Úvodní  >  Související stránky k článku Výzkumy v ASU AV ČR (115): Původ viditelného záření ve hvězdných supererupcích

Související stránky k článku Výzkumy v ASU AV ČR (115): Původ viditelného záření ve hvězdných supererupcích

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v AsÚ AV ČR (124): Velmi husté poerupční smyčky pozorované sondou SDO

Během několika málo dní v září 2017 poskytlo samo Slunce astronomům několik zcela výjimečných příležitostí k odhalení svých tajemství. Po mnoha týdnech půstu se totiž v tomto měsíci zažehly vůbec ty nejsilnější erupce celého jedenáctiletého cyklu, což bylo o to překvapivější, že se cyklus velmi chýlil ke svému závěru. Erupce z 10. září pak byla současně výjimečná v tom, že k ní došlo na okraji slunečního disku. I přesto byla zachycena mnoha přístroji na Zemi i v kosmu a právě její pozice umožnila lépe studovat některé vlastnosti eruptivních struktur. 

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v AsÚ AV ČR (137): Oscilace ve slunečních erupcích

Sluneční erupce jsou jedním z projevů magnetické aktivity naší hvězdy, jejichž průběh není stále uspokojivě vysvětlen. Z pozorování vyplývá, že jsou v průběhu některých erupcí zaznamenávány časové oscilace, které zřejmě souvisejí s proměnlivou rychlostí rekonexe. Marian Karlický z ASU společně se svým bývalým studentem Petrem Jelínkem, dnes docentem Jihočeské univerzity, s pomocí zjednodušené numerické simulace nabízejí možné výsvětlení. 

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v AsÚ AV ČR (126): Ohřev fotosféry Slunce v průběhu silné erupce

Astronomové ze Slunečního oddělení ASU studovali, jak se mění teplotní struktura sluneční fotosféry v průběhu silné sluneční erupce. Ve své studii ukazují, že erupce prudce ohřívá vrchní části fotosféry, kde horké plazma září i ve viditelné oblasti spektra. Práce však ukazuje, že k rozumnému vysvětlení spektropolarimetrických pozorování je třeba vzít v úvahu i příspěvek z vyšší vrstvy, z chromosféry. Potvrzuje se tak, že původ tzv. bílých erupcí může být složitější, než se donedávna zdálo.

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (101): Hvězdná erupce během planetárního tranzitu

Kouzlo nechtěného – tak nějak by bylo možné charakterizovat výsledky práce přijaté k publikaci v Astronomy&Astrophysics, jejíž hlavním autorem je Tereza Klocová z ASU. Zatímco původním cílem bylo studovat průběh přechodu extrasolární planety přes disk Slunci-podobné hvězdy ve spektrálních čarách, během přechodu nečekaně došlo na hvězdě k erupci a týmu se tak podařilo nasbírat velmi kvalitní materiál pro její studium. 

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (94): Kouřové kroužky ve slunečních erupcích

Sluneční erupce jsou velmi dynamickými jevy, které jsou vyvolány prudkou změnou konfigurace magnetického pole v aktivních oblastech na Slunci. I když rámcové představy o procesech, které během erupce probíhají, jsou známy již od padesátých let dvacátého století, detaily probíhajících pochodů jsou odhalovány i v současné době. Jaroslav Dudík z ASU společně s kolegy vyšetřoval přítomnost vírových pohybů vyvolaných vyvržením filamentu při erupci.

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (86): Vzplanutí typu zebra jako diagnostika vlastností plazmatu

Sluneční erupce jsou nejprudšími projevy proměnné magnetické aktivity Slunce. Projevují se ve všech oblastech energetického spektra – ve viditelné oblasti, v oblasti tvrdých ultrafialových a rentgenových délek a také v oblasti rádiového záření, a to díky netermálním procesům, které v erupci probíhají. Ukazuje se, že rádiové záření v erupcích má vynikající diagnostický potenciál pro posouzení podmínek, v nichž se erupce zažehávají. Jan Benáček, student Mariana Karlického z ASU, se věnoval popisu specifického vzplanutí v rádiové oblasti – vzplanutí typu zebra. 

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (64): Přímé pozorování klouzavé rekonexe dalekohledem GREGOR

Sluneční erupce, největší výbuchy ve Sluneční soustavě, mají svůj původ v přepojení magnetického pole ve vysokých vrstvách atmosféry Slunce. I když jde vpravdě o exploze nadpozemských rozměrů, samotná rekonexe probíhá na poměrně malých prostorových škálách. Zajímavé procesy v erupcích je tedy nutné pozorovat s velmi vysokým prostorovým rozlišením. Pracovníci slunečního oddělení ASU pořídili a analyzovali unikátní pozorovací materiál popisující některé jemné detaily sluneční erupce.

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v AsÚ AV ČR (144): Poruchovost v české rozvodné síti v závislosti na úrovni sluneční aktivity

O negativních vlivech sluneční aktivity na pozemní infrastrukturu bylo napsáno mnoho. Geomagnetické superbouře po sobě často zanechávají poškozená zařízení. Ve Spojených státech se nedávno objevila studie poukazující, že i malé události mají svůj vliv na poruchovost zařízení. Představujeme práci, jejíž autoři provedli podobnou studii pro zařízení české rozvodné sítě. I zde byla nalezena zvýšená závadovost klíčových zařízení v období zvýšené sluneční aktivity.

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (59): Model expanze oblaků ve slunečním větru

Slunce ovlivňuje meziplanetární prostor nejen gravitačně, ale i prostřednictvím projevů sluneční aktivity. Vyvržené oblaky horkého slunečního plazmatu jsou rizikem pro pozemské technologie, na nichž je naše civilizace závislá. Předpovědi těchto výronů slunečního plazmatu jsou však značně nepřesné. Větších úspěchů dosahují snahy modelovat cestu a vývoj plazmových oblaků meziplanetárním prostorem. K tomu přispěl svým modelem i Marek Vandas z ASU. 

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v AsÚ AV ČR (143): 3D efekty v hvězdných atmosférách

Jiří Kubát z ASU společně se svým studentem Adamem Tichým z Masarykovy univerzity studovali problematiku horizontálních struktur v hvězdných atmosférách a jejich vliv na celkový vzhled spektrálních čar. Práce ukazuje, že trojdimenzionální efekty mají na tvar spektrálních čar velký vliv a tudíž zavedené používání jednorozměrných modelů při spektrální diagnostice může vést k nesprávné interpretaci pozorování.  

Martin GembecSluneční soustava

Zvýšená sluneční aktivita

Slunce 7.7.2012.Autor: Pavel Prokop Poslední týden byl ve znamení zvyšující se sluneční aktivity. Postarala se o to především aktivní oblast č. 1515 s mnoha skvrnami. Vše prozatím vyvrcholilo v noci na sobotu silnou erupcí a vynořila se i další velká aktivní oblast.

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v AsÚ AV ČR (142): Zelení hrášci v rentgenovém záření

Jiří Svoboda a Ivana Orlitová z Astronomického ústavu AV ve své nedávno publikované práci zkoumají úroveň rentgenového záření z galaxií označovaných souhrnným pojmem „zelené hrášky“. Tyto galaxie jsou zajímavé zejména z toho důvodu, že svými vlastnostmi připomínají dávné galaxie, které mohly sehrát důležitou úlohu v reionizaci vesmíru v jeho mladých fázích. 

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v AsÚ AV ČR (141): Záření korón aktivních galaktických jader

Aktivní jádra galaxií jsou jedním z vděčných cílů pro testy obecné teorie relativity. Prostředí v blízkosti hmotného kompaktního objektu se k záření chová jinak, než jsme zvyklí ze své každodenní zkušenosti. Ne všechny otázky ohledně aktivních galaktických jader jsou zodpovězeny a některé nelze než považovat za zcela zásadní. Tým z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vyvinul zcela nový počítačový program umožňující studovat záření přicházející od aktivního galaktického jádra a tak dovozovat vlastnosti některých zde přítomných struktur.

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (139): Hledání vysokofrekvenčních koronálních vln během úplného zatmění Slunce

21. srpna 2018 Amerika slavila. Přes celé území Spojených států přecházel pás úplného slunečního zatmění a na mnoha místech pozorovatelům skutečně přálo. Tak tomu bylo i poblíž městečka Stanley ve státě Idaho, kde si pozorovací stanoviště v nadmořské výšce téměř 1906 metrů zřídila polská expedice. Ta cílila na hledání známek vysokofrekvenčních oscilací v koróně, možných agentů ohřevu této vrstvy atmosféry. 

Michal ŠvandaExoplanety

Výzkumy v AsÚ AV ČR (138): Atmosféry exoplanet dvoumetrovými dalekohledy

S extrasolárními planetami se v minulých letech doslova roztrhl pytel. Dnes jsou známy již tisíce potvrzených planet obíhajících jiné hvězdy a další tisíce čekají na potvrzení svých objevů. Nové světy jsou s pomocí sofistikovaných metod váženy a měřeny. Planety Sluneční soustavy však nejsou jen různě rozměrnými koulemi, ale jsou často obklopeny atmosférami. Právě na možnost charakterizace exoplanetárních atmosfér se zaměřila studie vedená Petrem Kabáthem z ASU. 

Redakce Astro.czOstatní

Dny otevřených dveří na astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově 2019

Hvězdárna v Ondřejově bude opět otevřena všem zájemcům, a to ve dnech 17. až 19. května. K dispozici vám budou odborná pracoviště s výkladem pracovníků, dále historické kopule hvězdárny a samozřejmě bude možné navštívit i kopuli dvoumetrového Perkova dalekohledu nebo vedlejší pracoviště 65cm Mayerova dalekohledu. Vřele můžeme doporučit též návštěvu muzea V. Šfaříka a podle počasí se můžete těšit i na pozorování oblohy.

Miroslav ŠlechtaOstatní

INZERÁT: Pozorujte a udržujte největší dalekohled v ČR

Oddělení hvězdné astronomie Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově hledá pracovníka na pozici pozorovatele/technika. Pracovník bude zařazen do týmu techniků a pozorovatelů, kteří pracují s Perkovým dalekohledem, jenž je největším astronomickým dalekohledem v ČR.

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v AsÚ AV ČR (136): Testování teorií gravitace v raných galaxiích

Chtělo by se říci, že dění v celém vesmíru řídí všeobjímající gravitace. To je jistě pravda. Některá pozorování však přinášejí nezvratné důkazy, že pouhé gravitační působení látky, kterou vidíme, některé vlastnosti pozorovaného vesmíru nevysvětlují správně. Odborníci se rozdělili do dvou nestejně zastoupených proudů – jedni předpokládají, že nesoulad lze vysvětlit dodáním hmoty, která není vidět, druzí říkají, že je třeba změnit zákon gravitace.

Michal ŠvandaExoplanety

Výzkumy v AsÚ AV ČR (135): Možné konfigurace planetární soustavy Kepler-410

Astronomové ze Stelárního oddělení ASU byli součástí slovensko-českého týmu, který analyzoval výhradně slovensko-česká pozorování hvězdy Kepler-410 a posuzoval tuto hvězdu z hlediska existence a konfigurace planetárního systému. Práce ukazuje, že ke studiu exoplanet není nutné omezovat se na obří pozemní dalekohledy nebo na přístroje na družicích, ale že i v podmínkách malých států lze do tohoto moderního astrofyzikálního tématu přispět. Současně považujeme za nutné podotknout, že na studii publikované v impaktovaném časopise se výraznou měrou podíleli i mladší studenti, což není úplně obvyklé.



29. vesmírný týden 2019

29. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 15. 7. do 21. 7. 2019. Měsíc bude v úplňku a nastane jeho částečné zatmění. Během noci je vidět Jupiter a Saturn, k nimž se přidává i Neptun a nad ránem Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Indie letí k Měsíci, koncem týdne čekáme dva starty k ISS. Hayabusa 2 provedla druhý odběr vzorků z planetky Ryugu. Raketa Proton-M vynesla dalekohled Spektr-RG, raketa Vega selhala. Před 50 lety přistáli lidé na Měsíci a před 25 lety dopadaly první kusy komety na Jupiter.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Nočné svietiace oblaky

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2019 obdržel snímek „Nočné svietiace oblaky“, jehož autorem je Jakub Zahuranec   Noční svítící oblaka, nebo „nočné svietiace oblaky“, v rodné řeči autora snímku Jakuba Zahurance ze Slovenska, jsou krásným úkazem. Chtělo by se říci

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečné zatmění Měsíce

Další informace »