Soutěž o nejlepší vědu z Fermiho pomáhá slavit 10 let zkoumání vesmínu na vysokých energiích pomocí kosmického gama dalekohledu Fermi. Tito dva finalisté přečkali všechna předešlá soutěžní kola až do toho posledního. Představují dvě závěrečné soutěžní pozice z původního seznamu...
Raketa Delta II už velice dávno odstartovala 11. června 2008 ve 12:05 východoamerického letního času ze základny amerického letectva na mysu Canaveral, stoupala přes oblaka kouře a opustila naši planetu. V nákladovém prostoru nesla gama dalekohled GLAST (Gamma-ray Large Area Space...
Fermiho dalekohled LAT (Large Area Telescope) zkoumá vysokoenergetický vesmír a prohlíží gama záření na celé obloze s fotony o více než 50 miliónkrát větší energií než má viditelné světlo. Tato mapa celé oblohy vznikla na základě 3 měsíců pozorování dalekohledu LAT od 4. srpna do 30. října a...
Velkoplošný kosmický gama dalekohled GLAST určený k výzkumu vesmíru na vysokých energiích vypuštěný 11. června byl oficiálně přejmenován na Fermiho kosmický gama dalekohled na počest laureáta Nobelovy ceny Enrica Fermiho (1901-1954), pionýra fyziky vysokých energií. Po období zkoušek nyní...
Ve středu ve 12:05 odpoledne východoamerického letního času opustila raketa Delta II startovací rampu 17-B na základně amerického letectva Cape Canaveral vzhůru na valícím se oblaku kouře. V nákladovém prostoru se skrýval gama dalekohled GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope), který je...
Na rok 2007 se plánuje vypuštění gama dalekohledu GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope), který bude Vesmír zkoumat v gama paprscích, nejenergetičtější formě světla. Připravte se studiem této dynamické animace gama oblohy sestavené ze simulace pozorování kosmických zdrojů gama záření...
Co září na gama obloze? Tento simulovaný snímek modeluje intenzity záření gama s více jak 40 miliónů krát větší energií než viditelné světlo a ukazuje, jak by mohla vypadat obloha pro gama dalekohled GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope) po jeho prvním roce na oběžné dráze. Na tomto...
Soutěž o nejlepší vědu z Fermiho pomáhá slavit 10 let zkoumání vesmínu na vysokých energiích pomocí kosmického gama dalekohledu Fermi. Tito dva finalisté přečkali všechna předešlá soutěžní kola až do toho posledního. Představují dvě závěrečné soutěžní pozice z původního seznamu...
Raketa Delta II už velice dávno odstartovala 11. června 2008 ve 12:05 východoamerického letního času ze základny amerického letectva na mysu Canaveral, stoupala přes oblaka kouře a opustila naši planetu. V nákladovém prostoru nesla gama dalekohled GLAST (Gamma-ray Large Area Space...
Fermiho dalekohled LAT (Large Area Telescope) zkoumá vysokoenergetický vesmír a prohlíží gama záření na celé obloze s fotony o více než 50 miliónkrát větší energií než má viditelné světlo. Tato mapa celé oblohy vznikla na základě 3 měsíců pozorování dalekohledu LAT od 4. srpna do 30. října a...
Velkoplošný kosmický gama dalekohled GLAST určený k výzkumu vesmíru na vysokých energiích vypuštěný 11. června byl oficiálně přejmenován na Fermiho kosmický gama dalekohled na počest laureáta Nobelovy ceny Enrica Fermiho (1901-1954), pionýra fyziky vysokých energií. Po období zkoušek nyní...
Ve středu ve 12:05 odpoledne východoamerického letního času opustila raketa Delta II startovací rampu 17-B na základně amerického letectva Cape Canaveral vzhůru na valícím se oblaku kouře. V nákladovém prostoru se skrýval gama dalekohled GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope), který je...
Na rok 2007 se plánuje vypuštění gama dalekohledu GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope), který bude Vesmír zkoumat v gama paprscích, nejenergetičtější formě světla. Připravte se studiem této dynamické animace gama oblohy sestavené ze simulace pozorování kosmických zdrojů gama záření...
Co září na gama obloze? Tento simulovaný snímek modeluje intenzity záření gama s více jak 40 miliónů krát větší energií než viditelné světlo a ukazuje, jak by mohla vypadat obloha pro gama dalekohled GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope) po jeho prvním roce na oběžné dráze. Na tomto...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
