Vnitřní terestrické planety se vytvořily nejdříve, zdědily podstatné množství radioaktivního hliníku 26Al a tudíž se roztavily, vytvořily železné jádro a velmi rychle se zbavily plynu v podobě velkého množství jejich prvotních těkavých látek. Planety ve vnějších oblastech Sluneční soustavy zahájily akreci později a kromě toho s menším množstvím radiogenního ohřevu, a proto si udržely převahu zpočátku jimi soustředěných těkavých látek.
Kde se zrodily planety Jupiter a Saturn? Nová práce pod vedením astronoma Matt Clementa z Carnegie Institution for Science vedla k odhalení pravděpodobných původních pozic planet Jupiter a Saturn. Tato zjištění zlepšují naše chápání sil, které stanovily neobvyklou architekturu naší Sluneční soustavy včetně katapultování další planety, která kdysi obíhala v prostoru mezi planetami Saturn a Uran. To zajišťuje, že pouze malé kamenné planety, jako je Země, se zformovaly uvnitř dráhy planety Jupiter.
Opakující se srážky s trpasličí galaxií Sagittarius mohly spustit hlavní epizody vzniku hvězd v naší Galaxii – Mléčné dráze, z nichž jedna se přibližně shoduje s obdobím vzniku Sluneční soustavy zhruba před 4,7 miliardami roků. Vyplývá to z analýzy dat, která v posledních letech pořídila evropská astrometrická družice Gaia.
Výzkum nepatrných zrníček kosmického prachu – starších než Sluneční soustava – vrhnul nové světlo na problematiku vzniku našeho planetárního systému. Mezihvězdné částice velikostí srovnatelné s mikroby, které mají svůj původ v explozi novy před více než 4,5 miliardami roků, byly objeveny uvnitř meteoritu nalezeného v Antarktidě skupinou vědců z NASA (National Aeronautics and Space Administration).
Dvojice astronomů z Université de Bordeaux navrhla novou teorii k vysvětlení původu hlavního pásu planetek ve Sluneční soustavě. Jejich článek byl publikován v časopise Science Advances. Sean Raymond a Andre Izidoro v něm popsali svoji teorii a co všechno zjistili, když se pokusili modelovat vývoj naší planetární soustavy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra
