Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2022

33. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 17. srpna 2022 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 8. do 21. 8. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a v konjunkcích s planetami a Plejádami. Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat již kolem půlnoci, Mars a Venuši nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Startovaly dva Falcony 9 se Starlinky a počet vypuštěných družic přesáhl 3 000 kusů. Probíhaly testy SuperHeavy a Starship a k vývozu se chystá superraketa SLS. Před 45 lety se na dlouhou pouť za velkými planetami a dál vydala sonda Voyager 2.

Obloha

Náměsíční čáp Autor: Pelc Bohuslav
Náměsíční čáp
Autor: Pelc Bohuslav
Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 19. srpna v 6:36 SELČ. V pondělí 15. srpna prochází kolem Jupiteru. V noci na 19. srpna je v konjunkci s Marsem a Plejádami.

Planety
Saturn (0,3 mag) je o půlnoci více než 23° vysoko a téměř nad jižním obzorem, protože 14. 8. nastala opozice se Sluncem. Jeho prstenec je nyní jasnější díky opozičnímu efektu. Jupiter (−2,8 mag) je o půlnoci asi 22° nad jihovýchodem. Před čtvrtou ráno stoupá nad jih do výšky více než 40°. Mars (0 mag) je za svítání před pátou hodinou ráno asi 50° vysoko nad jihovýchodem, a i když je ještě malý, už se dají vidět tmavé a světlé albedové útvary. Venuše (−3,8 mag) je pět ráno za svítání ve výšce asi 5° a i když navštíví Jesličky (M44), tak bude vidět pouze ona jako výrazná hvězda na modravé obloze.
 

Slnko 14. 8. 2022 Autor: Tadeáš Valent
Slnko 14. 8. 2022
Autor: Tadeáš Valent
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru v pondělí 15. srpna ve 22:10 SELČ a dále 17. 8. ve 23:50 a 20. 8. v 1:30.
Měsíc Europa a jeho stín přechází 16./17. 8. (stín začíná přechod v 19:56 SELČ a měsíček ve 21:56 SELČ, přechod končí 22:38 a 0:28). Měsíc Io a jeho stín přechází v noci na 17/18. srpna (stín začíná přecházet ve 23:52 SELČ a měsíc v 0:50 SELČ, konec 2:08 a 3:04).

Aktivita Slunce je nízká, i když zvýšení mírně nastalo a přibylo skvrn. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

7. srpna proběhl první start indického malého nosiče SSLV (Small Satellite Launch Vehicle). A byl téměř úspěšný. První tři stupně fungovaly, ale při přeletu před zážehem čtvrtého stupně se ukázalo, že dráha není správná a čtvrtý stupeň se zažehl dříve, a nakonec nenavedl náklad na oběžnou dráhu. Raketa letěla rychle. Do výšky 100 km doletěla za 2 min 10 sekund.

V týdnu se dočkali i fanoušci SpaceX. Nejprve 9. srpna proběhl na orbitální rampě v texaském Boca Chica test toku paliva (spin prime test) motorem Raptor na nosiči SuperHeavy. Později v noci na 10. srpna našeho času proběhl statický zážeh jednoho motoru Raptor na tomto boosteru č. 7. A následovala jej vedle na suborbitální rampě i Starship 24, kde došlo k statickému zážehu dvou motorů.

Statický zážeh motoru Raptor 2 na stupni B7 rakety SuperHeavy 10. 8. 2022 na testovacím kosmodromu Starbase v texaském Boca Chica Autor: SpaceX
Statický zážeh motoru Raptor 2 na stupni B7 rakety SuperHeavy 10. 8. 2022 na testovacím kosmodromu Starbase v texaském Boca Chica
Autor: SpaceX

Poté se ještě v noci na 10. srpna vznesla na Floridě raketa Falcon 9 s 52 družicemi Starlink (mise 4-26). Došlo tak k překročení počtu 3000 vypuštěných družic. 12. srpna startoval ještě Falcon 9 z Kalifornie. Ten vynesl 46 družic polárního segmentu této sítě (Starlink 3-3).

9. srpna startovala potřetí úspěšně raketa Ceres-1. Vynesené družice Taijing-1 01 a 02 slouží ke komerčnímu pozorování Země.

10. srpna letěla úspěšně raketa CZ-6 s družicemi k pozorování Země (10 družicemi Jilin Gaofen 03D, 5 družicemi Yunyao a družicí Tianjin Binhai). Společnost HEAD Aerospace tímto startem navýšila počet svých družic na 86. Nabízí tak detailní snímky povrchu Země na objednávku.

K vývozu se chystá superraketa SLS. Ta má vyjet z VAB k rampě LC-39B ve čtvrtek 18. srpna.

Výročí

18. srpna 1877 (145 let) objevil Asaph Hall měsíc planety Mars Phobos. Tento měsíc je větší, než o několik dní dříve objevený Deimos, ale obíhá tak blízko k Marsu, že je ze Země jen obtížně viditelný. Měsíc je to velmi zajímavý svým vzhledem. Na detailní průzkum stále čeká, i proto, že Rusové se k němu už několikrát marně pokoušeli dostat automatickou sondu.

Detailní snímek Phobosu, měsíce planety Mars Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Detailní snímek Phobosu, měsíce planety Mars
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona

19. srpna 1997 (25 let) byla vypuštěna první filipínská družice ABS-3 (Mabuhay-1).

20. srpna 1977 (45 let) odstartovala na svoji dlouhou pouť sonda Voyager 2. Nejvíce se proslavila tím, že jako jediná poskytla detailní data a snímky o vzdálených planetách Uran a Neptun. Žádná jiná sonda tyto planety dodnes nenavštívila. Sondy Voyager využily tzv. gravitačního praku při výhodném postavení vnějších planet. Voyager 2 proletěl nejprve kolem Jupiteru v červenci 1979, potom v srpnu 1981 kolem Saturnu. Jeho gravitace jej poslala rychleji k Uranu, kam přiletěl v lednu 1986 a konečně v srpnu 1989 se dostal k nějvzdálenější planetě Neptun. Po Voyageru 1 jde o druhou nejvzdálenější sondu od nás. Nachází se na hranicích vlivu Slunce na okolní vesmír (heliosféry). Sonda nyní zkoumá magnetické pole a plasma ve svém okolí. Konec mise pro nedostatek energie se blíží. Jednoho dne dojde ke ztrátě signálu, kvůli ztrátě stabilizace sondy, možná mezi roky 2025 a 2030.

21. srpna 1972 (50 let) odstartovala družice ze série OAO Copernicus. Nesla detektor rentgenového záření a 80-cm ultrafialový dalekohled. Jméno získal při výročí 500 let od narození Mikuláše Koperníka.

Výhled na příští týden 

  • Vrcholí přípravy SLS
  • výročí: Ľubor Kresák
  • výročí: ACE
  • výročí: Mariner 2
  • výročí: George Alcock

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: OAO Copernicus, ABS-3, Mabuhay-1, Měsíc Phobos, Voyager 2, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2024

22. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Teleplus 2x teleconverter, Canon 60D, Baader photographic solar foil + Baader Semi-APO filter, myFP2Pro focuser Software: PIPP, Autostakkert (5%), Registax, Adobe photoshop 409x 1/8000 ISO160 26.5.2024

Další informace »