Mise Evropské dvojice sond Proba-3 může pokračovat ve vědeckých pozorováních sluneční koróny. Poté, co se v únoru náhle odmlčela část, která obsahuje koronograf ASPIICS, podařilo se inženýrům najít řešení a vrátit ji do běžného operačního režimu. Ten spočívá v tom, že obě družice dokážou letět ve velmi přesné formaci a vytvořit unikátní umělé zatmění Slunce.
Unikátní mise Proba-3 Evropské vesmírné agentury ESA je tvořena dvojicí družic na hodně výstředné eliptické dráze kolem Země. Díky tomu, že obě družice jsou schopny letět v bezprecedentně přesně udržované formaci, vytváří první z nich stín, a druhá se chová jako dalekohled sledující sluneční koronu. Nyní byla díky týmu koronografu ASPIICS a nadšenců do zpracování snímků publikována fantastická animace zachycující 5 hodin vývoje koróny v těsném okolí Slunce, včetně výronů plazmatu do kosmického prostoru. Čeští vědci a inženýři z optoelektronického centra TOPTEC AV ČR v Turnově na tom mají významný podíl, neboť jsou konstruktéry objektivu tohoto koronografu.
Evropská vesmírná agentura ESA 16. června oznámila, že dvojice družic Proba-3 vytvořila první umělé zatmění Slunce. Je to možné díky tomu, že se jedná o dvojici družic schopných letět ve velmi přesné formaci, přičemž jedna slouží jako umělý Měsíc a druhá jako dalekohled. Jedná se o první praktické prověření technologií schopných udržovat let dvou družic v extrémně přesném a stabilním postavení vůči sobě s významným vědeckým přesahem. Snímky těsného okolí Slunce, jeho koróny, není možné získat takto dokonale pomocí běžných korónografů a blíží se skutečnému zatmění Slunce, jaké pro nás připravila příroda.
Čas startu technologické mise Proba – 3 se přiblížil. Evropská kosmická agentura potvrdila start 4. prosince 2024. Sestavu dvou družic vynese indická raketa PSLV-XL z vojenské základny poblíž města Chennai. Technologickou misi využijí astronomové pro dlouhodobé pozorování zatmění Slunce. České „želízko v ohni“ vedli sluneční fyzikové na ondřejovské hvězdárně.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Fotografováno od větrných elektráren poblíž obce A Fonsagrada. Trochu těžkopádná práce s rawem.
