Amatérská prohlídka oblohy (APO) je sekcí České astronomické společnosti od roku 2012, nicméně jako spolek existovala již od roku 1986! Od té doby se APO snaží sdružovat nadšené pozorovatele noční oblohy a vzdělávat také začínající pozorovatele. A jak se to dařilo v roce 2023 a co nás čeká v roce dalším? Pojďme se na to podívat!
Zapište si do kalendářů, že ve dnech 31. 5. a 1. 6. se opět sejdeme ku příležitosti tradičního jarního semináře Amatérské prohlídky oblohy! Tentokrát se vydáme na jih Moravy na Slovácko − navštívíme Hvězdárnu Uherský Brod!
Zapište si do kalendářů, že ve dnech 25. 11. a 26. 11. se opět sejdeme ku příležitosti tradičního podzimního semináře Amatérské prohlídky oblohy! Tentokrát se sejdeme v místě, kde má APO bohatou historii - na Hvězdárně a planetáriu Brno! Amatérská prohlídka oblohy vás tedy zve na tradiční víkendový seminář ASTRO@BRNO.2023, který se uskuteční v Brně! Těšit se můžete na přednášky, pořady od Hvězdárny a planetária Brno, diskuze s účastníky i vedením APO a mnoho dalšího!
Amatérská prohlídka oblohy a Planetum vás srdečně zvou na tradiční víkendový seminář APO, který se tentokrát koná v pražském planetáriu, a nese tedy název ASTRO@PRAHA.2023. Čeká na vás bohatý program plný přednášek, pořad v planetáriu a plno prostoru pro diskuzi!
Z důvodů zhoršující se epidemiologické situace, změny podmínek účasti na tomto druhu akcí, doporučení odborníků, rušení účasti ze strany jednotlivých účastníků (nemoc, karanténa, nutnost očkování) a dalších okolností, jsme se rozhodli po dlouhé diskusi tento SEMINÁŘ ZRUŠIT. Děkujeme za pochopení. Amatérská prohlídka oblohy a Planetárium Praha si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@PRAHA.2021, který se bude konat 27. listopadu 2021 v sále Starvid.
Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna Uherský Brod si Vás dovolují pozvat na víkendový seminář ASTRO@BROD.2015, který se uskuteční 23. až 25. října 2015 v prostorách Hvězdárny Uherský Brod.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
