Úvodní  >  Související stránky k článku Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý

Související stránky k článku Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý

Miroslav ŠulcÚkazy

Zobrazování hvězdné oblohy - díl pátý

Obr. 8Ve čtvrtém díle byla řeč o zobrazení válcovém. Zmínili jsme se o Marinove či Mercantově zobrazení a také jsme ukázali, se kterými zobrazeními pracoval Antonín Bečvář při tvorbě svých slavných hvězdných atlasů. V dnešním pátém pokračování se podíváme ta třetí druh zobrazení oblohy, a sice zobrazení kuželová. Mezi ně řadíme například zobrazení Ptolemaiovo nebo Hammerovo.

Miroslav ŠulcOstatní

Zobrazování hvězdné oblohy - díl čtvrtý

Obr. 5: Válcové zobrazení Marinovo (Školní zeměpisný atlas, Praha 1952)V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se zabývali azimutárními zobrazenímu. Dnes začneme další kapitolu. Podíváme se na zobrazení válcová. Mezi nimi bude řeč například o Marinově zobrazení nebo zobrazení Mercantově. Dozvíme se také, jaké zobrazení užíval Antonín Bečvář při tvorbě svých slavných hvězdných atlasů.

Miroslav ŠulcOstatní

Zobrazování hvězdné oblohy - díl třetí

Obr. 4: Azimutální Lambertovo zobrazení v poloze rovníkové (S laskavým svolením Ing. A. Rükla)Ve druhém díle našeho seriálu jsme se blíže podívali na další dva druhy azimutálního zobrazení, a sice zobrazení stereografické a Postelovo. Ukázali jsme si, kde se tato zobrazení běžně užívala. Dnes se podíváme na zobrazení Lambertovo a detailněji se seznámíme s gnómonickým zobrazením.  

Miroslav ŠulcOstatní

Zobrazování hvězdné oblohy - díl druhý

Obr. 3: Azimutální Postelovo zobrazení v poloze polární (Kapesní atlas ČSČK 1931)V minulém díle jsme se seznámili se základními pojmy. Definovali jsme si glóbus, mapu, měřítko mapy a zkreslení. Uvedli jsme si první z azimutálních zobrazení, a sice zobrazení ortografické. Dnes se blíže seznámíme s dalšími typy azimutárního zobrazení, jakými jsou zobrazení stereografické a Postelovo.

Miroslav ŠulcOstatní

Zobrazování hvězdné oblohy - díl první

Obr. 1: Azimutální ortografické zobrazení v poloze rovníkové.Na problém zobrazování hvězdné oblohy a kosmických těles lze pohlížet nejméně ze dvou hledisek - jakožto na záležitost převážně uměleckou (kdy jsou souhvězdí znázorněna naturalisticky) nebo především kartografickou. I když bychom však chtěli klást důraz především na umělecké ztvárnění, jakým je např. Bauerova Uranometrie z r. 1603, nevyhneme se problémům kartografickým. A jim chceme věnovat tento seriál, v jehož průběhu se seznámíme nejen s jednotlivými typy zobrazení, ale ukážeme si i jejich praktické využití.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše pase Kuřátka

Večernice s Kuřátky.. Nikon 7200/Tamron 150-600/ISO 3200/clona 5/čas 1,3 s na doštelování použity střídavě programy Siril, Rawtherepee,Darktable a Gimp

Další informace »