Související stránky k článku Výzkum Venuše – 6. díl
Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.
V našem seriálu jsme prošli první čtvrtstoletí výzkumu Venuše kosmickými sondami. Během tohoto období jsme zažili prvenství i neúspěchy. Poznali jsme základní charakteristiku atmosféry a podívali se na povrch planety. Začala vznikat první mapa povrchu včetně detailních záběrů. Výzkum Venuše se však samozřejmě nezastavil. Naopak, k pochopení geologie planety bylo třeba povrch zmapovat mnohem detailněji. NASA kvůli tomu připravila ambiciózní misi Magellan, která je symbolem současného poznání povrchu planety. Sonda startovala poněkud nezvyklým způsobem, totiž na palubě raketoplánu, ale to, jak si ukážeme, bylo v té době celkem běžné. Koneckonců nacházíme se v období vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu, který byl také vynesen na palubě raketoplánu Discovery. A nejen Magellan se k Venuši vydal tímto způsobem.
Mapa oblohy pro 10. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 7. 3. do 13. 3. 2011.
Období jasných dnů i nocí končí, ale ještě stihneme mladý Měsíc a jasný Merkur. Můžeme se rozloučit s Jupiterem a hledat prchavé zvířetníkové světlo. Noci ovládne Saturn a za ranního svítání nás den vítá s Venuší. Končí přelety ISS a možná uvidíme i raketoplán Discovery. Denní obloze vládne Slunce s velkými skvrnami.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze od 31. 10. do 6. 11. 2016. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze. Večer, velmi nízko na jihozápadě, zůstává Saturn, Venuše a Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn, což je v kontrastu s opakovaně vyšší geomagnetickou aktivitou. Sonda MRO ukázala zbytky po dopadu modulu Schiaparelli, za jehož problémy zřejmě stojí programová chyba.
Přehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12. 2019. Měsíc bude v úplňku. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, ve středu budou v konjunkci. Ráno je vidět Merkur a Mars. 14. 12. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Na ISS byl zadokován Dragon (CRS-19) a připojit se má také Progress MS-13. Čína stihla dva starty menší rakety ze stejného kosmodromu během šesti hodin. Před 35 lety začala mise sond Vega 1 a 2, které kromě Venuše zkoumaly Halleyovu kometu.
Ve čtvrtém dílu jsme konečně pohlédli na povrch Venuše prostřednictvím kamer Veněry 9 a Veněry 10. Čistě sovětský blok nyní opět naruší další americká mise, která byla nachystána na rok 1978. Tentokrát šlo o program Pioneer Venus a mise to byla ambiciózní. K planetě se vydal mapovací radarový orbiter a také čtyři přistávací pouzdra. Ovšem ve stejném roce se k Venuši vydaly také dvě Veněry s pořadovým číslem 11 a 12. Na rozdíl od předchozí dvojice neletěly orbitery, ale pouze průletové sondy, které vysadily dvě přistávací pouzdra. Úspěch předchozí dvojice ale zcela zopakovat nedokázaly.
Mapa oblohy 5. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 5. 3. do 11. 3.
Měsíc je kolem úplňku. Večer pozorujeme seskupení jasných planet, Venuše a Jupiteru. Poblíž západního obzoru je Merkur. Mars je viditelný celou noc, na Saturn počkejme až na druhou polovinu noci.
Mapa zobrazuje oblohu v pondělí 5. března v 19:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 9. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 28. 2. do 6. 3. 2011.
Jeden týden s příznivým počasím končí a jiný s možná ještě lepším začíná. Vše díky velmi vysokému tlaku vzduchu. Měsíc je navíc v pátek v novu. Zvečera začíná viditelnost planety Merkur a končí viditelnost Jupiteru. Nadvládu nad nocí předává Saturnu, ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Večerním přeletům různých družic dominuje ISS s připojenou ATV-2 a raketoplánem Discovery.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Minulý díl jsme věnovali úspěchu sovětského programu v rámci mise Veněra 7 a z analýzy signálu původně utopeného v šumu se ukázalo, že chvíli vysílala z povrchu jiné planety jako první sonda v historii vůbec. Tento úspěch ještě zopakovalo pouzdro Veněry 8. Další velký úspěch zaznamenal americký Mariner 10, který jako první přinesl nádherné fotografie Venušiny atmosféry. Ačkoli šlo jen o průlet směrem k Merkuru, byl to úžasný počin. Hlavní snahou a nakonec i úspěchem dalších výprav ale bylo dostat na povrch sondu, která by jej vyfotografovala. Sedmdesátá léta 20. století však byla i ve znamení nových výsledků studia atmosféry.
Mapa oblohy 2. 11. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 31. 10. do 6. 11. 2011.
Měsíc bude v první čtvrti. Jupiter krátce po opozici je viditelný celou noc. Dvojpřechod měsíců bude 31. října večer. Aktivita Slunce je přechodně nižší. Mars je viditelný ráno.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.
V předcházejícím dílu jsme se rozloučili v situaci, kdy se konečně zadařilo také Sovětům, když jejich Veněra 4 přinesla první měření přímo z atmosféry planety. Stalo se tak až sedm let od prvních pokusů o dosažení Venuše. Mezitím nezaháleli ani Američané. Jejich Mariner 2 proměřil planetu již v roce 1962 a také v dalších letech měli úspěch. Namátkou Mariner 3 a 4 byly sesterské sondy k Marsu, přičemž trojka selhala, ale čtyřka jako první přinesla fotografie povrchu Rudé planety. To se psal červenec 1965. V roce 1967 pak přišel Mariner 5 a cílem se stala opět Venuše. Zatímco předchozí lety měly úspěšnost 50 na 50, tentokrát si USA vystačily se sondou jedinou a tak měli v roce 1967 k dispozici další data o atmosféře Venuše. Nezahálel ani SSSR a tak se k Venuši vydaly sondy Veněra 5 a 6. Ty však, i když ani to není málo, jen zopakovaly úspěch Veněry 4. To pravé přistání a měření z povrchu přišlo až v dalším desetiletí.
První díl jsme věnovali úvodnímu seznámení s Venuší jako planetou a nahlédli na první, často nepříliš úspěšné pokusy o dosažení planety. V polovině šedesátých let tedy bylo zřejmé, že s Venuší, jako mírumilovnou, obyvatelnou planetou, je konec. Měření Marineru 2 jasně potvrdila, že povrch je rozžhaven na teplotu stovek stupňů a že planeta je zahalena do husté atmosféry. Zatímco první polovina let šedesátých přinesla první pokusy o průlety, v druhé polovině už jsme se dočkali přímého zásahu planety. Jak bylo patrné z častých sovětských neúspěchů, neváhali jít na průzkum hrubou silou a přes velký počet ztracených sond se jim postupně dařilo dostat se nejprve na dráhu průletovou a posléze i naměřit nějaká data. Ovšem nepoučeni z předchozích nezdarů, řada následovnic první a druhé Veněry byla nakonec odsouzena k roli pokusných králíků a jedna za druhou hynuly pod drtivým tlakem Venušiny atmosféry. Američané na to šli jinak. Kromě selhání nosné rakety u prvního Marineru, hned při druhém pokusu, přinesli vědecká data a také další mise byla velice úspěšná. Na rozdíl od Sovětů se ale nepokoušeli o přistání, což jim situaci možná trochu ulehčilo. Pojďme se tedy podívat podrobněji, jaké mise se vydaly k Venuši v druhé polovině let šedesátých a kdy se konečně i Veněrám začalo dařit.
Jak jste se dostali k astronomii a kosmonautice? Nebylo to náhodou díky fascinujícímu svitu jasné hvězdy večer na západě, o kterém vám někdo pravil, že to je Večernice, planeta Zemi nejbližší? Nebo to bylo nad knihami, kde popisovali úžasná přistání sond Veněra i to, jak si s nimi drsné prostředí na Venuši pohrálo… Nebo vás přitáhl vzácný přechod Venuše přes Slunce? Planeta pojmenovaná po bohyni lásky určitě přitahovala lidi odpradávna. Ale to pravé zkoumání přišlo samozřejmě až s nástupem kosmonautiky a o tom hlavně bude náš seriál. Naší snahou bude přehled o výzkumu Venuše z pohledu astronomů, ale především pomocí kosmických sond.
