosem. V obou případech šlo ovšem o nezapomenutelný zážitek.

Martin GembecÚkazy

43. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 24. 10. do 30. 10. 2016. Měsíc spěje k novu. Večer velmi nízko na jihozápadě proběhne konjunkce Venuše a Saturnu. Ve Střelci, o něco výše nad obzorem, je Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc. Na ranní obloze se vynořil Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Orbiter TGO z mise ExoMars 2016 je na oběžné dráze Marsu, přistávací modul EDM havaroval. Čínská orbitální stanice Nebeský palác 2 má dvojčlennou posádku. Mezinárodní vesmírná stanice ISS má opět šestičlennou posádku. Juno minula Jupiter v safe módu. K ISS vyrazila úspěšně také nákladní loď Cygnus. V neděli 30. 10. se mění čas posunem o hodinu zpět na běžný středoevropský.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)

Expedice Javorina 1965.Autor: Archiv J. Mikuška. V předchozím díle byly popsány dvě celostátní expedice uskutečněné v letech 1963 a 1964.  V r. 1965 se s expedicemi "roztrhl pytel", neboť brněnská MS se podílela na třech akcích. Přesto tento rok nelze označit za zvlášť úspěšný.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)

Bezovec 1964.Autor: Archiv J. Mikuška. Jak se ukázalo v minulých letech, volba pozorovacího stanoviště expedice v Povážském Inovci byla šťastná. Proto i v roce 1963 zorganizovala Československá astronomická společnost 8. celostátní expedici (14. dle BD) na Bezovci ve dnech 14. - 28. září (!), se základnou nikoliv v hotelu, nýbrž v rekreačním středisku Slovakofarmy Hlohovec. Programem expedice bylo pozorování různými přístroji a pozorování přes barevné filtry v systému BVR. Druhý z programů určil název expedice: COLOREX 63. Garanty programů byli L. Kohoutek a J. Grygar.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)

Z expedic v roce 1960.Autor: Archiv J. Mikuška.V předešlém dílu byla popsána jediná expedice v roce 1959, méně úspěšná. Následující rok 1960 byl úspěšnější, byly uspořádány expedice dvě, jedna brněnská, která se nevyvedla, a další celostátní, ta dopadla perfektně.



12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »