Cygnus X-1 je jednou z nejznámějších rentgenových dvojhvězd v naší Galaxii. Tato soustava se skládá z masivního modrého nadobra a neviditelného společníka, který je považován za černou díru. Dvojhvězda je sledována dlouhodobě celou řadou přístrojů. Maïmouna Brigitte z Oddělení galaxií ASU studovala...
Tento teleskopický pohled rámuje jasnou emisní oblast v rovině naší galaxie Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě (Cygnus), které je bohaté na mlhoviny. Červeně zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a dá se také nalézt v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Toto teleskopické zorné pole na výšku míří do roviny naší Galaxie Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus). To nejjasnější mračno zářícího mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a nachází se také v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Co se děje s hmotou, která padá do energetické černé díry? V případě Cygnus X-1 se možná trochu té hmoty opravdu dostane dovnitř. Plyn, který padá dovnitř se nejprve sráží nejen sám se sebou, ale i s akrečním diskem materiálu, který víří kolem černé díry. Výsledkem může...
Je to černá díra? Asi ano. Binární soustava hvězd Cygnus X-1 obsahuje jednoho z nejlepších kandidátů na černou díru. Tato soustava byla objevena díky tomu, že je jedním z nejjasnějších rentgenových zdrojů na obloze a září tak jasně, že ji detekovaly již první rakety, které nesly kamery...
Tento rozsáhlý (1° široký) teleskopický pohled zabírá rovinu naší Mléčné dráhy v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě (Cygnus). Je zaměřen na jasnou vodíkovou emisní oblast zaznamenanou v katalogu z roku 1959 astronomem Stewartem Sharplessem jako Sh2-101. Mlhovina vzdálená asi 8000...
Cygnus X-1 je jednou z nejznámějších rentgenových dvojhvězd v naší Galaxii. Tato soustava se skládá z masivního modrého nadobra a neviditelného společníka, který je považován za černou díru. Dvojhvězda je sledována dlouhodobě celou řadou přístrojů. Maïmouna Brigitte z Oddělení galaxií ASU studovala...
Tento teleskopický pohled rámuje jasnou emisní oblast v rovině naší galaxie Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě (Cygnus), které je bohaté na mlhoviny. Červeně zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a dá se také nalézt v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Toto teleskopické zorné pole na výšku míří do roviny naší Galaxie Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus). To nejjasnější mračno zářícího mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a nachází se také v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Co se děje s hmotou, která padá do energetické černé díry? V případě Cygnus X-1 se možná trochu té hmoty opravdu dostane dovnitř. Plyn, který padá dovnitř se nejprve sráží nejen sám se sebou, ale i s akrečním diskem materiálu, který víří kolem černé díry. Výsledkem může...
Je to černá díra? Asi ano. Binární soustava hvězd Cygnus X-1 obsahuje jednoho z nejlepších kandidátů na černou díru. Tato soustava byla objevena díky tomu, že je jedním z nejjasnějších rentgenových zdrojů na obloze a září tak jasně, že ji detekovaly již první rakety, které nesly kamery...
Tento rozsáhlý (1° široký) teleskopický pohled zabírá rovinu naší Mléčné dráhy v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě (Cygnus). Je zaměřen na jasnou vodíkovou emisní oblast zaznamenanou v katalogu z roku 1959 astronomem Stewartem Sharplessem jako Sh2-101. Mlhovina vzdálená asi 8000...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.
