Prachové sloupy jsou jako mezihvězdné hory. Přežívají, protože jsou hustší než jejich okolí, ale nepřátelské prostředí je pomalu eroduje. Na snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je konec obrovského plynného a prachového pilíře v mlhovině Trifid (M20), přerušený menším pilířem směřujícím...
Uvnitř hlavy této mezihvězdné příšery je hvězda, která ji pomalu ničí. Obrovská příšera, ve skutečnosti neživá řada sloupců plynu a prachu, měří na délku světelné roky. Hvězda samotná na čele není přes neprůhledný mezihvězdný prach vidět, ale zato vyvrhuje zčásti protilehlé svazky energetických...
Prachové skulptury Orlí mlhoviny se vypařují. Jak mocné světlo hvězd tyto kosmické hory vyběluje, tak pozůstalé sošné pilíře mohou připomínat imaginární mýtické bytosti. Zde je vidět jeden z několika pozoruhodných prachových pilířů v Orlí mlhovině, který by se dal popsat jako obří...
Některým lidem to může připadat jako úl plný zlých včel. Ve skutečnosti se jedná o snímek dva světelné roky dlouhého kosmického prachového pilíře z Hubbla a uvnitř je mladá hvězda, ze které vyvěrají silné výtrysky, označená jako Herbig-Harův objekt 666. Celá tato struktura se...
Mlhovina Sloní chobot se vine komplexem emisní mlhoviny a mladé hvězdokupy IC 1396 ve vysoko stoupajícím souhvězdí Kefeus podobně, jako ilustrace galaktického Příběhu jen tak. Kosmický sloní chobot je samozřejmě více než 20 světelných let dlouhý. Tento kompozit vznikl za...
Tento kosmický pilíř plynu a prachu je široký skoro dva světelné roky. Útvar se nachází v jedné z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie v mlhovině Carina (Lodní záď), která září na jižní obloze ve vzdálenosti asi 7500 světelných let. Spletité obrysy pilířů opracovaly větry a záření...
V obrovském prachovém pilíři zvaném Kuželová mlhovina vznikají hvězdy. Ve hvězdných porodnicích, kde do zárodečných mračen prachu a plynu praží energetické větry nově zrozených hvězd, jsou četné kužely, pilíře a vznešené proudnicové útvary. Kuželová mlhovina je takovým dobře známým...
Prachové skulptury v Orlí mlhovině se vypařují. Jak silné světlo hvězd ukrajuje z těchto chladných kosmických hor, tak si můžeme představit pozůstávající sošné pilíře jako mýtická stvoření. Nahoře je zobrazen jeden z několika výrazných prachových pilířů v Orlí mlhovině, který by se...
V hlavě tohoto mezihvězdného monstra je hvězda, která ho pomalu ničí. To monstrum je ve skutečnosti neživý pilíř plynu a prachu s délkou přes světelný rok. Hvězda samotná není přes neprůhledný prach vidět, ale dává o sobě vědět svazky energetických částic. Podobné bitvy se vedou přes...
Prachové skulptury Orlí mlhoviny se vypařují. Silné světlo hvězd pomalu ukrajuje z těchto studených kosmických hor a pozůstávající sošné pilíře si můžeme představit jako mýtická zvířata. Na snímku nahoře je jeden z několika významných prachových pilířů v Orlí mlhovině, který lze...
V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která ho pomalu ničí. Toto strašidlo vpravo je ve skutečnosti neživý pilíř plynu a prachu, který na délku měří přes světelný rok. Hvězda samotná není přes neprůhledný prach viditelná, ale dochází u ní k vzplanutím, která uvolňují proudy...
Prachové sloupy jsou jako mezihvězdné hory. Přežívají, protože jsou hustší než jejich okolí, ale nepřátelské prostředí je pomalu eroduje. Na snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je konec obrovského plynného a prachového pilíře v mlhovině Trifid (M20), přerušený menším pilířem směřujícím...
Uvnitř hlavy této mezihvězdné příšery je hvězda, která ji pomalu ničí. Obrovská příšera, ve skutečnosti neživá řada sloupců plynu a prachu, měří na délku světelné roky. Hvězda samotná na čele není přes neprůhledný mezihvězdný prach vidět, ale zato vyvrhuje zčásti protilehlé svazky energetických...
Prachové skulptury Orlí mlhoviny se vypařují. Jak mocné světlo hvězd tyto kosmické hory vyběluje, tak pozůstalé sošné pilíře mohou připomínat imaginární mýtické bytosti. Zde je vidět jeden z několika pozoruhodných prachových pilířů v Orlí mlhovině, který by se dal popsat jako obří...
Některým lidem to může připadat jako úl plný zlých včel. Ve skutečnosti se jedná o snímek dva světelné roky dlouhého kosmického prachového pilíře z Hubbla a uvnitř je mladá hvězda, ze které vyvěrají silné výtrysky, označená jako Herbig-Harův objekt 666. Celá tato struktura se...
Mlhovina Sloní chobot se vine komplexem emisní mlhoviny a mladé hvězdokupy IC 1396 ve vysoko stoupajícím souhvězdí Kefeus podobně, jako ilustrace galaktického Příběhu jen tak. Kosmický sloní chobot je samozřejmě více než 20 světelných let dlouhý. Tento kompozit vznikl za...
Tento kosmický pilíř plynu a prachu je široký skoro dva světelné roky. Útvar se nachází v jedné z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie v mlhovině Carina (Lodní záď), která září na jižní obloze ve vzdálenosti asi 7500 světelných let. Spletité obrysy pilířů opracovaly větry a záření...
V obrovském prachovém pilíři zvaném Kuželová mlhovina vznikají hvězdy. Ve hvězdných porodnicích, kde do zárodečných mračen prachu a plynu praží energetické větry nově zrozených hvězd, jsou četné kužely, pilíře a vznešené proudnicové útvary. Kuželová mlhovina je takovým dobře známým...
Prachové skulptury v Orlí mlhovině se vypařují. Jak silné světlo hvězd ukrajuje z těchto chladných kosmických hor, tak si můžeme představit pozůstávající sošné pilíře jako mýtická stvoření. Nahoře je zobrazen jeden z několika výrazných prachových pilířů v Orlí mlhovině, který by se...
V hlavě tohoto mezihvězdného monstra je hvězda, která ho pomalu ničí. To monstrum je ve skutečnosti neživý pilíř plynu a prachu s délkou přes světelný rok. Hvězda samotná není přes neprůhledný prach vidět, ale dává o sobě vědět svazky energetických částic. Podobné bitvy se vedou přes...
Prachové skulptury Orlí mlhoviny se vypařují. Silné světlo hvězd pomalu ukrajuje z těchto studených kosmických hor a pozůstávající sošné pilíře si můžeme představit jako mýtická zvířata. Na snímku nahoře je jeden z několika významných prachových pilířů v Orlí mlhovině, který lze...
V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která ho pomalu ničí. Toto strašidlo vpravo je ve skutečnosti neživý pilíř plynu a prachu, který na délku měří přes světelný rok. Hvězda samotná není přes neprůhledný prach viditelná, ale dochází u ní k vzplanutím, která uvolňují proudy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
