Úvodní  >  Související stránky k článku Více než polovina vody na Zemi pochází ze slunečního větru

Související stránky k článku Více než polovina vody na Zemi pochází ze slunečního větru

Martin GembecÚkazy

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Redakce Astro.czSluneční soustava

Jak se vzala voda na Zemi?

Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody na povrchu tzv. oxidických minerálů byl právě publikován v prestižním časopise Astrophysical journal.

Martin GembecÚkazy

19. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 5. do 14. 5. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je na obloze jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Česko přistoupilo k Dohodě Artemis. Na ISS probíhal výstup do kosmu i přeparkování Crew Dragonu. Proběhl start Falconu Heavy. Meteosat třetí generace již pořizuje špičkové snímky Země. Před 500 lety se narodil český cestovatel a astronom Oldřich Prefát z Vlkanova a před 50 lety se do kosmu vydala orbitální stanice Skylab.

František MartinekSluneční soustava

Vznik Měsíce rovněž přinesl na Zemi vodu

Země je unikátním tělesem ve Sluneční soustavě: má velké množství vody a relativně velký Měsíc, který stabilizuje rotační osu naší planety. Oba parametry jsou nezbytné pro vývoj a udržení života na Zemi. Vědci nyní dospěli k závěru, že se podstatné zásoby vody dostaly na naši planetu právě v době vzniku zemského souputníka.

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (179): Epizodický závan slunečního větru z koronálního ztmavnutí po erupci filamentu

Koronální výrony hmoty jsou celým komplexem jevů pozorovaných napříč elektromagnetickým spektrem. Juraj Lörinčík z ASU a jeho kolegové pozorovali přetrvávající tok hmoty z přechodné koronální díry vzniklé po erupci filamentu. Je to poprvé co odborníci získali obrazové důkazy o původu závanů slunečního větru z takových oblastí.  

Martin GembecÚkazy

37. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou večer nad jihem, Mars nízko nad východem. Ráno můžeme vidět jasnou Venuši. Aktivita Slunce je nízká. V uplynulém týdnu se úspěšně vrátila do služby raketa Vega a s pomocí českého adaptéru vypustila 53 malých družic. V týdnu proběhly dva úspěšné starty a přistání rakety Falcon 9. SpaceX také provedla druhý úspěšný skok prototypu Starship. Proběhl také test motoru SLS na tuhé palivo a Čína testuje miniraketoplán. Před 50 lety odstartovala k Měsíci Luna 16 a přivezla z povrchu vzorky. Před 45 lety startoval k Marsu Viking 2.

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v AsÚ AV ČR (147): Dynamika slunečního větru v numerické simulaci

Vnitřní část Sluneční soustavy je vyplněna neustálým proudem částic pocházejících ze Slunce, tzv. slunečním větrem. Byť byly základy teorie slunečního větru položeny v šedesátých letech minulého století, dodnes je tento jev opředen mnoha tajemstvími. Omezená dostupnost pozorování neumožňuje v tuto chvíli plně vysvětlit komplexitu proudění plazmatu od Slunce, ke slovu tedy přicházejí numerické simulace. Petr Hellinger z ASU ve své práci představuje výsledky zaměřené na studium turbulence a nestabilit ve slunečním větru.

Martin GembecÚkazy

19. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se objevila nova v souhvězdí Persea viditelná i triedrem. K Marsu se vydala sonda InSight, Dragon přivezl vzorky z ISS. Očekáváme start rakety Falcon 9, jejíž první stupeň má být použitelný více, než dvakrát. Před 100 lety se narodil Richard Feynman, který dokázal vysvětlit i složitou fyziku.

František MartinekSluneční soustava

Marsův měsíc Phobos: pozor, napětí stovky voltů!

Silné sluneční erupce mohou elektricky nabít oblasti na Phobosu na stovky voltů a současně vytvořit komplexní elektrické prostředí, které by mohlo ovlivnit citlivou elektroniku budoucích automatických průzkumníků. Vyplývá to z nové studie vypracované NASA. Tato studie rovněž zvažovala elektrický náboj, který se může vytvořit v době, kdy se astronauti budou přepravovat po povrchu měsíce Phobos při případných pilovaných výpravách.

Martin GembecÚkazy

19. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 8. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 6. 5. do 12. 5. Měsíc bude v novu. Večer končí viditelnost planety Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn. Přelety ISS pokračují ve dne (přelety přes Slunce). Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. května ve 22:00 SELČ.

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (87): Zrcadlová nestabilita v turbulentním slunečním větru

Měření parametrů slunečního větru, prováděná in-situ kosmickými družicemi, ukazují izolované i zřetězené struktury plazmatu v tlakové rovnováze. Mnohé z těchto struktur mohou být vytvářeny tzv. zrcadlovou nestabilitou ve směsi částic s teplotní anizotropií. Petr Hellinger z ASU se spolu s kolegy ze zahraničí této situaci věnoval s pomocí hybridní numerické simulace.

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (50): Turbulence plazmatu a kinetické nestability v expandujícím slunečním větru

Jako sluneční vítr souhrnně označujeme neustálý proud částic od Slunce do nitra Sluneční soustavy. Jeho popis i matematické modelování procesů v něm probíhajících je jádrem výzkumu skupiny Heliosféry a kosmického počasí Slunečního oddělení ASU. Ve své poslední práci se věnovali modelování turbulence plazmatu na mikroskopických škálách a popisují energetickou kaskádu transformující energii přítomnou na největších škálách do energie jednotlivých částic.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »