Zobrazování hvězdné oblohy - díl třetí

2.1.4. Zobrazení Lambertovo

V tomto zobrazení je poloměr obrazu rovnoběžky

r = 2R.sin(p/2),

což je délka tětivy určené bodem dotyku průmětny a promítaného bodu. Výpočty zkreslení dávají výsledky

k_r = cos^-1(p/2)

k_p = cos(p/2),

a zobrazení je proto plochojevné (součin koeficientů je 1).

I toto zobrazení lze vysvětlit jako promítání, avšak složené ze středového promítání na kouli o poloměru 2R a z něj pak kolmého promítání na tečnou rovinu. Zobrazit lze celou sféru kromě protilehlého pólu.

Zobrazení hlavní kružnice:
Výchozí úvahy jsou stejné, jako výše. Mění se pouze část složené funkce. Obraz bodu M hlavní kružnice je M'[α, r], kde

r = 2Rsin{[90°-arctg(tgp.sin(α - α_o))/2}.

Zobrazení v příčné poloze:
V příčné poloze jsou poledníky i rovnoběžky zobrazeny jako složitější křivky.

Užití:
Lambertova zobrazení se používá spíše pro mapy kosmických těles (např. Rüklova mapa Měsíce). Obecně lze použít Lambertova zobrazení pro grafické vyjádření rozložení hustoty nějakých kosmických objektů.

2.1.5. Zobrazení gnómonické

Toto zobrazení je středovým promítáním ze středu glóbu na tečnou rovinu. Pro poloměry rovnoběžkových obrazů platí

r = Rtgp

Obě zkreslení nabývají nepříznivých hodnot

k_r = cos^-1(p/2)

k_p = cos^-2(p/2)

Při zobrazení v základní poloze leží obraz rovníku v nekonečnu. Jedinou dobrou vlastností tohoto promítání je skutečnost, že všechny hlavní kružnice glóbu se zobrazují jako přímky.

Zobrazení hlavní kružnice:
Jestliže hlavní kružnice má pól P[R,α, p], zobrazí se jako přímka leží od PG ve vzdálenosti

r = Rtg (90°-p),

přičemž je "protilehlá" k obrazu bodu P.

Zobrazení v příčné poloze:
V příčné poloze jsou deklinační kružnice zobrazeny jako přímky, rovnoběžky jako hyperboly. Parametrické rovnice těchto čar zní

x = Rtgα,

y = Rtgδ/cosα

za předpokladu, že počátek souř. Soustavy je v jarním bodě a osa x splývá s obrazem rovníku.

Užití:
V ČR známe několik vydání gnómonických map, které sloužily k zakreslování meteorů. Z předválečného období je to Vrátníkův Gnómonický atlas (síť kreslil nedávno zemřelý Prof. Ing. E. Škrabal, DrSc. h.c.), který byl v 70. letech znovu vydán s doplněnými hvězdnými velikostmi a spojnicemi hvězd brněnskou hvězdárnou (autoři reedice byli RNDr. J. Hollan a RNDr. Z. Mikulášek, Csc.). V 80. letech vydala brněnská hvězdárna ve spolupráci se sekcí meziplanetární hmoty ČAS nový atlas (autorem byl nedávno zemřelý Doc. RNDr. V. Znojil, Csc.), jehož několik exemplářů je ještě na skladě u Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Reference
[1] Budějický J., Plavcová Z., Plavec M., Radioastronomie (ČSAV, Praha 1962)
[2] Internet, www.wikipedia.org
[3] Lovell B., Meteornaja astronomija (Moskva 1958)
[4] Rükl A., Constelations et Planetes (Gründ, Paříž 1988)
[5] Rükl A., soukromé sdělení
[6] Šulc M., Povídání o mapách, KR 1997, No 2, No 3, KR 1998, No 1.