Úvodní  >  Související stránky k článku Vychází Astropis 137

Související stránky k článku Vychází Astropis 137

Kateřina HofbauerováOstatní

Vychází Astropis 136 – pravidelné číslo

Standarní číslo časopisu Astropis obsahuje mapu letní oblohy, novinky i trochu historie. Na 44 stranách časopisu najdete článek Petra Kulhánka o kvantovém vesmíru, vysvětlení slunečních period z pera Michala Švandy a Martiny Pavelkové, historický článek věnovaný Tháletově hře stínů od Jana Švábenického a ohlédnutí za Nušlovou cenou v roce 2022 od Jany Žďárské a Petra Heinzela, který je předsedou České astronomické společnosti. Nechybí pravidelný článek věnovaný Měsíci od Pavla Gabzdyla, dění na obloze v letních měsících a tipy a návody pro pozorování a další pravidelné rubriky.

Ondřej NývltOstatní

Vychází Astropis 133 – tematický speciál o planetě Mars

V tomto monotematickém čísle naleznete hned několik příspěvků o robotickém průzkumu Marsu: Jako první uvádíme shrnutí mise geologické sondy InSight z pera Petra Brože. Na to naváže Michael Voplatka s představením prozatím nejkomplexnějšího roveru na Rudé planetě – Perseverance. I Václav Laifr se věnuje ve svém příspěvku robotickému průzkumu – tentokrát z pohledu čínské kosmonautiky.

Ondřej NývltOstatní

Vychází Astropis 132

Hned na začátku nového čísla pokračují Jiří Grygar a David Ondřich ve svém shrnutí dění v astronomii v minulém roce. Pavel Pecháček pak připomene život a dílo astronomky Dorothey Klumpkeové, od jejíhož úmrtí letos uplyne 80 let. Anna Muchová představí Czech Rocket Society – spolek převážně vysokoškolských studentů zaměřený na raketové aktivity. Václav Pavlík pokračuje v sérii rozhovorů s významnými vědci – tentokrát s astrofyzikem Jamesem Peeblesem.

Ondřej NývltOstatní

Vychází Astropis 131

Vychází Astropis č. 131. Samozřejmě, že na prvním místě nesmíme opomenout dechberoucí snímky z teleskopu JWST a jejich srovnání s daty z HST. Číslo pak zahajuje nekonečný seriál každoročních shrnutí událostí v astronomii za předchozí rok od osvědčeného tandemu Jiří Grygar a David Ondřich. Jiří Podolský se ve svém článku podrobně věnuje prvnímu snímku černé veledíry v centru naší Galaxie, pořízeného EHT. Druhým dílem pokračuje Pavel Najser ve shrnutí života a díla Johna Herschela. Jak se více než 100 let starý dvojitý Zeissův astrograf, který je hlavním dalekohledem Štefánikovy hvězdárny v Praze, vydal na renovaci, pro nás sepsal Tomáš Prosecký.

Ondřej NývltOstatní

Vychází Astropis 130

Jak již obálka napovídá, tak hlavní článek čísla, který připravil Petr Kulhánek, se týká dlouho očekávaného vesmírného teleskopu JWST. Václav Pavlík pak představí první snímek z tohoto dalekohledu. V tomto vydání se dočkáte i článku o astrotechnice – Jan Zahajský se v něm věnuje azimutálním montážím. Pavel Gabzdyl se ve svém textu zamýšlí nad skutečnou jasností úplňkového Měsíce. Také se můžete těšit na odhalení, kdo obdržel Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii za rok 2021. Historické okénko Pavla Najsera je věnována Johnu Frederikovi Williamovi Herschelovi – synovi objevitele planety Uran.

Ondřej NývltOstatní

Vychází Astropis 129

Jako obvykle v našem časopise naleznete články rozmanitých témat a pravidelné rubriky. Číslo otevírá poslední díl shrnutí novinek a událostí v astronomii za rok 2020 od tandemu Jiří Grygar a David Ondřich. Jan Kondziolka popisuje jeden z palčivých problémů, který trápí skoro všechny pozorovatele nejen u nás – světelné znečištění. Do zajímavého tématu (zatím pouze teoretické) detekce dopadů těles na exoplanety a jejich významu nás zasvětí Martin Ferus. Jak se vyvíjela aktivita Slunce v první polovině roku 2021, která již patřila do 25. slunečního cyklu, prezentuje Martina Pavelková. Rozhodně nesmíme zapomenout na populární téma historie astronomie – Pavel Pecháček přináší článek o Étiennu Léopoldovi Trouvelotovi, autorovi úchvatných astronomických kreseb, ale také nešťastném původci ekologické katastrofy.

Ondřej NývltOstatní

Vychází podzimní Astropis 128

V novém čísle přinášíme druhý díl shrnutí událostí roku 2020 v astronomii pohledem Jiřího Grygara a Davida Ondřicha. Petr Kulhánek nás zavede k Jupiteru, aby nám představil místní verze polárních září, které zasahují až do rentgenové oblasti spektra. Autorský tandem Václav Pavlík a Steve Shore se u nás neobjevuje poprvé – tentokrát se zabývá hypotetickým nebezpečím, které by naší soustavě hrozilo v případě proměny Betelgeuze v černou díru. Steve Shore nám pak (v překladu Václava Pavlíka) poskytl článek na zajímavé téma mikrokvasarů. Petr Harmanec ve svém textu přináší osobní vzpomínky na Toma Boltona – objevitele černé díry Cygnus X-1.

Ondřej NývltOstatní

Vychází letní Astropis 127

S létem je tu spousta zajímavého čtení. Martina Pavelková s Michalem Švandou přináší úvahu, zda dnes k něčemu slouží zakreslování sluneční fotosféry. Z historických článků nabízíme hned dva – Pavel Pecháček představí viktoriánské popularizátory astronomie Richarda A. Proctora s manželkou a dcerou. Druhý článek pak připravili Steve Shore a Václav Pavlík, kdy se věnují zajímavému tématu falešnému portrétu Johannese Keplera. Nechybí souhrn událostí v astronomii a astrofyzice, první část za rok 2020, od tandemu Jiří Grygar a David Ondřich. Michael Prouza přináší interview s teoretickým fyzikem Petrem Hadravou – laureátem Kopalovy přednášky za rok 2012 a Nušlovy ceny za rok 2020. Nechybí ani článek Václava Laifra o čínském marsovském vozítku Ču-žung a souhrn z dění v kosmonautice od Lukáše Houšky.

Ondřej NývltOstatní

Vychází Astropis 126

Předem se chceme všem našim čtenářům omluvit za zpoždění vydání nového čísla, na němž se velkou měrou podílela epidemie nemoci COVID-19. Aktuální číslo se hned ve několika článcích věnuje úspěchům automatických sond. Hlavním tématem je přistání roveru Perserverance, jehož misi nám představí Martin Pauer. Nedávnému úspěchu čínské astronautiky v podobě návratu pouzdra se vzorky z Měsíce se věnuje Václav Laifr. Michal Švanda shrne první dva roky mise Parkerovy sluneční sondy, která již ukazuje zajímavé výsledky, ale analýza dat je teprve na začátku. Lukáš Houška (Kosmonautix.cz) uvede další novinky z kosmonautiky, na které byly poslední měsíce i bez zmíněných událostí více než bohaté.

Ondřej NývltOstatní

Vychází Astropis 125

V závěrečném čísle roku 2020 se dočkáte druhého dílu shrnutí událostí roku 2019 v astronomii z pera tandemu Jiří Grygar a David Ondřich. Aktuálnímu tématu se věnuje Jiří Podolský, který ve svém článku komentuje Nobelovu cenu za fyziku za rok 2020, jež byla udělena za studium černých děr. Petr Kabáth představí velký úspěch AV ČR, protože její tým vede mezinárodní vývoj spektrografu PLATOSpec pro vesmírnou misi PLATO, jejíž cílem je výzkum exoplanet. Tři sta let od narození astronoma Maxmiliána Rudolfa Hella připomene svým článkem Ladislav Druga. Václav Pavlík pak pokračuje v seriálu o fyzice, vzniku, vývoji a modelování hvězdokup.

Ondřej NývltOstatní

Vychází Astropis 124 (Speciál)

Monotematické číslo roku 2020 je věnováno Měsíci a role hostujícího editora se zhostila osoba u nás nejpovolanější – Pavel Gabzdyl (PG). Hned v prvním článku se zaobírá jednou ze stále nejpalčivějších otázek kolem našeho vesmírného souputníka – „Jak vznikl Měsíc“? Další problematické téma řeší i ve svém dalším příspěvku – „Odvrácená strana Měsíce“. Dlouho jsme totiž netušili, jak vlastně odvrácená tvář vypadá a první její snímky způsobily velký šok. Současným poznatkům o geologii a stavbě Měsíce se věnuje Martin Pauer v článku „Pod povrch Luny“. Snad každý zná barevný snímek Země nad povrchem Měsíce pořízený posádkou Apolla 8 – PG se též rozepsal o jeho vzniku.

Ondřej NývltOstatní

Vychází Astropis 123

V současné situaci je každá pozitivní zpráva dobrá, a tak redakce časopisu hlásí, že podzimní Astropis roku 2020 je hotov. A na co se můžete v čísle s krásným pořadovým číslem 123 těšit?

Ondřej NývltOstatní

Vychází letní Astropis č. 122

Jak již obálka avizuje, nezapomeneme se věnovat hlavní astronautické události posledních měsíců – Lukáš Houška ve svém článku shrnuje dosavadní průběh historického letu první soukromé pilotované lodi do vesmíru, včetně zakotvení u ISS.  

Ondřej NývltOstatní

Vyšel Astropis č. 121

Redakce v době karantény nezahálí, a proto s radostí hlásí, že vyšel Astropis 121 – první číslo roku 2020. Jako obvykle se můžete těšit na spoustu zajímavého čtení.

Ondřej NývltOstatní

Vychází Astropis s číslem 120

Časopis se zajímavými články z astronomie a kosmonautiky se dočkal kulatého 120. vydání a zároveň jde o poslední číslo za rok 2019. Nechybí tradiční rubriky věnované nedávnému dění v astrofyzice a protože Nobelovy ceny měly k ní také blízko, můžeme se těšit na zajímavé čtení na téma kosmologické i exoplanet. Pravidelně najdeme také historické a pozorovací okénko a článek shrnující novinky v kosmonautice.

Ondřej NývltOstatní

Den s Astropisem 2019

Časopis Astropis se vás dovoluje pozvat na další, v pořadí již šestnáctý, Den s Astropisem, který se bude konat v sobotu 30. listopadu 2019 v budově Planetária ve Stromovce. Připomeňme, že jde o celodenní přednáškový maraton a setkání čtenářů Astropisu a příznivců astronomie s předními českými odborníky v oborech astronomie a astrofyzika.

Ondřej NývltOstatní

Vychází podzimní Astropis roku 2019

Vychází podzimní Astropis roku 2019 (číslo 119), jehož obálku a barevné stránky uvnitř zdobí fotografie z posledního úplného zatmění Slunce a částečného zatmění Měsíce. Hlavním článkem tohoto čísla je první díl shrnutí astronomických objevů roku 2018, které vzniká každoročně ve spolupráci Jiřího Grygara a Davida Ondřicha. Historická témata jsou tentokrát zastoupena textem Pavla Pecháčka o Marii Mitchellové – americké astronomce a průkopnici rovného vzdělávání mužů a žen. Václav Pavlík pokračuje v rozhovorech s laureáty Nobelových cen – tentokrát debatoval s Rainerem Weissem.

Ondřej NývltOstatní

Vychází Astropis č. 118

Vychází letní Astropis 118, jehož obálku zdobí snímek Petra Horálka letošních prozatím nejvýraznějších nočních zářících oblaků, které koncem června rozsvítily večerní oblohu. Toto číslo je doslova nabité články na aktuální témata. Jiří Podolský přináší článek o prvním „snímku“ černé díry, který nedávno obsadil přední místa ve všech zpravodajských kanálech. Na něj naváže Václav Pavlík rozhovorem s prof. Kipem Thornem, nositelem Nobelovy ceny za fyziku, který v květnu navštívil Prahu. Petr Scheirich se ve svém textu věnuje úspěchům automatických sond ve výzkumu planetek Bennu (OSIRIS-REx) a Ryugu (Hayabusa 2), kde shrnuje nejnovější poznatky i průběh misí. Jelikož právě oslavujeme 50 let od přistání prvních lidí na Měsíci, neškodí si připomenout další misi, a to Apollo 15, které přistálo v okolí Hadleyho brázdy, kterou nám jako pozorovací objekt představí Milan Blažek.

Ondřej NývltMultimédia

Vychází Astropis Speciál pro rok 2019: Sto let Mezinárodní astronomické unie

Letošní Astropis Speciál je věnován Mezinárodní astronomické unii (IAU), která právě letos slaví sto let svojí existence. Historii této organizace včetně členství Československa a ČR ve svém příspěvku přiblížil Jan Palouš. Jiří Grygar pro toto číslo připravil hned dvojici článků – první se ohlíží za dvěma kongresy IAU (1967 a 2006), které se odehrály v Praze, a v druhém shrnul nejdůležitější závěry 30. valného shromáždění IAU, které proběhlo ve Vídni minulý rok za účasti zhruba 3000 odborníků. Byla by ale škoda dívat se jen do minulosti – Michal Švanda popsal strategické plány IAU až do roku 2030.



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »