Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází Astropis 125

Vychází Astropis 125

Astropis 125/2020

V závěrečném čísle roku 2020 se dočkáte druhého dílu shrnutí událostí roku 2019 v astronomii z pera tandemu Jiří Grygar a David Ondřich. Aktuálnímu tématu se věnuje Jiří Podolský, který ve svém článku komentuje Nobelovu cenu za fyziku za rok 2020, jež byla udělena za studium černých děr. Petr Kabáth představí velký úspěch AV ČR, protože její tým vede mezinárodní vývoj spektrografu PLATOSpec pro vesmírnou misi PLATO, jejíž cílem je výzkum exoplanet. Tři sta let od narození astronoma Maxmiliána Rudolfa Hella připomene svým článkem Ladislav Druga. Václav Pavlík pak pokračuje v seriálu o fyzice, vzniku, vývoji a modelování hvězdokup.

I když rok 2020 bořil všechny jistoty, alespoň v Astropise je s tradičními rubrikami vše při starém – je připravena obloha, novinky z astronomie i kosmonautiky (od Lukáše Houšky z Kosmonautix.cz) či zajímavé fotografie. Stejně tak se dočkáte shrnutí aktivity Slunce za druhé pololetí 2020 od Martiny Pavelkové, představení jedné ze sekcí ČAS (v tomto čísle Pražské pobočky) a dvou recenzí od Vladimíra Kopeckého. První hodnocenou knihou je „Kniha o Měsíci“ od M. Aderin-Pocockové, jež je orientovaná na širokou veřejnost zajímající se o toto téma. Druhá publikace je také popularizační, ale se zcela jiným tématem: „Kniha testů pro budoucí Astronauty“ od astronauta Tima Peakea.

Tímto číslem také začínáme s novou rubrikou „mladí a nadějní“, kde postupně představíme akce, které jsou během roku pořádány pro mladé zájemce o astronomii a astrofyziku. První prezentovanou a jednou z nejtradičnějších akcí u nás je „Astronomická expedice“, která za poslední roky zažila významné změny.

Přejeme našim čtenářům do roku 2021 především pevné zdraví, mnoho jasných nocí a budeme rádi, když si zachováme vaši přízeň.

Redakce časopisu Astropis




Štítky: Astropis


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »