Koňská hlava v Orionu je jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovin na obloze a je součástí velkého, tmavého, molekulárního oblaku. Tento neobvyklý útvar, známý také jako Barnard 33, byl poprvé objeven na fotografické desce koncem 19. století. Červená záře pochází z vodíku převážně za mlhovinou,...
Mlhovina Koňská hlava je slavné temné značení na nebi označované též jako Barnard 33, zářez na pozadí svitu emisních mlhovin v tomto koutu oblohy. Asi pět světelných roků "vysoká" Koňská hlava se nachází zhruba 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orionu. V úrodném komplexu molekulárních mračen...
K vytvoření této širší perspektivy mezihvězdného prostředí kolem slavné mlhoviny Koňská hlava byla využita kombinovaná obrazová data z velkého přehlídkového pozemského dalekohledu VISTA a z Hubblova kosmického dalekohledu. Oblast prachového molekulárního mračna zachycená na infračervených...
Pro vytvoření tohoto širokého pohledu na mezihvězdnou krajinu kolem slavné mlhoviny Koňská hlava byla použita kombinovaná obrazová data z velkého pozemského dalekohledu VISTA a z Hubblova kosmického dalekohledu. Po scéně, která pokrývá na obloze úhel asi dvou třetin úplňku, se...
Hubbleův vesmírný dalekohled slaví 23 let. Na webu se objevil opravdu stylový záběr známého objektu. Tedy velmi detailní pohled na temnou mlhovinu v Orionu známou jako Koňská hlava. Zdroj.
Tento velkolepý mezihvězdný prachový mrak opracovává hvězdný vítr a záření a náhodou tak vznikl tento rozpoznatelný tvar. Mlhovina se přiléhavě nazývá Koňská hlava a nachází se asi 1500 daleko v rozsáhlém komplexu mračen v Orionu. Asi pět světelných let "vysoký" tmavý mrak je katalogizovaný...
Hvězdnými větry a radiací tvářené vznešené mezihvězdné prachové mračno získalo svůj rozpoznatelný tvar náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava, je vzdálené asi 1500 světelných let a je ponořené v nesmírném komplexu mračen v Orionu. Tmavý mrak katalogizovaný jako Barnard 33...
Koňská hlava v Orionu je jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovin na obloze a je součástí velkého, tmavého, molekulárního oblaku. Tento neobvyklý útvar, známý také jako Barnard 33, byl poprvé objeven na fotografické desce koncem 19. století. Červená záře pochází z vodíku převážně za mlhovinou,...
Mlhovina Koňská hlava je slavné temné značení na nebi označované též jako Barnard 33, zářez na pozadí svitu emisních mlhovin v tomto koutu oblohy. Asi pět světelných roků "vysoká" Koňská hlava se nachází zhruba 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orionu. V úrodném komplexu molekulárních mračen...
K vytvoření této širší perspektivy mezihvězdného prostředí kolem slavné mlhoviny Koňská hlava byla využita kombinovaná obrazová data z velkého přehlídkového pozemského dalekohledu VISTA a z Hubblova kosmického dalekohledu. Oblast prachového molekulárního mračna zachycená na infračervených...
Pro vytvoření tohoto širokého pohledu na mezihvězdnou krajinu kolem slavné mlhoviny Koňská hlava byla použita kombinovaná obrazová data z velkého pozemského dalekohledu VISTA a z Hubblova kosmického dalekohledu. Po scéně, která pokrývá na obloze úhel asi dvou třetin úplňku, se...
Hubbleův vesmírný dalekohled slaví 23 let. Na webu se objevil opravdu stylový záběr známého objektu. Tedy velmi detailní pohled na temnou mlhovinu v Orionu známou jako Koňská hlava. Zdroj.
Tento velkolepý mezihvězdný prachový mrak opracovává hvězdný vítr a záření a náhodou tak vznikl tento rozpoznatelný tvar. Mlhovina se přiléhavě nazývá Koňská hlava a nachází se asi 1500 daleko v rozsáhlém komplexu mračen v Orionu. Asi pět světelných let "vysoký" tmavý mrak je katalogizovaný...
Hvězdnými větry a radiací tvářené vznešené mezihvězdné prachové mračno získalo svůj rozpoznatelný tvar náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava, je vzdálené asi 1500 světelných let a je ponořené v nesmírném komplexu mračen v Orionu. Tmavý mrak katalogizovaný jako Barnard 33...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
