Úvodní  >  Související stránky k článku Přístroj GRAVITY pokořil další milník zobrazování extrasolárních planet

Související stránky k článku Přístroj GRAVITY pokořil další milník zobrazování extrasolárních planet

Jiří SrbaHvězdy

V nejbližším 'systému s černou dírou‘ žádná černá díra není

V roce 2020 oznámil tým vedený astronomy Evropské jižní observatoře (ESO) objev Zemi nejbližší černé díry, která se měla nacházet jen asi tisíc světelných let daleko v systému hvězdy HR 6819. Výsledky této studie však řada vědců zpochybnila, mezi nimi i mezinárodní tým z university KU Leuven v Belgii. Původní autoři a jejich oponenti nakonec spojili své síly a ve společném článku dospěli k závěru, že v systému HR 6819 žádná černá díra není. Jedná se ale o dvojhvězdný systém s přenosem hmoty ve vzácné krátkodobé fázi vývoje.

Jiří SrbaHvězdy

Astronomové objevili nový druh hvězdné exploze, říkají mu mikronova

Tým astronomů pozoroval pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře nový typ relativně slabé hvězdné exploze, pro který použili označení mikronova. Ke zjasnění tohoto typu dochází na povrchu některých bílých trpaslíků. Při vzplanutí trvajícím jen několik hodin se termojadernou reakcí přemění více než 20 trilionů kg vodíku, což je hmotnost srovnatelná s planetkou Juno, jedním z velkých těles hlavního pásu asteroidů Sluneční soustavy.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Odhalena superhmotná černá díra ukrytá v prachovém prstenci

Pomocí interferometru VLTI pracujícího na Evropské jižní observatoři astronomové zkoumali oblak prachu v centru galaxie M77, který ukrývá superhmotnou černou díru. Pozorování přispěla k potvrzení 30 let staré předpovědi a přináší vědcům nový pohled do nitra aktivních jader galaxií, která patří k nejjasnějším a nejzáhadnějším objektům ve vesmíru.

Jiří SrbaExoplanety

Kolem Barnardovy hvězdy obíhá super-Země

Kolem Barnardovy hvězdy – Slunci nejbližší osamocené stálice a jedné z nejbližších sousedních hvězd vůbec – obíhá planeta hmotností alespoň třikrát převyšující Zemi. Kamenné extrasolární planety této velikosti jsou označovány jako super-Země. Zmrzlý a málo osvětlený svět byl odhalen v rámci projektu Red Dots – jedné z nejrozsáhlejších pozorovacích kampaní současnosti, která využívá k pátrání po exoplanetách celou řadu teleskopů a přístrojů po celém světě, včetně spektrografu ESO/HARPS. Nově objevená planeta je druhou nejbližší známou extrasolární planetou a obíhá kolem hvězdy, která se po obloze pohybuje ze všech nejrychleji.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Sledujte pohyb hvězd kolem černé díry v centru Galaxie na záběrech s dosud nejhlubším dosahem

Pomocí interferometru VLTI Evropské jižní observatoře astronomové pořídili nejhlubší a nejostřejší záběry okolí superhmotné černé díry v centru naší Galaxie, jaké jsou dnes k dispozici. Nové snímky přibližují střed Mléčné dráhy 20krát více, než bylo možné před VLTI, a umožnily odhalit v blízkosti černé díry dosud nezpozorovanou hvězdu. Precizním měřením drah jednotlivých hvězd ve středu Galaxie vědci získali údaje, které použili k zatím nejpřesnějšímu výpočtu hmotnosti černé díry.

Jiří SrbaExoplanety

Lovec exoplanet ExTrA provedl první pozorování

Dalekohledy nového národního projektu ExTrA umístěné na observatoři La Silla v Chile provedly svá první pozorování. Úkolem teleskopů ExTrA je pátrat po extrasolárních planetách obíhajících kolem blízkých červených trpaslíků. Inovativní design zařízení přináší mnohem vyšší citlivost ve srovnání s předchozími přehlídkami. Astronomové tak získali účinný nástroj, který jim pomůže při hledání potenciálně obyvatelných planetárních světů.

Jiří SrbaExoplanety

Odhalena další planeta v systému hvězdy Proxima Centauri

Tým astronomů využívající dalekohled VLT na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile nalezl důkazy přítomnosti další planety obíhající kolem hvězdy Proxima Centauri. Tento kandidát na novou exoplanetu je již třetím tělesem objeveným v tomto systému a zatím nejlehčím známým objektem na oběžné dráze kolem Slunci nejbližší sousední hvězdy. S hmotností pouhé čtvrtiny Země patří Proxima d k nejlehčím extrasolárním planetám, jaké byly dosud odhaleny.  

Jiří SrbaOstatní

Zařízením MATISSE pro interferometr VLTI prošlo první světlo

V současnosti nejvýkonnější interferometrický přístroj pro blízkou infračervenou oblast   Nový přístroj MATISSE pro interferometr VLTI pracující na observatoři ESO/Paranal v severním Chile úspěšně provedl svá první pozorování. MATISSE je dosud nejvýkonnější zařízení na světě pro interferometrii v blízké infračervené oblasti elektromagnetického záření. Data s vysokým rozlišením a spektroskopická měření získaná s jeho pomocí budou využívána ke studiu mladých hvězd, v jejichž okolí probíhá vývoj planet, nebo oblastí ležících v těsné blízkosti superhmotných černých děr v centrech galaxií. První pozorování přístrojem MATISSE bylo provedeno s využitím menších pomocných teleskopů interferometru VLTI a zaměřilo se na některé z nejjasnějších stálic na noční obloze včetně hvězd Sirius, Rigel nebo Betelgeuse. Ukázalo se, že zařízení funguje bez problémů.  

Jiří SrbaOstatní

První světlo pro ESPRESSO – lovce exoplanet nové generace

Spektrograf ESPRESSO úspěšně provedl svá první pozorování. Nový přístroj instalovaný na dalekohledu ESO/VLT v Chile bude díky dosud nedosažitelné přesnosti měření změn ve spektrech hvězd pátrat po jejich extrasolárních planetách. Zařízení bude navíc schopné získávat záření ze všech čtyř hlavních dalekohledů systému VLT najednou a tímto způsobem sesbírá tolik světla, jako jeden teleskop se zrcadlem o průměru 16 m.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Dalekohledy ESO odhalily nejbližší a zároveň nejtěsnější pár superhmotných černých děr

Pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře astronomové odhalili zatím nejbližší známý pár superhmotných černých děr. Dvě černé díry navíc dělí od sebe navzájem mnohem menší vzdálenost než u kteréhokoliv jiného dosud objeveného systému tohoto typu. Dvojice skončí svoji existenci splynutím do jedné obří černé díry.

Jiří SrbaHvězdy

Nejdetailnější snímek povrchu hvězdy a její atmosféry

Astronomům se s použitím interferometru ESO/VLTI podařilo získat dosud nejdetailnější snímek cizí hvězdy – rudého veleobra Antares. Pozorování jim rovněž umožnilo vytvořit první mapu zachycující rychlost pohybu hmoty v atmosféře jiné hvězdy, než je naše Slunce. Mapa odhalila nečekané turbulence v rozsáhlé atmosféře Antara. Výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Nature.

Jiří SrbaExoplanety

ALMA objevila chladný prach v okolí nejbližší hvězdy

Radioteleskop ALMA pro milimetrovou a submilimetrovou oblast elektromagnetického záření pracující v Chile detekoval prach v okolí nejbližší sousední hvězdy Proximy Centauri. Nová pozorování odhalila, že záření chladných prachových částic vychází z oblasti, která by se ve Sluneční soustavě rozkládala od oběžné dráhy Země až téměř k Jupiteru. Navíc se zdá, že v soustavě Proximy může být ještě jeden o něco chladnější vnější prachový pás. Tyto oblasti by mohly být známkou přítomnosti komplexního planetárního systému. Jelikož se očekává, že částice v těchto oblastech jsou tvořeny horninami a ledem, jsou pozorované struktury nejspíše podobné mohutnějším pásům meziplanetární hmoty, jaké známe ze Sluneční soustavy, kde se rovněž jedná o zbytky látky nespotřebované při vzniku a vývoji planet.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Objevena černá díra ukrytá ve hvězdokupě mimo naši Galaxii

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili malou černou díru, kterou prozradil pohyb jejího hvězdného souputníka. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry hvězdné hmotnosti ležící mimo Mléčnou dráhu vůbec poprvé. Postup bude klíčový při pátrání po skrytých černých dírách v naší Galaxii i mimo ni a mohl by pomoci odhalit, jak tyto záhadné objety vznikají a vyvíjejí se.  

Jiří SrbaSluneční soustava

Přístroje ESO pořídily nejlepší snímky podivné planetky ve tvaru "kosti pro psa"

Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Galaktický ohňostroj: nové záběry ESO odhalují struktury v blízkých galaxiích

Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.

Jiří SrbaHvězdy

Záhadný pokles jasnosti hvězdy Betelgeuse vysvětlen

Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.

Jiří SrbaKosmonautika

Páry těžkých kovů nečekaně nalezeny u komet na různých místech Sluneční soustavy i mimo ni

Nový výzkum belgického týmu vědců, kteří využili data získaná dalekohledem VLT na Evropské jižní observatoři, ukázal, že v atmosférách komet roztroušených i na těch nejvzdálenějších místech Sluneční soustavy se nalézá železo a nikl. Nezávislá studie polských vědců, kteří rovněž pracovali s přístroji ESO, odhalila páry niklu také v okolí mezihvězdné komety 2I/Borisov. Vůbec poprvé se tak podařilo v chladných atmosférách vzdálených komet identifikovat těžké kovy, jejichž výskyt většinou spojujeme s velmi horkým prostředím.

Jiří SrbaSluneční soustava

První známá mezihvězdná kometa je zřejmě složena z minimálně přetvořeného materiálu

Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT naznačují, že ‚toulavá‘ kometa 2I/Borisov – druhý a zatím poslední známý objekt, který prokazatelně přilétl do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru – je složena z nejméně přetvořeného materiálu, jaký byl kdy pozorován. Astronomové se domnívají, že toto těleso pravděpodobně nikdy neprošlo blízko hvězdy a představuje tak pozůstatek nedotčené hmoty z oblaku plynu a prachu, ve kterém se zrodilo.

Jiří SrbaExoplanety

Systém šesti exoplanet se synchronizovaným pohybem je výzvou pro současné teorie formování planet

Astronomům se podařilo pomocí řady kosmických i pozemních přístrojů včetně dalekohledu ESO/VLT nalézt soustavu s šesti exoplanetami, z nichž pět se kolem své mateřské hvězdy pohybuje vzácně synchronizovaným způsobem. Vědci se domnívají, že tento systém by mohl poskytnout neocenitelné informace o procesech vzniku a vývoje planet i ve Sluneční soustavě.



26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »