Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Marsův měsíc Phobos: pozor, napětí stovky voltů!

Marsův měsíc Phobos: pozor, napětí stovky voltů!

Detailní snímek Phobosu, měsíce planety Mars
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona

Silné sluneční erupce mohou elektricky nabít oblasti na Phobosu na stovky voltů a současně vytvořit komplexní elektrické prostředí, které by mohlo ovlivnit citlivou elektroniku budoucích automatických průzkumníků. Vyplývá to z nové studie vypracované NASA. Tato studie rovněž zvažovala elektrický náboj, který se může vytvořit v době, kdy se astronauti budou přepravovat po povrchu měsíce Phobos při případných pilovaných výpravách.

O měsíci Phobos se hovořilo jako možném kandidátu na vybudování výchozí základny pro pilotovaný výzkum Marsu, protože jeho nízká gravitace umožňuje snazší přistání kosmických sond, pilotovaných lodí s astronauty i zásobovacích lodí. Představa byla, že kosmonauti budou kontrolovat a řídit roboty na marťanském povrchu z měsíce Phobos, bez velkého časového zpoždění, ke kterému by docházelo při zřízení řídícího střediska na povrchu Země.

Zjistili jsme, že astronauti nebo pojízdné laboratoře mohou akumulovat značný elektrický náboj při pohybu po noční straně Phobosu – na polokouli přivrácené k Marsu v průběhu marťanského dne,“ říká William Farrell, NASA’s Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland. „Přestože neočekáváme, že by tento elektrický náboj mohl být dostatečný k ohrožení kosmonautů, teoreticky by mohl být dostatečně velký k ovlivnění citlivých zařízení, což musíme zohlednit při konstrukci skafandrů a vědeckého vybavení, abychom minimalizovali případné riziko.“

William Farrell je hlavním autorem článku o tomto výzkumu, který byl publikován v Advances in Space Research.

Kolem Marsu obíhají dva malé měsíce – Phobos a Deimos. Ačkoliv se tato studie zaměřila na Phobos, podobné podmínky můžeme očekávat i na Deimosu, protože oba měsíce nemají žádnou atmosféru a jsou přímo vystaveny slunečnímu větru – proudu elektricky vodivého plynu, tzv. plazmatu, který nepřetržitě proudí z povrchu Slunce do okolního prostoru rychlostí zhruba 1,6 miliónu kilometrů za hodinu (tj. asi 450 km/s).

Umělecká představa astronautů na měsíci Phobos Autor: NASA
Umělecká představa astronautů na měsíci Phobos
Autor: NASA
Za studované „nabíjecí“ efekty je zodpovědný sluneční vítr. Když narazí do denní strany měsíce Phobos, plazma je absorbováno povrchem. To vytváří hluchá místa na noční straně Phobosu, kde je proud plazmatu zablokován před přímým průnikem. Avšak složení slunečního větru – který je tvořen především dvěma typy elektricky nabitých částic, jmenovitě ionty a elektrony – ovlivňuje jeho proudění. Elektrony jsou více než tisíckrát lehčí než ionty. „Elektrony jednají podobně jako tryskové letadlo – jsou schopné zahnout rychle kolem překážky, ionty se spíše podobají velkým a těžkým bombardérům – mění svůj směr pohybu velmi pomalu,“ vysvětluje William Farrell.

Studie ukázala, že v oblasti na noční straně měsíce Phobos může nastat situace, kdy se na skafandru astronautů a na pojízdných robotech vytvářejí významné elektrické náboje statické elektřiny. Pokud astronauti budou kráčet po povrchu noční strany měsíce, může dojít k přenosu elektrického náboje z prachu a horniny na povrchu na jejich skafandry. Tento prach a hornina jsou velmi špatným vodičem elektřiny, takže náboj nemůže snadno téci zpět na povrch měsíce – a elektrický náboj se začíná hromadit na povrchu skafandru. Provedené výpočty ukázaly, že tento statický náboj může dosáhnout v některých materiálech až několika desítek tisíc voltů. Jestliže se astronaut dotkne něčeho vodivého, například součásti vybavení, může to uvolnit elektrický náboj, možná podobný tomu, jaký uvolníte, když češete koberec a zavadíte o kovovou kliku u dveří.

Tým modeloval proudění slunečního větru kolem měsíce Phobos a pravděpodobné zvyšování elektrického náboje na noční straně, stejně jako v oblastech ve stínu za překážkami, například v největším kráteru Stickney. „Zjistili jsme, že přebytek elektrického náboje v těchto oblastech je neustále zvyšován slunečním větrem, avšak efekt nabíjení je kritický především při vzplanutí slunečních erupcí, jako jsou například výrony koronální hmoty, což jsou husté nárazy slunečního větru,“ dodává William Farrell.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc Phobos, Sluneční vítr


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »