Cygnus X-1 je jednou z nejznámějších rentgenových dvojhvězd v naší Galaxii. Tato soustava se skládá z masivního modrého nadobra a neviditelného společníka, který je považován za černou díru. Dvojhvězda je sledována dlouhodobě celou řadou přístrojů. Maïmouna Brigitte z Oddělení galaxií ASU studovala...
Tento teleskopický pohled rámuje jasnou emisní oblast v rovině naší galaxie Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě (Cygnus), které je bohaté na mlhoviny. Červeně zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a dá se také nalézt v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Toto teleskopické zorné pole na výšku míří do roviny naší Galaxie Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus). To nejjasnější mračno zářícího mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a nachází se také v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Co se děje s hmotou, která padá do energetické černé díry? V případě Cygnus X-1 se možná trochu té hmoty opravdu dostane dovnitř. Plyn, který padá dovnitř se nejprve sráží nejen sám se sebou, ale i s akrečním diskem materiálu, který víří kolem černé díry. Výsledkem může...
Je to černá díra? Asi ano. Binární soustava hvězd Cygnus X-1 obsahuje jednoho z nejlepších kandidátů na černou díru. Tato soustava byla objevena díky tomu, že je jedním z nejjasnějších rentgenových zdrojů na obloze a září tak jasně, že ji detekovaly již první rakety, které nesly kamery...
Tento rozsáhlý (1° široký) teleskopický pohled zabírá rovinu naší Mléčné dráhy v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě (Cygnus). Je zaměřen na jasnou vodíkovou emisní oblast zaznamenanou v katalogu z roku 1959 astronomem Stewartem Sharplessem jako Sh2-101. Mlhovina vzdálená asi 8000...
Cygnus X-1 je jednou z nejznámějších rentgenových dvojhvězd v naší Galaxii. Tato soustava se skládá z masivního modrého nadobra a neviditelného společníka, který je považován za černou díru. Dvojhvězda je sledována dlouhodobě celou řadou přístrojů. Maïmouna Brigitte z Oddělení galaxií ASU studovala...
Tento teleskopický pohled rámuje jasnou emisní oblast v rovině naší galaxie Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě (Cygnus), které je bohaté na mlhoviny. Červeně zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a dá se také nalézt v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Toto teleskopické zorné pole na výšku míří do roviny naší Galaxie Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus). To nejjasnější mračno zářícího mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a nachází se také v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Co se děje s hmotou, která padá do energetické černé díry? V případě Cygnus X-1 se možná trochu té hmoty opravdu dostane dovnitř. Plyn, který padá dovnitř se nejprve sráží nejen sám se sebou, ale i s akrečním diskem materiálu, který víří kolem černé díry. Výsledkem může...
Je to černá díra? Asi ano. Binární soustava hvězd Cygnus X-1 obsahuje jednoho z nejlepších kandidátů na černou díru. Tato soustava byla objevena díky tomu, že je jedním z nejjasnějších rentgenových zdrojů na obloze a září tak jasně, že ji detekovaly již první rakety, které nesly kamery...
Tento rozsáhlý (1° široký) teleskopický pohled zabírá rovinu naší Mléčné dráhy v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě (Cygnus). Je zaměřen na jasnou vodíkovou emisní oblast zaznamenanou v katalogu z roku 1959 astronomem Stewartem Sharplessem jako Sh2-101. Mlhovina vzdálená asi 8000...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí 9. listopadu v novu, takže noci budou tmavé a vhodné pro pozorování slabých objektů. Večer je vidět Saturn a také slabý Uran a Neptun. Ráno je vidět jasná Venuše a také dvojice jasného Jupiteru a slabšího naoranžovělého Marsu u hvězdy Regulus. Koncem týdne by se měl přidat extrémně nízko nad jihovýchodem také Merkur. Na Slunci je aktivita mírně zvýšená. Evropská sonda Hera už detailně snímá dvojplanetku Didymos – Dimorphos. Astronauti na ISS instalovali poslední solární panel iROSA. Před 60 lety začala poslední mise programu Gemini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské
Východ Marsu a Jupiteru nad Svatým kopečkem v Mikulově.
