Země kolem Slunce obíhá nikoliv po kružnici, ale po elipse. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Perihelium letos nastalo 2. ledna v 01:00 UTC, přičemž Země byla asi o 3 miliony mil blíže Slunci než v aféliu (6. července loňského roku), tedy...
Afélium pro rok 2021 nastalo 5. července. To je bod na eliptické dráze Země, kdy se nachází nejdále od Slunce. Vzdálenost od Slunce samozřejmě neurčuje roční období. Ty se řídí sklonem zemské osy rotace, takže v červenci je na severní polokouli stále ještě léto a zima na jižní. Znamená to však, že...
Planeta Země dosáhla 3. července afélia, nejvzdálenějšího bodu na své eliptické dráze kolem Slunce. Tento den s největší vzdáleností od Slunce nastává každý rok během zimy na jižní polokouli. Tak byl také zachycen aféliových východ Slunce v roce 2015 na kompozitním obrazu ze série snímků nad...
Letošní afélium, bod na pozemské eliptické dráze, kdy je Země nejdále od Slunce, nastává zítra 4. července. Pochopitelně to ale nemá žádný vliv na roční období na naší dobré planetě. Roční období určuje sklon zemské osy a nikoliv vzdálenost od Slunce, takže v červenci je na jižní polokouli...
Kdy je Slunce nejdále od Země? Bylo zase zrovna minulý víkend. Běžným neporozuměním je, že je Slunce nejvzdálenější v zimě, kdy je nejchladněji. Ve skutečnosti ale sezónní teploty mnohem více ovlivňuje počet hodin slunečního světla a jak je Slunce vysoko na obloze. Například v zimě na...
Země kolem Slunce obíhá nikoliv po kružnici, ale po elipse. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Perihelium letos nastalo 2. ledna v 01:00 UTC, přičemž Země byla asi o 3 miliony mil blíže Slunci než v aféliu (6. července loňského roku), tedy...
Afélium pro rok 2021 nastalo 5. července. To je bod na eliptické dráze Země, kdy se nachází nejdále od Slunce. Vzdálenost od Slunce samozřejmě neurčuje roční období. Ty se řídí sklonem zemské osy rotace, takže v červenci je na severní polokouli stále ještě léto a zima na jižní. Znamená to však, že...
Planeta Země dosáhla 3. července afélia, nejvzdálenějšího bodu na své eliptické dráze kolem Slunce. Tento den s největší vzdáleností od Slunce nastává každý rok během zimy na jižní polokouli. Tak byl také zachycen aféliových východ Slunce v roce 2015 na kompozitním obrazu ze série snímků nad...
Letošní afélium, bod na pozemské eliptické dráze, kdy je Země nejdále od Slunce, nastává zítra 4. července. Pochopitelně to ale nemá žádný vliv na roční období na naší dobré planetě. Roční období určuje sklon zemské osy a nikoliv vzdálenost od Slunce, takže v červenci je na jižní polokouli...
Kdy je Slunce nejdále od Země? Bylo zase zrovna minulý víkend. Běžným neporozuměním je, že je Slunce nejvzdálenější v zimě, kdy je nejchladněji. Ve skutečnosti ale sezónní teploty mnohem více ovlivňuje počet hodin slunečního světla a jak je Slunce vysoko na obloze. Například v zimě na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Jasné noční svítící oblaka nad Baltem z nejsevernější Polska
