Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Lovec exoplanet ExTrA provedl první pozorování
Jiří Srba Vytisknout článek

Lovec exoplanet ExTrA provedl první pozorování

Dalekohledy národního projektu ExTrA na observatoři La Silla v Chile
Autor: ESO/Emmanuela Rimbaud

Dalekohledy nového národního projektu ExTrA umístěné na observatoři La Silla v Chile provedly svá první pozorování. Úkolem teleskopů ExTrA je pátrat po extrasolárních planetách obíhajících kolem blízkých červených trpaslíků. Inovativní design zařízení přináší mnohem vyšší citlivost ve srovnání s předchozími přehlídkami. Astronomové tak získali účinný nástroj, který jim pomůže při hledání potenciálně obyvatelných planetárních světů.

Nejnovějším přírůstkem na observatoři ESO/La Silla v Chile jsou teleskopy projektu ExTrA (Exoplanets in Transits and their Atmospheres), které nedávno provedly svá první úspěšná pozorování. Dalekohledy ExTrA jsou navrženy k pátrání po extrasolárních planetách obíhajících kolem blízkých červených trpaslíků a k dalšímu studiu jejich vlastností. Pozorování budou vědci provádět vzdáleně z Grenoblu (Francie). Tento francouzský projekt je financován ze zdrojů European Research Council a francouzská Agence National de la Recherche.

K detekci a studiu exoplanet jsou v rámci projektu ExTrA používány dalekohledy o průměru hlavního zrcadla 60 cm [1]. Pravidelně monitorují jasnost mnoha blízkých červených trpaslíků a pátrají po slabých poklesech jasnosti. Ty by mohly být způsobeny planetami přecházejícími přes disk mateřské hvězdy, které tak odstiňují část jejího světla – tomuto úkazu se říká tranzit.

Jako stanoviště našich teleskopů jsme vybrali La Silla, protože zde panují mimořádné atmosférické podmínky,“ vysvětluje vedoucí vědecký pracovník projektu Xavier Bonfils. „Vlnové délky záření v blízké infračervené oblasti, které sledujeme, jsou snadno pohlcovány zemskou atmosférou, proto jsme potřebovali pokud možno co nejsušší oblast s co nejtmavší oblohou. A La Silla splňuje naše požadavky dokonale.“

Při pátrání po tranzitech exoplanet srovnávají vědci jasnost sledované hvězdy s dalšími referenčními stálicemi v zorném poli, aby odhalili drobné změny jasnosti. Z povrchu Země je však obtížné provést dostatečně přesné měření, které by umožnilo nalézt malé Zemi podobné planety [2]. S použitím inovativního postupu, který mimo jiné bere v úvahu informace o jasnosti hvězd v mnoha různých spektrálních pásmech, se členům týmu ExTrA podařilo některé z těchto problémů překonat.

Trojice dalekohledů ExTrA sbírá světlo přicházející ze sledované hvězdy a čtyř hvězd srovnávacích. Záření je pomocí optických vláken přivedeno do spektrografu. Tento postup, který přidává spektrální informaci k tradičně používané fotometrické metodě, pomáhá redukovat rušivý vliv zemské atmosféry a také efekty vznikající v přístrojích i detektorech. Tím se značně zvyšuje dosažitelná přesnost.

Jelikož tranzitující exoplaneta odstíní větší procento světla u menší hvězdy, zaměřuje se projekt ExTrA na blízké příslušníky specifické skupiny malých, slabých hvězd – červené trpaslíky třídy M (M dwarfs), kteří se v Galaxii vyskytují v hojném počtu. Předpokládá se, že u těchto hvězd se nachází mnoho planet o velikosti Země. Proto jsou primárním cílem astronomů zabývajících se objevováním a studiem vzdálených světů, které by mohly být vhodné pro život. Slunci nejbližší hvězda, Proxima Centauri, je červený trpaslík třídy M a jak bylo nedávno prokázáno, krouží kolem něj planeta o hmotnosti Země (eso1629).

Nalezení těchto dosud obtížně detekovatelných Zemi podobných světů je však pouze jedním ze dvou klíčových úkolů projektu ExTrA. Teleskopy budou rovněž sloužit k dalšímu detailnímu studiu objevených planet. Budou zkoumat jejich vlastnosti a z nich odvozovat složení, které pomůže stanovit, do jaké míry by mohly být podobné Zemi.

S pomocí dalekohledů ExTrA můžeme rovněž hledat odpovědi na některé ze základních otázek týkajících se planet v naší Galaxii. Chtěli bychom zjistit, jak početné vlastně takové planety jsou, zkoumat variabilitu systémů s více planetami a vlastnosti prostředí, ve kterém vznikly,“ dodává člen výzkumného týmu Jose-Manuel Almenara.

Xavier Bonfils s nadšením hovoří o budoucnosti: „S pomocí příští generace dalekohledů jako bude ELT, bychom měli být schopni zkoumat atmosféry exoplanet, které objevíme v rámci projektu ExTrA. Můžeme se tak pokusit zhodnotit možnosti těchto světů udržet na svém povrchu život, jaký známe. Studium exoplanet posunuje to, co kdysi bývalo pouze sci-fi, na úroveň vědeckých faktů.“

Poznámky

[1] Dalekohledy a montáže dodala rakouská firma Astrosysteme Austria, kopule německá společnost ScopeDome, kamery pro infračervenou oblast elektromagnetického záření byly vyrobeny v USA firmou Princeton Instruments a pole detektorů dodala belgická společnost Xenics. Další informace o zařízení jsou dostupné na stránkách projektu ExTrA.

[2] Postup známý jako diferenciální fotometrie je založen na sledování cílové hvězdy společně s dalšími blízkými referenčními hvězdami. Korekcí variací, které jsou důsledkem poruch v zemské atmosféře, je možné získat mnohem přesnější měření jasnosti cílové hvězdy. Poklesy způsobené planetou o velkosti Země jsou však tak malé, že ani tato technika často nedostačuje k jejich objevení.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Xavier Bonfils; Université Grenoble Alpes; Grenoble, France; Tel.: +33 47 6514 789; Email: xavier.bonfils@univ-grenoble-alpes.fr

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1803



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Projekt ExTrA, Exoplanenty, Tisková zpráva ESO


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »