Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zobrazování hvězdné oblohy - díl třetí

Zobrazování hvězdné oblohy - díl třetí

Obr. 4: Azimutální Lambertovo zobrazení v poloze rovníkové (S laskavým svolením Ing. A. Rükla)
Obr. 4: Azimutální Lambertovo zobrazení v poloze rovníkové (S laskavým svolením Ing. A. Rükla)
Ve druhém díle našeho seriálu jsme se blíže podívali na další dva druhy azimutálního zobrazení, a sice zobrazení stereografické a Postelovo. Ukázali jsme si, kde se tato zobrazení běžně užívala. Dnes se podíváme na zobrazení Lambertovo a detailněji se seznámíme s gnómonickým zobrazením.

 

2.1.4. Zobrazení Lambertovo

V tomto zobrazení je poloměr obrazu rovnoběžky

r = 2R.sin(p/2),

což je délka tětivy určené bodem dotyku průmětny a promítaného bodu. Výpočty zkreslení dávají výsledky

kr = cos-1(p/2)

kp = cos(p/2),

a zobrazení je proto plochojevné (součin koeficientů je 1).

I toto zobrazení lze vysvětlit jako promítání, avšak složené ze středového promítání na kouli o poloměru 2R a z něj pak kolmého promítání na tečnou rovinu. Zobrazit lze celou sféru kromě protilehlého pólu.

Zobrazení hlavní kružnice:
Výchozí úvahy jsou stejné, jako výše. Mění se pouze část složené funkce. Obraz bodu M hlavní kružnice je M'[α, r], kde

r = 2Rsin{[90°-arctg(tgp.sin(α - αo))/2}.

Zobrazení v příčné poloze:
V příčné poloze jsou poledníky i rovnoběžky zobrazeny jako složitější křivky.

Užití:
Lambertova zobrazení se používá spíše pro mapy kosmických těles (např. Rüklova mapa Měsíce). Obecně lze použít Lambertova zobrazení pro grafické vyjádření rozložení hustoty nějakých kosmických objektů.

Obr. 4: Azimutální Lambertovo zobrazení v poloze rovníkové (S laskavým svolením Ing. A. Rükla)
Obr. 4: Azimutální Lambertovo zobrazení v poloze rovníkové (S laskavým svolením Ing. A. Rükla)

2.1.5. Zobrazení gnómonické

Toto zobrazení je středovým promítáním ze středu glóbu na tečnou rovinu. Pro poloměry rovnoběžkových obrazů platí

r = Rtgp

Obě zkreslení nabývají nepříznivých hodnot

kr = cos-1(p/2)

kp = cos-2(p/2)

Při zobrazení v základní poloze leží obraz rovníku v nekonečnu. Jedinou dobrou vlastností tohoto promítání je skutečnost, že všechny hlavní kružnice glóbu se zobrazují jako přímky.

Zobrazení hlavní kružnice:
Jestliže hlavní kružnice má pól P[R,α, p], zobrazí se jako přímka leží od PG ve vzdálenosti

r = Rtg (90°-p),

přičemž je "protilehlá" k obrazu bodu P.

Zobrazení v příčné poloze:
V příčné poloze jsou deklinační kružnice zobrazeny jako přímky, rovnoběžky jako hyperboly. Parametrické rovnice těchto čar zní

x = Rtgα,

y = Rtgδ/cosα

za předpokladu, že počátek souř. Soustavy je v jarním bodě a osa x splývá s obrazem rovníku.

Užití:
V ČR známe několik vydání gnómonických map, které sloužily k zakreslování meteorů. Z předválečného období je to Vrátníkův Gnómonický atlas (síť kreslil nedávno zemřelý Prof. Ing. E. Škrabal, DrSc. h.c.), který byl v 70. letech znovu vydán s doplněnými hvězdnými velikostmi a spojnicemi hvězd brněnskou hvězdárnou (autoři reedice byli RNDr. J. Hollan a RNDr. Z. Mikulášek, Csc.). V 80. letech vydala brněnská hvězdárna ve spolupráci se sekcí meziplanetární hmoty ČAS nový atlas (autorem byl nedávno zemřelý Doc. RNDr. V. Znojil, Csc.), jehož několik exemplářů je ještě na skladě u Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Reference
[1] Budějický J., Plavcová Z., Plavec M., Radioastronomie (ČSAV, Praha 1962)
[2] Internet, www.wikipedia.org
[3] Lovell B., Meteornaja astronomija (Moskva 1958)
[4] Rükl A., Constelations et Planetes (Gründ, Paříž 1988)
[5] Rükl A., soukromé sdělení
[6] Šulc M., Povídání o mapách, KR 1997, No 2, No 3, KR 1998, No 1.




Seriál

  1. Zobrazování hvězdné oblohy - díl první
  2. Zobrazování hvězdné oblohy - díl druhý
  3. Zobrazování hvězdné oblohy - díl třetí
  4. Zobrazování hvězdné oblohy - díl čtvrtý
  5. Zobrazování hvězdné oblohy - díl pátý
  6. Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Souřadnice


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »