Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý

Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý

Obr. 10: Paválcové zobrazení Mollweidovo
Obr. 10: Paválcové zobrazení Mollweidovo
V předposledním díle seriálu o zobrazení oblohy byla řeč o kuželovém zobrazování. Podívali jsme se například na Ptolemaiovo či Hammerovo zobrazování. Dnešní, závěrečný díl bude pojednávat o zobrazeních paválcových. Seznámíme se tak se zobrazením Sansonovým či Mollweidovým. V samotném závěru článku nebude chybět několik životopisných poznámek k jednotlivým v seriálu zmíněným osobnostem.

2.4.2. Zobrazení paválcová

Těchto zobrazení se používá pro zobrazení celého povrchu glóbu.

2.4.2.1. Paválcové zobrazení Sansonovo
(Synonyma: z. Sansonovo - Flamsteedovo, z. Mercatorovo - Sansonovo)

Toto zobrazení zachovává délku všech rovnoběžek a centrální deklinační kružnice, jejímž obrazem je úsečka. Centrální deklinační kružnice je rovnoměrně dělená. Obrazy ostatních deklinačních kružnic jsou sinusoidy. Souřadnice bodů jsou určeny rovnicemi

x = R.arcα.cosδ

y = R.arcδ

Základní vlastností mapy je plochojevnost. V polárních oblastech však dochází k velkým tvarovým zkreslením. Výhodou je snadné vynesení sítě poledníků a rovnoběžek.

Užití:
Zobrazení s používá opět ke znázornění rozložení hustoty objektů na sféře. Našel jsem ho např. v knize J. Budějického aj., Radioastronomie, ČSAV, Praha 1962)

Obr. 9: Paválcové zobrazení  Sansonovo
Obr. 9: Paválcové zobrazení Sansonovo

2.4.2.2. Paválcové zobrazení Mollweidovo

Toto zobrazení je rovněž plochojevné. Obrazy rovnoběžek jsou úsečky, dělené deklinačními kružnicemi na stejné díly, délkojevné jsou však jen rovnoběžky s deklinacemi ± 45° 46'. Vzdálenosti rovnoběžek se směrem k pólům zmenšují. Kromě přímkového obrazu střední deklinační kružnice (předp. α = 0°) jsou zobrazeny ostatní deklinační kružnice jako elipsy. Souřadnice bodů na mapě jsou udány rovnicemi

x = 2√2.π-1R.arcα.cosψ

y = √2.R.sinψ

přičemž ψ je definováno implicitně rovnicí

π.sinδ = sin2ψ+2arcψ

Užití:
Podobně, jako v předchozích případech se využívá plochojevnosti zobrazení.Mollweidovy mapy najdeme např. v knize A. Rükla Souhvězdí (Aventinum 1996).

Obr. 10: Paválcové zobrazení Mollweidovo
Obr. 10: Paválcové zobrazení Mollweidovo

3. Životopisné poznámky

John Flamsteed, *19.8. 1646, +31.12. 1719, byl anglický astronom a první královský astronom, který nechal založit hvězdárnu v Greenwichi.

Johann Heinrich Lambert,*26.8. 1728, +25.9. 1777, byl švýcarský matematik, fyzik a astronom.

Gerhard Mercator (latinsky Gerardus),*5.3. 1512, +2.12. 1594, byl vlámský kartograf a matematik německého původu. Vlastním jménem Gerard de Cremere (Gerhard de Kremer), jméno Mercator je latinským tvarem jeho jména.

Karl Brandan Mollweide,*3.2. 1774, +10.3. 1825, byl německý matematik a astronom působící v Halle a Lipsku.

Guillaume Postel, *25.3. 1510, + 6.9. 1581, byl francouzský profesor a diplomat, jazykovědec, astronom a religionista.

Nicolas Sanson, *20.(?)12. 1600 , +7.7. 1667, byl francouzský kartograf

Reference
[1] Budějický J., Plavcová Z., Plavec M., Radioastronomie (ČSAV, Praha 1962)
[2] Internet, www.wikipedia.org
[3] Lovell B., Meteornaja astronomija (Moskva 1958)
[4] Rükl A., Constelations et Planetes (Gründ, Paříž 1988)
[5] Rükl A., soukromé sdělení
[6] Šulc M., Povídání o mapách, KR 1997, No 2, No 3, KR 1998, No 1.




Seriál

  1. Zobrazování hvězdné oblohy - díl první
  2. Zobrazování hvězdné oblohy - díl druhý
  3. Zobrazování hvězdné oblohy - díl třetí
  4. Zobrazování hvězdné oblohy - díl čtvrtý
  5. Zobrazování hvězdné oblohy - díl pátý
  6. Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Souřadnice


17. vesmírný týden 2026

17. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Comet C/2025 R3 (PANSTARRS) at perihelion

Comet C/2025 R3 (PANSTARRS) at perihelion EXIF: ???? Camera - Nikon D600a ???? Optics - Samyang 135mm F2.0 ED UMC on Skywatcher Star Adventurer I - not guided Manfrotto MT055XPRO3 ⏱️ time sky - Tracked 8x single shots each frame ISO 1000, f2, 30 sec ⏱️ time foreground - Panorama from 4x single shots each frame ISO 100, f2, 15 sec

Další informace »