Nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci je soustava Alfa Centauri. Ze tří hvězd této soustavy je nejslabší ta nazvaná Proxima Centauri a je ve skutečnosti nejbližší hvězdou. Jasné hvězdy Alfa Centauri A a B tvoří těsnou dvojhvězdu, neboť je dělí pouze 23násobek vzdálenost Země-Slunce, která je...
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Zhruba 2,5 miliónů světelných let vzdálená Galaxie v Andromedě, též známá jako M31, je co se velkých galaxií týká hned vedle. Na vloženém skanu jsou obrazová data s dosud nejlepším vysokoenergetickým rentgenovým pohledem z družicového dalekohledu NASA NuSTAR (Nuclear Spectrosopic Telescope...
Co se to děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Ty dva jasné zdroje ve středu tohoto kompozitního rentgenově (modrá)/radiového (růžová) snímku jsou vzájemně obíhající superhmotné černé díry, které pohánějí rádiové záření 3C 75. Superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000 světelných let, proudí...
Jak mohou dvě hvězdy vytvořit takovou podivnou a spletitou strukturu? Většina hvězd je součástí vícenásobných hvězdných soustav. Některé hvězdy jsou členy těsných podvojných soustav, kde materiál z jedné hvězdy víří kolem druhé hvězdy v akrečním disku. Ovšem jenom hrstka hvězd je...
Jak mohou dvě hvězdy vytvořit tak podivuhodnou a spletitou strukturu? Většina hvězd patří do vícenásobných hvězdných soustav. Některé hvězdy jsou členy těsných binárních soustav, kde materiál z jedné hvězdy víří kolem druhé v akrečním disku. Jenom hrstka hvězd ovšem patří ke členům...
Je jasné, která hvězda je větší v této binární soustavě. Tato malířova vize dvojhvězdy Phi Persei, vzdálené 720 světelných let, vytvořená na základě nedávných výsledků, nám ukazuje jasnou, rychle se točící hmotnou hvězdu obklopenou diskem plynu. Malá doprovodná hvězda obíhá 160 miliónů kilometrů...
Nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci je soustava Alfa Centauri. Ze tří hvězd této soustavy je nejslabší ta nazvaná Proxima Centauri a je ve skutečnosti nejbližší hvězdou. Jasné hvězdy Alfa Centauri A a B tvoří těsnou dvojhvězdu, neboť je dělí pouze 23násobek vzdálenost Země-Slunce, která je...
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Zhruba 2,5 miliónů světelných let vzdálená Galaxie v Andromedě, též známá jako M31, je co se velkých galaxií týká hned vedle. Na vloženém skanu jsou obrazová data s dosud nejlepším vysokoenergetickým rentgenovým pohledem z družicového dalekohledu NASA NuSTAR (Nuclear Spectrosopic Telescope...
Co se to děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Ty dva jasné zdroje ve středu tohoto kompozitního rentgenově (modrá)/radiového (růžová) snímku jsou vzájemně obíhající superhmotné černé díry, které pohánějí rádiové záření 3C 75. Superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000 světelných let, proudí...
Jak mohou dvě hvězdy vytvořit takovou podivnou a spletitou strukturu? Většina hvězd je součástí vícenásobných hvězdných soustav. Některé hvězdy jsou členy těsných podvojných soustav, kde materiál z jedné hvězdy víří kolem druhé hvězdy v akrečním disku. Ovšem jenom hrstka hvězd je...
Jak mohou dvě hvězdy vytvořit tak podivuhodnou a spletitou strukturu? Většina hvězd patří do vícenásobných hvězdných soustav. Některé hvězdy jsou členy těsných binárních soustav, kde materiál z jedné hvězdy víří kolem druhé v akrečním disku. Jenom hrstka hvězd ovšem patří ke členům...
Je jasné, která hvězda je větší v této binární soustavě. Tato malířova vize dvojhvězdy Phi Persei, vzdálené 720 světelných let, vytvořená na základě nedávných výsledků, nám ukazuje jasnou, rychle se točící hmotnou hvězdu obklopenou diskem plynu. Malá doprovodná hvězda obíhá 160 miliónů kilometrů...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Kometa C/2025 A6 (Lemmon). Měřítko snímku je 7.7"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výška nad obzorem zhruba 13 stupňů. Větší počet dílčích expozic nedovolila nastupující nízká inverzní oblačnost.
