Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází Astropis 126

Vychází Astropis 126

Astropis č. 126 přináší mj. informace z Marsu

Předem se chceme všem našim čtenářům omluvit za zpoždění vydání nového čísla, na němž se velkou měrou podílela epidemie nemoci COVID-19. Aktuální číslo se hned ve několika článcích věnuje úspěchům automatických sond. Hlavním tématem je přistání roveru Perserverance, jehož misi nám představí Martin Pauer. Nedávnému úspěchu čínské astronautiky v podobě návratu pouzdra se vzorky z Měsíce se věnuje Václav Laifr. Michal Švanda shrne první dva roky mise Parkerovy sluneční sondy, která již ukazuje zajímavé výsledky, ale analýza dat je teprve na začátku. Lukáš Houška (Kosmonautix.cz) uvede další novinky z kosmonautiky, na které byly poslední měsíce i bez zmíněných událostí více než bohaté.

Samozřejmě nabídneme i jiná témata: Pro fanoušky našich historických článků máme dokonce dva: První připravil Pavel Najser a obsahuje medailonek Jeremiaha Horrockse, jenž i přes svou brzkou smrt dokázal vytvořit hodnotné a obsáhlé vědecké dílo. Druhý je pak dílem kolektivů autorů Bohumil a Vladimír Böhm a Jan Vondrák, kteří se ve svém textu věnují pozorování Merkuru Mayskou civilizací.

Pavel Gabzdyl představí zajímavý experiment, který proběhl v dubnu v Brně a měl za úkol mapovat světelní znečištění díky zhasnutí veřejného osvětlení. Jaroslav Pavlousek se ve svém článku věnuje otázkám, zda mohly na Venuši existovat podmínky vhodné pro život i ve spojitosti s trochu senzačními zprávami o objevu fosfanu ve zdejší atmosféře.

Kromě toho jsou připraveny tradiční rubriky jako astronomické novinky, obloha a recenze. V ní se Radek Mašata věnuje knize Leonarda Mlodinowa „Stephen Hawking: Paměti o přátelství a fyzice“, jejíž obsah se týká osobních vzpomínek autora na jednoho z nejznámějších fyziků. V rubrice ČAS se představuje její brněnská pobočka.

V tomto čísle se také dočtete o anketě, kterou bychom rádi, aby naši pravidelní čtenáři vyplnili.

Redakce časopisu Astropis




Štítky: Astropis


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »