Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Rozhovor: Daniela Korčáková a prémie za hvězdná spektra

Rozhovor: Daniela Korčáková a prémie za hvězdná spektra

Spektrum Vegy
Spektrum Vegy
Daniela Korčáková, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získala Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátkou o její vědecké práci.

Co pro vás ocenění znamená?
Bylo to pro mě velké překvapení a musím říct, že si téhle ceny opravdu velmi vážím, protože to znamená ocenění mé dlouholeté práce.

Čemu se ve svém výzkumu věnujete?
Zabývám se především přenosem záření v pohybujících se prostředích. V podstatě se nejedná o nic jiného, než že se snažím spočítat spektrum hvězdy, jak vypadá, když se její atmosféra rozpíná. Je to velmi důležité, protože je to jediná cesta, která nám může něco říci o tom, co se děje ve hvězdných větrech. Hvězdný vítr se vyskytuje jak u hladinách hvězd, například i naše Slunce má sluneční vítr, ale ten je hodně pomalý a slabý. No a potom se zejména vyskytuje u hodně horkých hvězd. A právě u těchto hvězd se snažím spočítat spektru, abychom mohli zjistit, jaké fyzikální procesy tam panují.

Dá se určit co hvězdný vítr způsobuje a proč je právě u horkých hvězd rychlejší?
U horkých hvězd je hvězdný vítr způsoben tlakem záření. Ono se to nezdá, ale fotony mají přeci jen nějakou hybnost a když interagují s částicemi atmosféry, s ionty a atomy, tak kromě své energie jim předají i hybnost a tím je trošku postrčí. U normálních hvězd je tento efekt zanedbatelný. Ale horké hvězdy mají velký zářivý výkon a záření je schopno tu atmosféru částečně „odvanout“ od hvězdy.

Má ten silný hvězdný vítr vliv také na vývoj hvězdy?
Ano, u hmotných hvězd má podstatný vliv. Protože během života hvězdy je značná část hmoty hvězdy vyfouknuta do okolního prostředí. Například, kdyby hvězda neměla hvězdný vítr, byla by dost hmotná nato, aby vybuchla jako supernova. Ale díky tomu, že během svého života ztratí třeba i třetinu své hmotnosti, tak potom už ani jako supernova nemusí skončit.

Eta Carinae
Eta Carinae
Kdyby v okolí takovéto hmotné hvězdy se silným větrem byla třeba planeta nebo jiná hvězda, jakým způsobem by ji to dokázalo ovlivnit?
Jeden z takových velmi pěkných příkladů, které můžeme na obloze vidět, je třeba hvězda Eta Carinae na jižní obloze. Tam dochází k tomu, že jsou vedle sebe dvě velmi hmotné hvězdy, jedna má hmotnost asi 120 hmotností Slunce a druhá asi 30 hmotností Slunce. Obě mají silný hvězdný vítr a dochází tam k jejich interakci. Když se hvězdy dostanou blízko sebe, tak je interakce silnější a v oblasti střetu dvou hvězdných větrů dochází i k emisi rentgenového záření.

Říkala jste, že se snažíte modelovat, počítat hvězdná spektra. Je to náročná matematika?
Je to náročná matematika. Do výpočtu musíte zahrnout celou cesta fotonu z hlubokých vrstev atmosféry až úplně do horních vrstev atmosféry ke kraji rozsáhlé obálky hvězdy. To znamená, že musíte podchytit jeho interakci s atomy a ionty stejně jako s elektrony.

Má tohle počítání spekter hvězd u nás dlouhou tradici?
Ano, u nás má dlouholetou tradici. Začalo ses snad před 20 roky na Stelárním oddělení v Ondřejově a zároveň i na Slunečním oddělení. Na Stelárním oddělení tento výzkum začal dr. Ivan Hubený, který v současné době pracuje na univerzitě v Arizoně. Jemu se podařilo vytvořit numerický model, numerický kód, který je jedním z těch nejpoužívanějších počítačových programů na světě. Na Slunečním oddělení v této práci pokračoval doc. Petr Heinzel, který je v současné době ředitelem Astronomického ústavu AV ČR.

Takže jste si našli, i když máte jiné oblasti zájmu, takový společný problém, na kterém můžete pracovat?
Ano, ty principy jsou stejné jak u Slunce, tak u hvězd, takže řešíme třeba trošku odlišné problémy, ale principiálně stejné.

Z toho, co jste zatím řekla, to možná vypadá, že vaše práce je více matematika než astronomie. Jak to vnímáte vy?
Já se snažím mít obě oblasti, jak teorii tak pozorování, v rovnováze. Protože teorie bez pozorování nemá smysl a pozorování samo o sobě nám toho zase až tak moc neřekne. Proto nejen počítám, ale i pozoruji ondřejovským dvoumetrovým dalekohledem. Mám svůj vlastní program, který je zaměřen na horké hvězdy se zakázanými emisními čarami.

Na otázky Petra Sobotky odpovídala Daniela Korčáková, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Převzato z - www.asu.cas.cz




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Daniela Korčáková, Osobnost


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »