Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zobrazování hvězdné oblohy - díl pátý

Zobrazování hvězdné oblohy - díl pátý

Obr. 8
Obr. 8
Ve čtvrtém díle byla řeč o zobrazení válcovém. Zmínili jsme se o Marinove či Mercantově zobrazení a také jsme ukázali, se kterými zobrazeními pracoval Antonín Bečvář při tvorbě svých slavných hvězdných atlasů. V dnešním pátém pokračování se podíváme ta třetí druh zobrazení oblohy, a sice zobrazení kuželová. Mezi ně řadíme například zobrazení Ptolemaiovo nebo Hammerovo.

2.3. Zobrazování kuželová

V základní poloze osa kuželové plochy splývá s rotační osou glóbu. Deklinační kružnice se zobrazují jako úsečky, rovnoběžky jako kruhové oblouky. Je-li kuželová plocha tečná,zachovává se délka dotykové rovnoběžky (resp. rovnoběžky kartografické), v případě že plocha je sečná, zachovává se délka dvou (kartografických)rovnoběžek.

2.3.1. Zobrazení na tečnou kuželovou plochu

Definiční rovnice určují polární souřadnice bodů v mapě, a to tak, že do osy souřadného soustavy mapy zapadá obraz nulté deklinační kružnice, avšak obraz prvního pólu (tj. pólu přilehlého k vrcholu kuželové plochy) není vždy v počátku souřadné soustavy.

 

Definiční rovnice obrazů deklinačních kružnic je vždy

α'= n.α, n < 1

a pro poloměry obrazů rovnoběžek platí

r = R.f(p),

kde p je pólová vzdálenost.

2.3.1.1. Kuželové zobrazení Ptolemaiovo

Toto zobrazení je vyrovnávací a zachovává délku deklinačních kružnic. Přesně vzato zobrazením není, protože obrazy obou pólů jsou kruhové oblouky. Definiční rovnice poloměrů obrazů rovnoběžek zní

r = R.[tgpo+arc(p-po)]

Úhly deklinačních kružnic jsou určeny rovnicí

α'= αcospo,

kde po je pólová vzdálenost dotykové rovnoběžky. Zkreslení jsou

kp = 1

kr = [sinp0-arc(p0-p)]/sinp

Užití:
Tohoto zobrazení použil např. A. Bečvář v Atlase coeli pro oblast deklinací 20° - 60° a v Atlase borealis pro oblast deklinací 30° - 50° s hodnotou n = 0,5 (což nezaručuji, odměřoval jsem to z mapy).

Obr. 7:  Kuželové zobrazení Ptolemaiovo (Převzato z knihy Guth aj. Astronomie II, Praha 1954)
Obr. 7: Kuželové zobrazení Ptolemaiovo (Převzato z knihy Guth aj. Astronomie II, Praha 1954)

2.4. Nepravá zobrazení

2.4.1. Zobrazení pseudoazimutální

Toto zobrazení se získá z azimutálního zobrazení zkreslením obrazu poloviny glóbu v příčné poloze tak, že střední deklinační kružnice se zkrátí na polovinu. Zeměpisné délky obrazů deklinačních kružnic se překótují násobením dvěma. Vzniklý obraz je eliptický a zobrazuje celý glóbus.

2.4.1.1. Pseudoazimutální zobrazení Hammerovo

Toto zobrazení vzniká výše uvedeným postupem ze zobrazení Lambertova. Glóbus se pak zobrazí jako elipsa s poloosami R.21/2 a R.2-1/2. Zobrazení je plochojevné (po dvojnásobném zvětšení vůči glóbu o poloměru R) a používá se ho dosti často. Platí:

x = R.21/2cosδ.sin(α/2).[1+cosδ.sin(α/2)]-1/2

Užití:
Podstatnými vlastnostmi zobrazení je plochojevnost a možnost zobrazení celého glóbu Proto se často používá pro znázornění rozložení hustoty objektů na nebeské sféře. Použil ho např. Lovell v Meteorické astronomii.

2.4.1.2. Modifikované zobrazení "Winkel III"
(Zde neplatí obecná poznámka sub 2.4.1.)

Obr. 8
Obr. 8

Zobrazení je určeno níže uvedenými rovnicemi:

x = R[2.arcα/π+2cosδ.sin(α/2).arcβ.sin-1β]/2

y = R[arcδ+sinδarcβ.sin-1β]/2,

kde

β = arccos[cosδ.cos(α/2)]

Zobrazuje se celá sféra, obrazy pólů jsou úsečky, deklinační kružnice i rovnoběžky jsou v zobrazení křivočaré. Mapa má malé plošné zkreslení, dá se zahrnout mezi vyrovnávací.

Užití:
Tyto mapy použil např. A. Rükl ve svém atlase Souhvězdí a planety

Reference
[1] Budějický J., Plavcová Z., Plavec M., Radioastronomie (ČSAV, Praha 1962)
[2] Internet, www.wikipedia.org
[3] Lovell B., Meteornaja astronomija (Moskva 1958)
[4] Rükl A., Constelations et Planetes (Gründ, Paříž 1988)
[5] Rükl A., soukromé sdělení
[6] Šulc M., Povídání o mapách, KR 1997, No 2, No 3, KR 1998, No 1.




Seriál

  1. Zobrazování hvězdné oblohy - díl první
  2. Zobrazování hvězdné oblohy - díl druhý
  3. Zobrazování hvězdné oblohy - díl třetí
  4. Zobrazování hvězdné oblohy - díl čtvrtý
  5. Zobrazování hvězdné oblohy - díl pátý
  6. Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Souřadnice


37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění Měsíce 2025

Konec úplné fáze

Další informace »