Jak mění vzhled Měsíce při jeho úplném zatmění? Časosběrné video z pětihodinového zatmění 31. ledna 2018 bylo digitálně zpracováno tak, aby Měsíc zůstal jasný a ve středu. Zpočátku je vidět Měsíc v úplňku, protože pouze úplněk může projít zatměním. V pozadí se pohybují hvězdy, protože Měsíc...
Na obloze nad ostrovem se setkávají Měsíc v úplňku a stín Země. Tato lákavá scéna byla zachycena v úterý 20. srpna ráno z Fidži v Jižním Tichém oceánu na planetě Zemi. Pro časně ráno vstávající lidi je západ stínu na západní obloze každodenním úkazem. Přesto se šedomodrý stín často přehlíží ve...
Jak se obloha v noci stmívá? Postupně a s různými charakteristickými barvami vycházejícími z obzoru. Na snímku jsou zleva doprava zobrazeny stále pozdnější soumraky po západu Slunce ve 20 různých svislých pásech. Snímek byl pořízen minulý měsíc na opačnou stranu od...
Při západu se dívejte na východ a ne na západ. Jak z východního obzoru vychází tmavý stín Země, tak se na této opačné straně od zapadajícího Slunce objevují slabé a jemné barvy. Krásné večerní moře a nebe zachycuje reflexivní scénu z výletní lodi v hodně frekventovaném aljašském Vnitřním...
Cesta, která probíhá tímto pěkným 360 stupňovým pohledem překračuje vzdálenou horskou oblast Jämtland ve Švédsku na planetě Zemi. Panoráma tvoří mozaika 3x8 ze snímků pořízených 3. května z malého dronu 200 metrů nad zemí. Na scéně je vidět teplé světlo Slunce zapadajícího na...
Toto krásné panoráma sleduje na křišťálově čisté obloze zakřivení stínu planety Země, který vychází nad střechou světa. Pěkný pohled za soumraku tvoří osm jednotlivých snímků pořízených ve výšce 4000 metrů nad mořem při západu Slunce 6. dubna. Nad tmavě šedou hranicí zemského stínu leží...
Na této scéně zachycené 13. ledna ze zasněžené hory Mt. Jelm, na níž je Wyoming Infrared Observatory, jsou spolu téměř celý úplněk a stín planety Země. Pro ranní ptáčata (a astronomy, kteří jdou pozdě do postele) je západ stínu na západní obloze každodenním úkazem, jehož jemná krása bývá...
V této scéně zachycené toto pondělí ze zasněžené hory Mt. Jelm, na které je observatoř Wyoming Infrared Observatory, spolu zapadá skoro celý úplněk a stín planety Země. Pro ranovstaje (a astronomy, kteří jdou pozdě do postele) je západ stínu na západní obloze každodenním úkazem, jehož...
Jak zapadá Slunce, tak na východě se začíná zvedat stín Země. Jemná krása tohoto každodenního úkazu se často přehlíží kvůli jasnějšímu a barevnějšímu západnímu obzoru. Když 9. srpna astronom Steve Mandel ze svého vjezdu do garáže u města Soquel v Kalifornii v USA sledoval východ skoro...
Jak mění vzhled Měsíce při jeho úplném zatmění? Časosběrné video z pětihodinového zatmění 31. ledna 2018 bylo digitálně zpracováno tak, aby Měsíc zůstal jasný a ve středu. Zpočátku je vidět Měsíc v úplňku, protože pouze úplněk může projít zatměním. V pozadí se pohybují hvězdy, protože Měsíc...
Na obloze nad ostrovem se setkávají Měsíc v úplňku a stín Země. Tato lákavá scéna byla zachycena v úterý 20. srpna ráno z Fidži v Jižním Tichém oceánu na planetě Zemi. Pro časně ráno vstávající lidi je západ stínu na západní obloze každodenním úkazem. Přesto se šedomodrý stín často přehlíží ve...
Jak se obloha v noci stmívá? Postupně a s různými charakteristickými barvami vycházejícími z obzoru. Na snímku jsou zleva doprava zobrazeny stále pozdnější soumraky po západu Slunce ve 20 různých svislých pásech. Snímek byl pořízen minulý měsíc na opačnou stranu od...
Při západu se dívejte na východ a ne na západ. Jak z východního obzoru vychází tmavý stín Země, tak se na této opačné straně od zapadajícího Slunce objevují slabé a jemné barvy. Krásné večerní moře a nebe zachycuje reflexivní scénu z výletní lodi v hodně frekventovaném aljašském Vnitřním...
Cesta, která probíhá tímto pěkným 360 stupňovým pohledem překračuje vzdálenou horskou oblast Jämtland ve Švédsku na planetě Zemi. Panoráma tvoří mozaika 3x8 ze snímků pořízených 3. května z malého dronu 200 metrů nad zemí. Na scéně je vidět teplé světlo Slunce zapadajícího na...
Toto krásné panoráma sleduje na křišťálově čisté obloze zakřivení stínu planety Země, který vychází nad střechou světa. Pěkný pohled za soumraku tvoří osm jednotlivých snímků pořízených ve výšce 4000 metrů nad mořem při západu Slunce 6. dubna. Nad tmavě šedou hranicí zemského stínu leží...
Na této scéně zachycené 13. ledna ze zasněžené hory Mt. Jelm, na níž je Wyoming Infrared Observatory, jsou spolu téměř celý úplněk a stín planety Země. Pro ranní ptáčata (a astronomy, kteří jdou pozdě do postele) je západ stínu na západní obloze každodenním úkazem, jehož jemná krása bývá...
V této scéně zachycené toto pondělí ze zasněžené hory Mt. Jelm, na které je observatoř Wyoming Infrared Observatory, spolu zapadá skoro celý úplněk a stín planety Země. Pro ranovstaje (a astronomy, kteří jdou pozdě do postele) je západ stínu na západní obloze každodenním úkazem, jehož...
Jak zapadá Slunce, tak na východě se začíná zvedat stín Země. Jemná krása tohoto každodenního úkazu se často přehlíží kvůli jasnějšímu a barevnějšímu západnímu obzoru. Když 9. srpna astronom Steve Mandel ze svého vjezdu do garáže u města Soquel v Kalifornii v USA sledoval východ skoro...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
