Nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci je soustava Alfa Centauri. Ze tří hvězd této soustavy je nejslabší ta nazvaná Proxima Centauri a je ve skutečnosti nejbližší hvězdou. Jasné hvězdy Alfa Centauri A a B tvoří těsnou dvojhvězdu, neboť je dělí pouze 23násobek vzdálenost Země-Slunce, která je...
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Zhruba 2,5 miliónů světelných let vzdálená Galaxie v Andromedě, též známá jako M31, je co se velkých galaxií týká hned vedle. Na vloženém skanu jsou obrazová data s dosud nejlepším vysokoenergetickým rentgenovým pohledem z družicového dalekohledu NASA NuSTAR (Nuclear Spectrosopic Telescope...
Co se to děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Ty dva jasné zdroje ve středu tohoto kompozitního rentgenově (modrá)/radiového (růžová) snímku jsou vzájemně obíhající superhmotné černé díry, které pohánějí rádiové záření 3C 75. Superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000 světelných let, proudí...
Jak mohou dvě hvězdy vytvořit takovou podivnou a spletitou strukturu? Většina hvězd je součástí vícenásobných hvězdných soustav. Některé hvězdy jsou členy těsných podvojných soustav, kde materiál z jedné hvězdy víří kolem druhé hvězdy v akrečním disku. Ovšem jenom hrstka hvězd je...
Jak mohou dvě hvězdy vytvořit tak podivuhodnou a spletitou strukturu? Většina hvězd patří do vícenásobných hvězdných soustav. Některé hvězdy jsou členy těsných binárních soustav, kde materiál z jedné hvězdy víří kolem druhé v akrečním disku. Jenom hrstka hvězd ovšem patří ke členům...
Je jasné, která hvězda je větší v této binární soustavě. Tato malířova vize dvojhvězdy Phi Persei, vzdálené 720 světelných let, vytvořená na základě nedávných výsledků, nám ukazuje jasnou, rychle se točící hmotnou hvězdu obklopenou diskem plynu. Malá doprovodná hvězda obíhá 160 miliónů kilometrů...
Nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci je soustava Alfa Centauri. Ze tří hvězd této soustavy je nejslabší ta nazvaná Proxima Centauri a je ve skutečnosti nejbližší hvězdou. Jasné hvězdy Alfa Centauri A a B tvoří těsnou dvojhvězdu, neboť je dělí pouze 23násobek vzdálenost Země-Slunce, která je...
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Zhruba 2,5 miliónů světelných let vzdálená Galaxie v Andromedě, též známá jako M31, je co se velkých galaxií týká hned vedle. Na vloženém skanu jsou obrazová data s dosud nejlepším vysokoenergetickým rentgenovým pohledem z družicového dalekohledu NASA NuSTAR (Nuclear Spectrosopic Telescope...
Co se to děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Ty dva jasné zdroje ve středu tohoto kompozitního rentgenově (modrá)/radiového (růžová) snímku jsou vzájemně obíhající superhmotné černé díry, které pohánějí rádiové záření 3C 75. Superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000 světelných let, proudí...
Jak mohou dvě hvězdy vytvořit takovou podivnou a spletitou strukturu? Většina hvězd je součástí vícenásobných hvězdných soustav. Některé hvězdy jsou členy těsných podvojných soustav, kde materiál z jedné hvězdy víří kolem druhé hvězdy v akrečním disku. Ovšem jenom hrstka hvězd je...
Jak mohou dvě hvězdy vytvořit tak podivuhodnou a spletitou strukturu? Většina hvězd patří do vícenásobných hvězdných soustav. Některé hvězdy jsou členy těsných binárních soustav, kde materiál z jedné hvězdy víří kolem druhé v akrečním disku. Jenom hrstka hvězd ovšem patří ke členům...
Je jasné, která hvězda je větší v této binární soustavě. Tato malířova vize dvojhvězdy Phi Persei, vzdálené 720 světelných let, vytvořená na základě nedávných výsledků, nám ukazuje jasnou, rychle se točící hmotnou hvězdu obklopenou diskem plynu. Malá doprovodná hvězda obíhá 160 miliónů kilometrů...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
