Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického...
Co všechno se skrývá v Mlhovině v Lodním kýlu? Ty temné zlověstné útvary jsou ve skutečnosti molekulární mračna, uzlíky molekulárního plynu a prachu tak hustého, že se stal neprůhledným. Pro srovnání, tato mračna jsou typicky mnohem řidší, než zemská atmosféra. Zde je vidět podrobný snímek jádra...
Pomocí přístroje MUSE a dalekohledu ESO/VLT vědci získali působivá nová pozorování mohutných pilířovitých struktur v mlhovině Carina. Mezinárodní tým provedl analýzu několika pilířů v různých mlhovinách a dospěl k závěru, že se v tomto případě jedná spíše o ‚pilíře zániku‘ – což je v kontrastu s...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivých mlhovin. Ten jasný útvar nad středem snímku je mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324),...
Pokud hledáte něco k vytištění na vaší zbrusu nové 3D tiskárně, tak zkuste mlhovinu Homunkulus. Toto prašné, bipolární kosmické mračno měří asi 1 světelný rok, ale pro tisk je model mírně zmenšený na asi 1/4 světelné nanosekundy, neboli 80 milimetrů. Skutečný Homunkulus obklopuje slavně...
Co se to děje v mlhovině NGC 3582? Vznikají tam jasné hvězdy a zajímavé molekuly. Tato komplexní mlhovina sídlí ve hvězdotvorné oblasti zvané RCW 57. Na tomto snímku jsou vidět husté uzlíky tmavého mezihvězdného prachu, jasné hvězdy, které vznikly před pár milióny let, pole zářícího...
Zdá se, že tato kamenitá cesta temnou pouští Atacama vede do nebe k jasným hvězdám a zářícím mlhovinám jižní Mléčné dráhy. Cesta vás dovede až na vrchol Cerro Armazones v Chile, což je místo pro budoucí 40 metrů velký Evropský extrémně velký dalekohled EELT (European Extremely Large...
Jasné mladé hvězdy někdy brzy po svém zrození utvářejí pitoreskní prašné hory. Energetické světlo a větry z těchto hmotných nově zrozených hvězd pomalu ale vytrvale odpařují nastřádaný tmavý prach a chladný plyn ze zcela náhodně vytvořených hor. Takový je i případ NGC 3324, hvězdotvorné...
Tento hustý mrak plynu a prachu postupně mizí. Intenzivní světlo z jasných hvězd jej pravděpodobně během několika miliónů let úplně vyvaří pryč. Hvězdy ještě ne zcela vyvinuté uvnitř molekulárního mračna potom přestanou růst. Mračno odpadlo od části mnohem větší mlhoviny Carina, což je...
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického...
Co všechno se skrývá v Mlhovině v Lodním kýlu? Ty temné zlověstné útvary jsou ve skutečnosti molekulární mračna, uzlíky molekulárního plynu a prachu tak hustého, že se stal neprůhledným. Pro srovnání, tato mračna jsou typicky mnohem řidší, než zemská atmosféra. Zde je vidět podrobný snímek jádra...
Pomocí přístroje MUSE a dalekohledu ESO/VLT vědci získali působivá nová pozorování mohutných pilířovitých struktur v mlhovině Carina. Mezinárodní tým provedl analýzu několika pilířů v různých mlhovinách a dospěl k závěru, že se v tomto případě jedná spíše o ‚pilíře zániku‘ – což je v kontrastu s...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivých mlhovin. Ten jasný útvar nad středem snímku je mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324),...
Pokud hledáte něco k vytištění na vaší zbrusu nové 3D tiskárně, tak zkuste mlhovinu Homunkulus. Toto prašné, bipolární kosmické mračno měří asi 1 světelný rok, ale pro tisk je model mírně zmenšený na asi 1/4 světelné nanosekundy, neboli 80 milimetrů. Skutečný Homunkulus obklopuje slavně...
Co se to děje v mlhovině NGC 3582? Vznikají tam jasné hvězdy a zajímavé molekuly. Tato komplexní mlhovina sídlí ve hvězdotvorné oblasti zvané RCW 57. Na tomto snímku jsou vidět husté uzlíky tmavého mezihvězdného prachu, jasné hvězdy, které vznikly před pár milióny let, pole zářícího...
Zdá se, že tato kamenitá cesta temnou pouští Atacama vede do nebe k jasným hvězdám a zářícím mlhovinám jižní Mléčné dráhy. Cesta vás dovede až na vrchol Cerro Armazones v Chile, což je místo pro budoucí 40 metrů velký Evropský extrémně velký dalekohled EELT (European Extremely Large...
Jasné mladé hvězdy někdy brzy po svém zrození utvářejí pitoreskní prašné hory. Energetické světlo a větry z těchto hmotných nově zrozených hvězd pomalu ale vytrvale odpařují nastřádaný tmavý prach a chladný plyn ze zcela náhodně vytvořených hor. Takový je i případ NGC 3324, hvězdotvorné...
Tento hustý mrak plynu a prachu postupně mizí. Intenzivní světlo z jasných hvězd jej pravděpodobně během několika miliónů let úplně vyvaří pryč. Hvězdy ještě ne zcela vyvinuté uvnitř molekulárního mračna potom přestanou růst. Mračno odpadlo od části mnohem větší mlhoviny Carina, což je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
