Úvodní  >  Související stránky k článku Střídání času zdá se už není téma, přitom důvody k řešení trvají

Související stránky k článku Střídání času zdá se už není téma, přitom důvody k řešení trvají

Jiří DušekOstatní

Opět budeme měnit čas

Taky jste si lámali hlavu, jak to teda vlastně bude po zrušení střídání času, o kterém rozhodl v roce 2019 Evropský parlament? Nemusíte spěchat. Protože země Evropské unie se zatím nedohodly, co dál.

Jiří DušekOstatní

O střídání času mají odborníci jasno. Stále se ale čeká na politické rozhodnutí.

Letošní rok měl být posledním, kdy si přetočíme hodinové ručičky do „letní“ nebo „zimní“ varianty. Přestože odborníci napříč Evropou mají jasno a již dávno vyřkli, aby obyvatelé většiny států Evropské unie měli na svých hodinkách trvale středoevropský pásmový čas (nesprávně označovaný jako zimní), evropští poslanci finální směrnici zatím, i kvůli koronakrizi, neodhlasovali. Výsledek? Rok 2021 nakonec nebude posledním, kdy si v březnu a v říjnu budeme muset zvykat na vstávání o hodinu „dříve“ nebo „později“.  Potvrdili to i účastníci semináře s názvem Středoevropský, letní nebo střídavý čas?, který na Hromnice – tedy 2. února 2021 – organizoval Výbor pro záležitosti EU Senátu Parlamentu České republiky.

Redakce Astro.czOstatní

Online seminář Senátu Parlamentu ČR: Středoevropský, letní nebo střídavý čas?

Střídání času v Evropě sice formálně odzvonilo, prakticky tomu tak ale není a situace je lehce nepřehledná. Tímto seminářem chce Výbor pro záležitosti EU Senátu PČR navázat na seminář pořádaný Ministerstvem dopravy zhruba před rokem, informovat o současném stavu projednávání a také o souvislostech času, ať střídavého nebo středoevropského či dokonce trvale letního, se životy lidí. Seminář se bude konat dne 2. února 2021 od 10.00 hodin on-line formou prostřednictvím platformy Webex.

Ostatní

Hlasujte o letním čase!

Evropská komise se začíná zabývat problematikou letního času. Zveřejnila webový dotazník, kde se můžete k tomuto tématu vyjádřit.

Pavel SuchanOstatní

Astronomie letní čas nepotřebuje

Astronomové bývají pravidelně rok co rok dotazováni, co na zavedení letního času říkají a my pravidelně rok co rok odpovídáme, že astronomie letní čas nepotřebuje a v posledních letech už jsme také důrazně upozorňovali na negativní dopady a také na nedostatečné zdůvodnění zavádění letního času. Letní čas se z pohledu dneška jeví jako přežitek.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »