Obr. 10: Paválcové zobrazení MollweidovoV předposledním díle seriálu o zobrazení oblohy byla řeč o kuželovém zobrazování. Podívali jsme se například na Ptolemaiovo či Hammerovo zobrazování. Dnešní, závěrečný díl bude pojednávat o zobrazeních paválcových. Seznámíme se tak se zobrazením Sansonovým či Mollweidovým. V samotném závěru článku nebude chybět několik životopisných poznámek k jednotlivým v seriálu zmíněným osobnostem.
Obr. 8Ve čtvrtém díle byla řeč o zobrazení válcovém. Zmínili jsme se o Marinove či Mercantově zobrazení a také jsme ukázali, se kterými zobrazeními pracoval Antonín Bečvář při tvorbě svých slavných hvězdných atlasů. V dnešním pátém pokračování se podíváme ta třetí druh zobrazení oblohy, a sice zobrazení kuželová. Mezi ně řadíme například zobrazení Ptolemaiovo nebo Hammerovo.
Obr. 5: Válcové zobrazení Marinovo (Školní zeměpisný atlas, Praha 1952)V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se zabývali azimutárními zobrazenímu. Dnes začneme další kapitolu. Podíváme se na zobrazení válcová. Mezi nimi bude řeč například o Marinově zobrazení nebo zobrazení Mercantově. Dozvíme se také, jaké zobrazení užíval Antonín Bečvář při tvorbě svých slavných hvězdných atlasů.
Obr. 4: Azimutální Lambertovo zobrazení v poloze rovníkové (S laskavým svolením Ing. A. Rükla)Ve druhém díle našeho seriálu jsme se blíže podívali na další dva druhy azimutálního zobrazení, a sice zobrazení stereografické a Postelovo. Ukázali jsme si, kde se tato zobrazení běžně užívala. Dnes se podíváme na zobrazení Lambertovo a detailněji se seznámíme s gnómonickým zobrazením.
Obr. 1: Azimutální ortografické zobrazení v poloze rovníkové.Na problém zobrazování hvězdné oblohy a kosmických těles lze pohlížet nejméně ze dvou hledisek - jakožto na záležitost převážně uměleckou (kdy jsou souhvězdí znázorněna naturalisticky) nebo především kartografickou. I když bychom však chtěli klást důraz především na umělecké ztvárnění, jakým je např. Bauerova Uranometrie z r. 1603, nevyhneme se problémům kartografickým. A jim chceme věnovat tento seriál, v jehož průběhu se seznámíme nejen s jednotlivými typy zobrazení, ale ukážeme si i jejich praktické využití.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Na snímku jsou označena pole, ve kterých se v době expozice 118 x 15 sekund zachytilo několik těles Sluneční soustavy - planeta Uran, slabé komety 240P/NEAT a C/2022 N2 (PANSTARRS) a planetky (68) Leto a (446) Aeternitas. Širokoúhlý snímek je proti originálu 4x zmenšen a detaily polí s uvedenými objekty v původním měřítku, jsou na následujících obrázcích.
