Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka: Seminář ASTRO@BRNO.2023

Pozvánka: Seminář ASTRO@BRNO.2023

Logo Amatérské prohlídky oblohy
Autor: Michal Kroužel

Zapište si do kalendářů, že ve dnech 25. 11. a 26. 11. se opět sejdeme ku příležitosti tradičního podzimního semináře Amatérské prohlídky oblohy! Tentokrát se sejdeme v místě, kde má APO bohatou historii - na Hvězdárně a planetáriu Brno! Amatérská prohlídka oblohy vás tedy zve na tradiční víkendový seminář ASTRO@BRNO.2023, který se uskuteční v Brně! Těšit se můžete na přednášky, pořady od Hvězdárny a planetária Brno, diskuze s účastníky i vedením APO a mnoho dalšího!

Amatérská prohlídka oblohy je odnepaměti spojena s prostředím Hvězdárny a planetária Brno a již řadu let pořádá jednodenní a víkendové semináře, na které jsou zváni nejenom členové České astronomické společnosti či Amatérské prohlídky oblohy, ale také veřejnost. Dává to tak prostor zajímavým diskuzím, nevšedním nápadům a poznávání nových lidí. 

Přednáška Michala Švandy na semináři ASTRO@PRAHA.2023 Autor: Pavel Váňa
Přednáška Michala Švandy na semináři ASTRO@PRAHA.2023
Autor: Pavel Váňa

Za seminární poplatek se tak můžete účastnit přednášek, zajít na pořad do planetária, účastnit se diskuzí a k tomu i něco zakousnout. Letos na jaře jsme uspořádali jednodenní seminář v prostorách Planetária Praha, které se posléze odebralo k dlouhému spánku z důvodu velké rekonstrukce. Jak to vypadalo, si můžete prohlédnout na pár fotografiích.

Společná fotografie účastníků semináře ASTRO@PRAHA.2023 Autor: Tomáš Kubica
Společná fotografie účastníků semináře ASTRO@PRAHA.2023
Autor: Tomáš Kubica

Program semináře a další podstatné informace jsou zveřejněny níže:

Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno
 si Vás dovolují pozvat na dvoudenní seminář

ASTRO@BRNO.2023,

 

 který se uskuteční 25. a 26. listopadu 2023 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

 

Sobota 25. listopadu

9.00 až 10.00    příjezd a prezence účastníků, zahájení semináře

10.00 až 11.00  Střípky z Kalifornie, Lukáš Král (APO)

11:00 až 11.15 čas na kávu či čaj

11.15 až 12.15  O vítězi, který prohrál, Jan Veleba (APO)

12.15 až 14.30 přestávka na oběd    

14.30 až 16.00 Kameny z vesmíru, Pavel Gabzdyl (Hap Brno)

16:00 až 16.15 čas na kávu či čaj

16.15 až 16:45 Ostravská astronomie dnes, Marek Kolasa (Planetárium Ostrava)

17.00 až 17.45 Hvězdárna Kolonické sedlo zve na focení i pozorování, Karel Kolomazník (APO)

17:45 až 17.55 čas na kávu či čaj

18.00 až 19.00  Až na konec vesmíru (pořad v planetáriu)

19.00 až 20.00 přestávka na večeři

20.00 až 20.10  10 let Beskydské oblasti tmavé oblohy, Jan Kondziolka (BOTO)

20.10 až 20.50  Přehled zdrojů světelného znečištění, Jan Kondziolka (BOTO)

21.00 až 21.45  Pink Floyd: The Dark Side of The Moon (pořad v planetáriu)

21.45 až 23.00  Volná diskuse členů, v případě jasné oblohy pozorování

23.00                oficiální ukončení sobotní části semináře

 

Neděle 26. listopadu

9.00 až 9.45      BRNO 360 (pořad v planetáriu)

9:45 až 10.00    čas na kávu či čaj

10.00 až 10.45  Jak se točil film Polární záře, Roman Ponča (Hap Brno)

10:45 až 11.00 čas na kávu či čaj

11.00 až 11.30  Polární záře (pořad v planetáriu)

12.00                ukončení semináře

Změna programu vyhrazena.

 

Všeobecné informace

Setkání se uskuteční v prostorách hvězdárny a planetária Brno, která se nachází v centru města na Kraví hoře. K parku, jenž hvězdárnu obklopuje, se dostanete tramvajovou linkou č. 4 směr Masarykova čtvrť (vystupte na konečné zastávce náměstí Míru). Jízdní řád naleznete na stránce www.dpmb.cz. Do těsného sousedství lze dojet také automobilem (viz www.hvezdarna.cz). 

Provoz hvězdárny a planetária pro veřejnost nebude omezen. 

Přihlášku vyplňte a odešlete do 21. listopadu 2023, naleznete ji pod tímto odkazem.

Cena

Účastník semináře uhradí na účet č. 2700452453/2010 600 Kč, členové APO (nebo kterékoli jiné složky ČAS / studenti) 400 Kč. Do poznámky pro příjemce napište: Seminář Brno 23 – Jméno a příjmení. Platba na místě bude možná pouze pomocí převodu na účet!!! V případě jakýchkoliv nejasností se obraťte na naši hospodářku Ivetu Lamberskou – iveta.lamberska@astronomie.cz                                    

Stravování

Během semináře pro vás opět připravíme drobné občerstvení, jako tomu bylo na posledních dvou seminářích v Praze a v Ostravě. K dispozici tedy budou nějaké nealkoholické nápoje, uzeniny, sýry a zelenina, buchty, sušenky a něco slaného k zakousnutí. Toto občerstvení bude dostupné během soboty i neděle. V ceně bude sobotní večeře.  Pouze oběd necháváme na každém zvlášť. Naposledy jsme si ve větším počtu objednávali pizzu, ale tentokrát to může být jinak. V okolí Kraví hory je několik skvělých restaurací. Za doporučení stojí rozhodně: Steak house Monte-Bú, Burgrárna Úvozna nebo tradiční Pivnice U Čápa. Ale tady jste v Brně…Tady najdete v okolí spoustu skvělých míst. 

Ubytování

Pro ubytování mohou účastníci využít prostory hvězdárny s vlastní karimatkou a spacákem. K dispozici je sál exploratoria, či malého planetária s polstrovanou lavicí po obvodu. V zázemí hvězdárny je možno využít sprchu, kávovar, kuchyňské vybavení.

Za organizační výbor Marek Kolasa, Roman Ponča, Pavel Váňa a Iveta Lamberská

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Událost ASTRO@BRNO.2023 v kalendáři Astro.cz
[2] Facebook Amatérské prohlídky oblohy
[3] Webové stránky HaP Brno



O autorovi

Pavel Váňa

Pavel Váňa

Mgr. Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Jeho cesta k astronomii začala zkoumáním noční oblohy triedrem. V roce 2013 začal pracovat na Hvězdárně a planetáriu Brno jako demonstrátor a od téhož roku se každoročně zúčastňuje Astronomické expedice, kterou v roce 2024 vedl jako hlavní vedoucí. Studuje částicovou a jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy.

Štítky: Seminář APO, Amatérská prohlídka oblohy, APO


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »