Cygnus X-1 je jednou z nejznámějších rentgenových dvojhvězd v naší Galaxii. Tato soustava se skládá z masivního modrého nadobra a neviditelného společníka, který je považován za černou díru. Dvojhvězda je sledována dlouhodobě celou řadou přístrojů. Maïmouna Brigitte z Oddělení galaxií ASU studovala...
Tento teleskopický pohled rámuje jasnou emisní oblast v rovině naší galaxie Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě (Cygnus), které je bohaté na mlhoviny. Červeně zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a dá se také nalézt v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Toto teleskopické zorné pole na výšku míří do roviny naší Galaxie Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus). To nejjasnější mračno zářícího mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a nachází se také v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Co se děje s hmotou, která padá do energetické černé díry? V případě Cygnus X-1 se možná trochu té hmoty opravdu dostane dovnitř. Plyn, který padá dovnitř se nejprve sráží nejen sám se sebou, ale i s akrečním diskem materiálu, který víří kolem černé díry. Výsledkem může...
Je to černá díra? Asi ano. Binární soustava hvězd Cygnus X-1 obsahuje jednoho z nejlepších kandidátů na černou díru. Tato soustava byla objevena díky tomu, že je jedním z nejjasnějších rentgenových zdrojů na obloze a září tak jasně, že ji detekovaly již první rakety, které nesly kamery...
Tento rozsáhlý (1° široký) teleskopický pohled zabírá rovinu naší Mléčné dráhy v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě (Cygnus). Je zaměřen na jasnou vodíkovou emisní oblast zaznamenanou v katalogu z roku 1959 astronomem Stewartem Sharplessem jako Sh2-101. Mlhovina vzdálená asi 8000...
Cygnus X-1 je jednou z nejznámějších rentgenových dvojhvězd v naší Galaxii. Tato soustava se skládá z masivního modrého nadobra a neviditelného společníka, který je považován za černou díru. Dvojhvězda je sledována dlouhodobě celou řadou přístrojů. Maïmouna Brigitte z Oddělení galaxií ASU studovala...
Tento teleskopický pohled rámuje jasnou emisní oblast v rovině naší galaxie Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě (Cygnus), které je bohaté na mlhoviny. Červeně zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a dá se také nalézt v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Toto teleskopické zorné pole na výšku míří do roviny naší Galaxie Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus). To nejjasnější mračno zářícího mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a nachází se také v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Co se děje s hmotou, která padá do energetické černé díry? V případě Cygnus X-1 se možná trochu té hmoty opravdu dostane dovnitř. Plyn, který padá dovnitř se nejprve sráží nejen sám se sebou, ale i s akrečním diskem materiálu, který víří kolem černé díry. Výsledkem může...
Je to černá díra? Asi ano. Binární soustava hvězd Cygnus X-1 obsahuje jednoho z nejlepších kandidátů na černou díru. Tato soustava byla objevena díky tomu, že je jedním z nejjasnějších rentgenových zdrojů na obloze a září tak jasně, že ji detekovaly již první rakety, které nesly kamery...
Tento rozsáhlý (1° široký) teleskopický pohled zabírá rovinu naší Mléčné dráhy v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě (Cygnus). Je zaměřen na jasnou vodíkovou emisní oblast zaznamenanou v katalogu z roku 1959 astronomem Stewartem Sharplessem jako Sh2-101. Mlhovina vzdálená asi 8000...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
vyfoceno při západu slunce ,Canon EOS R5m2 , RF 100-500 500 mm , f/18 , 1/8000 s , ISO 800 ,
