Prachové skulptury Orlí mlhoviny se vypařují. Jak mocné světlo hvězd tyto kosmické hory vyběluje, tak pozůstalé sošné pilíře mohou připomínat imaginární mýtické bytosti. Zde je vidět jeden z několika pozoruhodných prachových pilířů v Orlí mlhovině, který by se dal popsat jako obří...
Některým lidem to může připadat jako úl plný zlých včel. Ve skutečnosti se jedná o snímek dva světelné roky dlouhého kosmického prachového pilíře z Hubbla a uvnitř je mladá hvězda, ze které vyvěrají silné výtrysky, označená jako Herbig-Harův objekt 666. Celá tato struktura se...
Mlhovina Sloní chobot se vine komplexem emisní mlhoviny a mladé hvězdokupy IC 1396 ve vysoko stoupajícím souhvězdí Kefeus podobně, jako ilustrace galaktického Příběhu jen tak. Kosmický sloní chobot je samozřejmě více než 20 světelných let dlouhý. Tento kompozit vznikl za...
Tento kosmický pilíř plynu a prachu je široký skoro dva světelné roky. Útvar se nachází v jedné z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie v mlhovině Carina (Lodní záď), která září na jižní obloze ve vzdálenosti asi 7500 světelných let. Spletité obrysy pilířů opracovaly větry a záření...
V obrovském prachovém pilíři zvaném Kuželová mlhovina vznikají hvězdy. Ve hvězdných porodnicích, kde do zárodečných mračen prachu a plynu praží energetické větry nově zrozených hvězd, jsou četné kužely, pilíře a vznešené proudnicové útvary. Kuželová mlhovina je takovým dobře známým...
Prachové skulptury v Orlí mlhovině se vypařují. Jak silné světlo hvězd ukrajuje z těchto chladných kosmických hor, tak si můžeme představit pozůstávající sošné pilíře jako mýtická stvoření. Nahoře je zobrazen jeden z několika výrazných prachových pilířů v Orlí mlhovině, který by se...
V hlavě tohoto mezihvězdného monstra je hvězda, která ho pomalu ničí. To monstrum je ve skutečnosti neživý pilíř plynu a prachu s délkou přes světelný rok. Hvězda samotná není přes neprůhledný prach vidět, ale dává o sobě vědět svazky energetických částic. Podobné bitvy se vedou přes...
Prachové skulptury Orlí mlhoviny se vypařují. Silné světlo hvězd pomalu ukrajuje z těchto studených kosmických hor a pozůstávající sošné pilíře si můžeme představit jako mýtická zvířata. Na snímku nahoře je jeden z několika významných prachových pilířů v Orlí mlhovině, který lze...
V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která ho pomalu ničí. Toto strašidlo vpravo je ve skutečnosti neživý pilíř plynu a prachu, který na délku měří přes světelný rok. Hvězda samotná není přes neprůhledný prach viditelná, ale dochází u ní k vzplanutím, která uvolňují proudy...
Prachové skulptury Orlí mlhoviny se vypařují. Jak mocné světlo hvězd tyto kosmické hory vyběluje, tak pozůstalé sošné pilíře mohou připomínat imaginární mýtické bytosti. Zde je vidět jeden z několika pozoruhodných prachových pilířů v Orlí mlhovině, který by se dal popsat jako obří...
Některým lidem to může připadat jako úl plný zlých včel. Ve skutečnosti se jedná o snímek dva světelné roky dlouhého kosmického prachového pilíře z Hubbla a uvnitř je mladá hvězda, ze které vyvěrají silné výtrysky, označená jako Herbig-Harův objekt 666. Celá tato struktura se...
Mlhovina Sloní chobot se vine komplexem emisní mlhoviny a mladé hvězdokupy IC 1396 ve vysoko stoupajícím souhvězdí Kefeus podobně, jako ilustrace galaktického Příběhu jen tak. Kosmický sloní chobot je samozřejmě více než 20 světelných let dlouhý. Tento kompozit vznikl za...
Tento kosmický pilíř plynu a prachu je široký skoro dva světelné roky. Útvar se nachází v jedné z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie v mlhovině Carina (Lodní záď), která září na jižní obloze ve vzdálenosti asi 7500 světelných let. Spletité obrysy pilířů opracovaly větry a záření...
V obrovském prachovém pilíři zvaném Kuželová mlhovina vznikají hvězdy. Ve hvězdných porodnicích, kde do zárodečných mračen prachu a plynu praží energetické větry nově zrozených hvězd, jsou četné kužely, pilíře a vznešené proudnicové útvary. Kuželová mlhovina je takovým dobře známým...
Prachové skulptury v Orlí mlhovině se vypařují. Jak silné světlo hvězd ukrajuje z těchto chladných kosmických hor, tak si můžeme představit pozůstávající sošné pilíře jako mýtická stvoření. Nahoře je zobrazen jeden z několika výrazných prachových pilířů v Orlí mlhovině, který by se...
V hlavě tohoto mezihvězdného monstra je hvězda, která ho pomalu ničí. To monstrum je ve skutečnosti neživý pilíř plynu a prachu s délkou přes světelný rok. Hvězda samotná není přes neprůhledný prach vidět, ale dává o sobě vědět svazky energetických částic. Podobné bitvy se vedou přes...
Prachové skulptury Orlí mlhoviny se vypařují. Silné světlo hvězd pomalu ukrajuje z těchto studených kosmických hor a pozůstávající sošné pilíře si můžeme představit jako mýtická zvířata. Na snímku nahoře je jeden z několika významných prachových pilířů v Orlí mlhovině, který lze...
V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která ho pomalu ničí. Toto strašidlo vpravo je ve skutečnosti neživý pilíř plynu a prachu, který na délku měří přes světelný rok. Hvězda samotná není přes neprůhledný prach viditelná, ale dochází u ní k vzplanutím, která uvolňují proudy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
