Cygnus X-1 je jednou z nejznámějších rentgenových dvojhvězd v naší Galaxii. Tato soustava se skládá z masivního modrého nadobra a neviditelného společníka, který je považován za černou díru. Dvojhvězda je sledována dlouhodobě celou řadou přístrojů. Maïmouna Brigitte z Oddělení galaxií ASU studovala...
Tento teleskopický pohled rámuje jasnou emisní oblast v rovině naší galaxie Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě (Cygnus), které je bohaté na mlhoviny. Červeně zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a dá se také nalézt v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Toto teleskopické zorné pole na výšku míří do roviny naší Galaxie Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus). To nejjasnější mračno zářícího mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a nachází se také v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Co se děje s hmotou, která padá do energetické černé díry? V případě Cygnus X-1 se možná trochu té hmoty opravdu dostane dovnitř. Plyn, který padá dovnitř se nejprve sráží nejen sám se sebou, ale i s akrečním diskem materiálu, který víří kolem černé díry. Výsledkem může...
Je to černá díra? Asi ano. Binární soustava hvězd Cygnus X-1 obsahuje jednoho z nejlepších kandidátů na černou díru. Tato soustava byla objevena díky tomu, že je jedním z nejjasnějších rentgenových zdrojů na obloze a září tak jasně, že ji detekovaly již první rakety, které nesly kamery...
Tento rozsáhlý (1° široký) teleskopický pohled zabírá rovinu naší Mléčné dráhy v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě (Cygnus). Je zaměřen na jasnou vodíkovou emisní oblast zaznamenanou v katalogu z roku 1959 astronomem Stewartem Sharplessem jako Sh2-101. Mlhovina vzdálená asi 8000...
Cygnus X-1 je jednou z nejznámějších rentgenových dvojhvězd v naší Galaxii. Tato soustava se skládá z masivního modrého nadobra a neviditelného společníka, který je považován za černou díru. Dvojhvězda je sledována dlouhodobě celou řadou přístrojů. Maïmouna Brigitte z Oddělení galaxií ASU studovala...
Tento teleskopický pohled rámuje jasnou emisní oblast v rovině naší galaxie Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě (Cygnus), které je bohaté na mlhoviny. Červeně zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a dá se také nalézt v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Toto teleskopické zorné pole na výšku míří do roviny naší Galaxie Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus). To nejjasnější mračno zářícího mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a nachází se také v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Co se děje s hmotou, která padá do energetické černé díry? V případě Cygnus X-1 se možná trochu té hmoty opravdu dostane dovnitř. Plyn, který padá dovnitř se nejprve sráží nejen sám se sebou, ale i s akrečním diskem materiálu, který víří kolem černé díry. Výsledkem může...
Je to černá díra? Asi ano. Binární soustava hvězd Cygnus X-1 obsahuje jednoho z nejlepších kandidátů na černou díru. Tato soustava byla objevena díky tomu, že je jedním z nejjasnějších rentgenových zdrojů na obloze a září tak jasně, že ji detekovaly již první rakety, které nesly kamery...
Tento rozsáhlý (1° široký) teleskopický pohled zabírá rovinu naší Mléčné dráhy v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě (Cygnus). Je zaměřen na jasnou vodíkovou emisní oblast zaznamenanou v katalogu z roku 1959 astronomem Stewartem Sharplessem jako Sh2-101. Mlhovina vzdálená asi 8000...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 6. do 28. 6. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Na večerní obloze už končí viditelnost Jupiteru a výše zůstává jen jasná Venuše. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce se zvýšila. Očekáváme možný výskyt nočních svítících oblak. Raketa Ariane 64 v silnější variantě vynesla dosud nejtěžší náklad v historii evropských nosičů. Falcon 9 letěl s vojenskou obdobou Starlinků a má vynést testovací návratové pouzdro. Raketa Pegasus-XL by mohla vynést družici LINK k záchraně gama observatoře SWIFT. Před 50 lety byla vynesena vojenská verze sovětských orbitálních stanic známá jako Saljut 5.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
Snímek blízkozemní planetky (152637) 1997 NC1 kratším ohniskem. Slabá stopa planetky je označena šipkou. Dále jsou označeny otevřená hvězdokupa NGC 6791 a hvězda theta Lyr. Měřítko je 6.8"/px. Složeno na pohyb planetky ze 118 jednotlivých expozic po 15 sekundách.
