Hlubinami vesmíru s dr. Richardem Wünschem (1. díl)
Richard Wünch.Autor: TV Noe.V sobotu 1. prosince od 20:00 bude mít premiéru na TV Noe pořad Hlubinami vesmíru s dr. Richardem Wünschem. Tématem bude vznik hvězd.
Richard Wünch.Autor: TV Noe.V sobotu 1. prosince od 20:00 bude mít premiéru na TV Noe pořad Hlubinami vesmíru s dr. Richardem Wünschem. Tématem bude vznik hvězd.
Zatmění Slunce v roce 2009.Autor: Miloslav DruckmüllerPrávě na 13. listopadu 2012 našeho času připadá datum úplného zatmění Slunce. Proto jsme se rozhodli v TV Noe při této vzácné příležitosti přinést Vám, divákům, speciální díl pořadu Hlubinami vesmíru. Pořad začíná v úterý 13. listopadu od 21 hodin. V pořadu budou k úkazu mluvit vzácní hosté, živě budeme přenášet video z míst zatmění a telefonicky se spojíme s některými českými vědci přímo v pásu zatmění.
Tomáš Gráf v pořadu Hlubinami vesmíru.Autor: TV Noe.V sobotu 3. listopadu od 20:00 můžete na TV Noe sledovat premiéru pořadu Hlubinami vesmíru s RNDr. Tomášem Gráfem, Ph.D. Zaměříme se nejen na novinky z české i zahraniční astronomie stávajícího roku, ale rovněž si podrobněji vysvětlíme vše okolo předpovídaného "konce světa".
Jiří Grygar.Autor: TV NoeV sobotu 6. října od 20:00 můžete sledovat premiéru druhého dílu pořadu Hlubinami vesmíru s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. s podtitulem Žeň objevů 2011. Budeme si povídat a objevech v hlubokém, hvězdném vesmíru.
Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe.Již potřetí se na obrazovkách TV Noe můžeme setkat s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. a jeho Žněmi objevů, které již páté desetiletí publikuje každoročně v populárně astronomickém tisku. V televizní podobě však vychází pouze na TV Noe. První díl tohoto třetího setkání budete moci shlédnout v sobotu 1. září 2012 ve 20 hodin.
Jiří Kovář a Petr Slaný v pořadu Hlubinami vesmíru.Autor: Tv NoeV sobotu 4. srpna bude mít premiéru pokračování pořadu Hlubinami vesmíru o černých děrách. Hosté pořadu jsou opět dr. Jiří Kovář a dr. Petr Slaný. Pořad začíná ve 20:50 na Tv Noe.
Jiří Kovář a Petr Slaný v pořadu Hlubinami vesmíru.Autor: Tv NoeV sobotu 7. července 2012 se můžete těšit na další díl pořadu Hlubinami vesmíru, které nás zavede do skutečně hlubokého vesmíru. Hosté pořadu jsou tentokráte hned dva, dr. Jiří Kovář a dr. Petr Slaný. Pořad začíná ve 21:00 na Tv Noe.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4