Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka: Seminář ASTRO@BRNO.2023

Pozvánka: Seminář ASTRO@BRNO.2023

Logo Amatérské prohlídky oblohy
Autor: Michal Kroužel

Zapište si do kalendářů, že ve dnech 25. 11. a 26. 11. se opět sejdeme ku příležitosti tradičního podzimního semináře Amatérské prohlídky oblohy! Tentokrát se sejdeme v místě, kde má APO bohatou historii - na Hvězdárně a planetáriu Brno! Amatérská prohlídka oblohy vás tedy zve na tradiční víkendový seminář ASTRO@BRNO.2023, který se uskuteční v Brně! Těšit se můžete na přednášky, pořady od Hvězdárny a planetária Brno, diskuze s účastníky i vedením APO a mnoho dalšího!

Amatérská prohlídka oblohy je odnepaměti spojena s prostředím Hvězdárny a planetária Brno a již řadu let pořádá jednodenní a víkendové semináře, na které jsou zváni nejenom členové České astronomické společnosti či Amatérské prohlídky oblohy, ale také veřejnost. Dává to tak prostor zajímavým diskuzím, nevšedním nápadům a poznávání nových lidí. 

Přednáška Michala Švandy na semináři ASTRO@PRAHA.2023 Autor: Pavel Váňa
Přednáška Michala Švandy na semináři ASTRO@PRAHA.2023
Autor: Pavel Váňa

Za seminární poplatek se tak můžete účastnit přednášek, zajít na pořad do planetária, účastnit se diskuzí a k tomu i něco zakousnout. Letos na jaře jsme uspořádali jednodenní seminář v prostorách Planetária Praha, které se posléze odebralo k dlouhému spánku z důvodu velké rekonstrukce. Jak to vypadalo, si můžete prohlédnout na pár fotografiích.

Společná fotografie účastníků semináře ASTRO@PRAHA.2023 Autor: Tomáš Kubica
Společná fotografie účastníků semináře ASTRO@PRAHA.2023
Autor: Tomáš Kubica

Program semináře a další podstatné informace jsou zveřejněny níže:

Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno
 si Vás dovolují pozvat na dvoudenní seminář

ASTRO@BRNO.2023,

 

 který se uskuteční 25. a 26. listopadu 2023 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

 

Sobota 25. listopadu

9.00 až 10.00    příjezd a prezence účastníků, zahájení semináře

10.00 až 11.00  Střípky z Kalifornie, Lukáš Král (APO)

11:00 až 11.15 čas na kávu či čaj

11.15 až 12.15  O vítězi, který prohrál, Jan Veleba (APO)

12.15 až 14.30 přestávka na oběd    

14.30 až 16.00 Kameny z vesmíru, Pavel Gabzdyl (Hap Brno)

16:00 až 16.15 čas na kávu či čaj

16.15 až 16:45 Ostravská astronomie dnes, Marek Kolasa (Planetárium Ostrava)

17.00 až 17.45 Hvězdárna Kolonické sedlo zve na focení i pozorování, Karel Kolomazník (APO)

17:45 až 17.55 čas na kávu či čaj

18.00 až 19.00  Až na konec vesmíru (pořad v planetáriu)

19.00 až 20.00 přestávka na večeři

20.00 až 20.10  10 let Beskydské oblasti tmavé oblohy, Jan Kondziolka (BOTO)

20.10 až 20.50  Přehled zdrojů světelného znečištění, Jan Kondziolka (BOTO)

21.00 až 21.45  Pink Floyd: The Dark Side of The Moon (pořad v planetáriu)

21.45 až 23.00  Volná diskuse členů, v případě jasné oblohy pozorování

23.00                oficiální ukončení sobotní části semináře

 

Neděle 26. listopadu

9.00 až 9.45      BRNO 360 (pořad v planetáriu)

9:45 až 10.00    čas na kávu či čaj

10.00 až 10.45  Jak se točil film Polární záře, Roman Ponča (Hap Brno)

10:45 až 11.00 čas na kávu či čaj

11.00 až 11.30  Polární záře (pořad v planetáriu)

12.00                ukončení semináře

Změna programu vyhrazena.

 

Všeobecné informace

Setkání se uskuteční v prostorách hvězdárny a planetária Brno, která se nachází v centru města na Kraví hoře. K parku, jenž hvězdárnu obklopuje, se dostanete tramvajovou linkou č. 4 směr Masarykova čtvrť (vystupte na konečné zastávce náměstí Míru). Jízdní řád naleznete na stránce www.dpmb.cz. Do těsného sousedství lze dojet také automobilem (viz www.hvezdarna.cz). 

Provoz hvězdárny a planetária pro veřejnost nebude omezen. 

Přihlášku vyplňte a odešlete do 21. listopadu 2023, naleznete ji pod tímto odkazem.

Cena

Účastník semináře uhradí na účet č. 2700452453/2010 600 Kččlenové APO (nebo kterékoli jiné složky ČAS / studenti) 400 Kč. Do poznámky pro příjemce napište: Seminář Brno 23 – Jméno a příjmení. Platba na místě bude možná pouze pomocí převodu na účet!!! V případě jakýchkoliv nejasností se obraťte na naši hospodářku Ivetu Lamberskou – iveta.lamberska@astronomie.cz                                    

Stravování

Během semináře pro vás opět připravíme drobné občerstvení, jako tomu bylo na posledních dvou seminářích v Praze a v Ostravě. K dispozici tedy budou nějaké nealkoholické nápoje, uzeniny, sýry a zelenina, buchty, sušenky a něco slaného k zakousnutí. Toto občerstvení bude dostupné během soboty i neděle. V ceně bude sobotní večeře.  Pouze oběd necháváme na každém zvlášť. Naposledy jsme si ve větším počtu objednávali pizzu, ale tentokrát to může být jinak. V okolí Kraví hory je několik skvělých restaurací. Za doporučení stojí rozhodně: Steak house Monte-BúBurgrárna Úvozna nebo tradiční Pivnice U Čápa. Ale tady jste v Brně…Tady najdete v okolí spoustu skvělých míst. 

Ubytování

Pro ubytování mohou účastníci využít prostory hvězdárny s vlastní karimatkou a spacákem. K dispozici je sál exploratoria, či malého planetária s polstrovanou lavicí po obvodu. V zázemí hvězdárny je možno využít sprchu, kávovar, kuchyňské vybavení.

Za organizační výbor Marek Kolasa, Roman Ponča, Pavel Váňa a Iveta Lamberská

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Událost ASTRO@BRNO.2023 v kalendáři Astro.cz
[2] Facebook Amatérské prohlídky oblohy
[3] Webové stránky HaP Brno



O autorovi

Pavel Váňa

Pavel Váňa

Mgr. Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Jeho cesta k astronomii začala zkoumáním noční oblohy triedrem. V roce 2013 začal pracovat na Hvězdárně a planetáriu Brno jako demonstrátor a od téhož roku se každoročně zúčastňuje Astronomické expedice, kterou v roce 2024 vedl jako hlavní vedoucí. Studuje částicovou a jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy.

Štítky: Seminář APO, Amatérská prohlídka oblohy, APO


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »