Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý

Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý

Obr. 10: Paválcové zobrazení Mollweidovo
Obr. 10: Paválcové zobrazení Mollweidovo
V předposledním díle seriálu o zobrazení oblohy byla řeč o kuželovém zobrazování. Podívali jsme se například na Ptolemaiovo či Hammerovo zobrazování. Dnešní, závěrečný díl bude pojednávat o zobrazeních paválcových. Seznámíme se tak se zobrazením Sansonovým či Mollweidovým. V samotném závěru článku nebude chybět několik životopisných poznámek k jednotlivým v seriálu zmíněným osobnostem.

2.4.2. Zobrazení paválcová

Těchto zobrazení se používá pro zobrazení celého povrchu glóbu.

2.4.2.1. Paválcové zobrazení Sansonovo
(Synonyma: z. Sansonovo - Flamsteedovo, z. Mercatorovo - Sansonovo)

Toto zobrazení zachovává délku všech rovnoběžek a centrální deklinační kružnice, jejímž obrazem je úsečka. Centrální deklinační kružnice je rovnoměrně dělená. Obrazy ostatních deklinačních kružnic jsou sinusoidy. Souřadnice bodů jsou určeny rovnicemi

x = R.arcα.cosδ

y = R.arcδ

Základní vlastností mapy je plochojevnost. V polárních oblastech však dochází k velkým tvarovým zkreslením. Výhodou je snadné vynesení sítě poledníků a rovnoběžek.

Užití:
Zobrazení s používá opět ke znázornění rozložení hustoty objektů na sféře. Našel jsem ho např. v knize J. Budějického aj., Radioastronomie, ČSAV, Praha 1962)

Obr. 9: Paválcové zobrazení  Sansonovo
Obr. 9: Paválcové zobrazení Sansonovo

2.4.2.2. Paválcové zobrazení Mollweidovo

Toto zobrazení je rovněž plochojevné. Obrazy rovnoběžek jsou úsečky, dělené deklinačními kružnicemi na stejné díly, délkojevné jsou však jen rovnoběžky s deklinacemi ± 45° 46'. Vzdálenosti rovnoběžek se směrem k pólům zmenšují. Kromě přímkového obrazu střední deklinační kružnice (předp. α = 0°) jsou zobrazeny ostatní deklinační kružnice jako elipsy. Souřadnice bodů na mapě jsou udány rovnicemi

x = 2√2.π-1R.arcα.cosψ

y = √2.R.sinψ

přičemž ψ je definováno implicitně rovnicí

π.sinδ = sin2ψ+2arcψ

Užití:
Podobně, jako v předchozích případech se využívá plochojevnosti zobrazení.Mollweidovy mapy najdeme např. v knize A. Rükla Souhvězdí (Aventinum 1996).

Obr. 10: Paválcové zobrazení Mollweidovo
Obr. 10: Paválcové zobrazení Mollweidovo

3. Životopisné poznámky

John Flamsteed, *19.8. 1646, +31.12. 1719, byl anglický astronom a první královský astronom, který nechal založit hvězdárnu v Greenwichi.

Johann Heinrich Lambert,*26.8. 1728, +25.9. 1777, byl švýcarský matematik, fyzik a astronom.

Gerhard Mercator (latinsky Gerardus),*5.3. 1512, +2.12. 1594, byl vlámský kartograf a matematik německého původu. Vlastním jménem Gerard de Cremere (Gerhard de Kremer), jméno Mercator je latinským tvarem jeho jména.

Karl Brandan Mollweide,*3.2. 1774, +10.3. 1825, byl německý matematik a astronom působící v Halle a Lipsku.

Guillaume Postel, *25.3. 1510, + 6.9. 1581, byl francouzský profesor a diplomat, jazykovědec, astronom a religionista.

Nicolas Sanson, *20.(?)12. 1600 , +7.7. 1667, byl francouzský kartograf

Reference
[1] Budějický J., Plavcová Z., Plavec M., Radioastronomie (ČSAV, Praha 1962)
[2] Internet, www.wikipedia.org
[3] Lovell B., Meteornaja astronomija (Moskva 1958)
[4] Rükl A., Constelations et Planetes (Gründ, Paříž 1988)
[5] Rükl A., soukromé sdělení
[6] Šulc M., Povídání o mapách, KR 1997, No 2, No 3, KR 1998, No 1.




Seriál

  1. Zobrazování hvězdné oblohy - díl první
  2. Zobrazování hvězdné oblohy - díl druhý
  3. Zobrazování hvězdné oblohy - díl třetí
  4. Zobrazování hvězdné oblohy - díl čtvrtý
  5. Zobrazování hvězdné oblohy - díl pátý
  6. Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Souřadnice


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »