Ludvík Očenášek Před 140 lety, 4. srpna 1872, se narodil český vynálezce, konstruktér, letecký a raketový průkopník Ludvík Očenášek. Známý je také tím, že během první světové války vykonával odbojovou činnost, zejména odposloucháváním telefonních linek. Získanými informacemi napomohl ke vzniku samostatného československého státu.
František Ignác Kassián HalaškaLetos v červenci si připomeneme hned dvě výročí, spjatá se jménem F. I. K. Halaška. Tato významná, a přesto poněkud opomíjená osobnost druhé poloviny 19. století se narodila 10. července před 232 roky a jen o dva dny později, 12. července, uplyne 165 let od jejího úmrtí.
David Randolph Scott Začátkem června letošního roku, konkrétně 6. června 2012 oslavil 80. narozeniny bývalý americký astronaut a vojenský letec David Scott. Do kosmického prostoru vzlétl celkem třikrát, z toho jednou v rámci programu Gemini a dvakrát během misí Apollo. Zároveň se stal sedmým člověkem, který se dostal na povrch Měsíce.
Fyziku najdeme opravdu na každém kroku. Už jen to, že čtete tato slova, je výsledkem souhry mnoha fyzikálních procesů počínaje mechanikou (psaní na klávesnici a klikání myší) přes optiku, kdy nám fotony přenášejí obraz písmen do očí, a konče elektrochemickými signály v neuronech v mozku. Krása, řád a hluboké souvislosti činí fyziku tak fascinující, že i přes občasnou nálepku nepříjemného školního předmětu dokáže zaujmout opravdu každého, pokud k tomu dostane příležitost. Důkazem toho je i unikátní expozice „Krása fyziky / fyzika krásy“, která je v současné době vystavena na Hvězdárně a planetáriu Brno a za níž stojí především známý český popularizátor a profesor fyziky na brněnské Masarykově univerzitě Tomáš Tyc.
Logo České astronomické společnosti.Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2011 astronoma a popularizátora astronomie Doc. RNDr. Josipa Kleczka, DrSc., dlouholetého vědeckého pracovníka Astronomického ústavu AV ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 21. října 2011 v 16:00 na 21. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:15 přednese přednášku na téma Člověk a vesmír. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 161 z 11. 10. 2011
Rob D. Matson s meteoritemHoci žije na pobreží Pacifiku, lákajú ho potulky vo vnútrozemí a občas strávi zopár hodín prechádzkou po púšti. Ako dieťa ho očarilo zatmenie Slnka, jeho vášňou sa napokon stali malé telesá slnečnej sústavy. Hľadá meteority, pátra po SOHO kométach, úspešne nachádza predobjavové pozície nových blízkozemských asteroidov a nedávno začal hľadať asteroidy na nočnej oblohe. Vesmírny výskumník, Rob D. Matson.
Bára Mikulecká. Zdroj: UDiF.cz.Před několika lety byla zkratka ÚDiF jen řadovým bodem pestrého programu akcí moravské metropole, především jako třešnička na dortu v repertoáru brněnské hvězdárny. Velice rychle však "herci" Úžasného Divadla Fyziky začali dobývat svým neobvyklým nadšením pro experimentální a nám nesmírně blízkou fyziku celou republiku a přišli tak s novým druhem představení do současného světa české zábavy. Že fyzika námi ze školních lavic mnohdy až nenáviděná může být ve skutečnosti nejen bezednou studnou inspirace, nám ve svém rozhovoru dokáže Bára Mikulecká, studentka teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně.
Logo České astronomické společnosti.Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2009 za celoživotní dílo, především pak za významný přínos v popularizaci kosmonautiky a publikační činnost pracovníka Akademie věd a popularizátora kosmonautiky Mgr. Antonína Vítka, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 9. října 2009 od 16:00 na 19. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:30 přednese přednášku na téma Raketoplány – co dokázaly a v čem zklamaly. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 132 z 9. 10. 2009
Spektrum VegyDaniela Korčáková, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získala Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátkou o její vědecké práci.
Erupce na SlunciSluneční protuberance jsou bouřlivé jevy na Slunci. Některé jsou krátkodobé a malé, jiné dokážou vyvrhnout plazma až k Zemi a vyvolat polární záři. Obrovské smyčky plazmatu u slunečního disku známe asi všichni z mnoha fotografií. Jejich výzkumem se zabývá také Maciej Zapiór, student doktorského studia z polské Wroclavy, který právě ukončil svůj roční pobyt v Astronomickém ústavu AV ČR.
Spektrum meteoruZemě se denně střetává s drobnými kamínky, které nám na obloze vytváří krásné meteory. Systematické sledování meteorů přineslo zajímavé zjištění, že v některých z nich chybí sodík. Ten jinak spolu s několika dalšími prvky svítí ve všech meteorech. Výzkumem tohoto jevu se zabývá dr. David Čapek z Astronomického ústavu AV ČR.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
