Sonda NASA Europa Clipper nyní míří k oceánskému světu, ale mimo Zemi. Tato velká sonda je na snímku pořízeném v Kennedyho kosmickém středisku den před úspěšným startem mise 14. října uložena pod krytem užitečného zatížení na vrcholu rakety Falcon Heavy. Meziplanetární cesta sondy Europa Clipper...
Širokoúhlá kamera na palubě sondy NASA Parker Solar Probe, jejímž úkolem je zkoumat vnitřní heliosféru a sluneční koronu, pořídila 11. července 2020 ze vzdálenosti asi 12 400 kilometrů tento úžasný pohled noční strany Venuše. Byl to třetí průlet z celkem sedmi gravitačně asistenčních průletů kolem...
Venuše, druhá nejbližší planeta od Slunce, je daleko nejjasnější planetou ze setkání tří planet o tomto víkendu na západní obloze po západu. Také se osvědčila jako populární průletový bod kosmických sond k obřím plynným planetám ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Proč letět nejprve...
Ranní oblohou 15. října 1997 odstartovala družice Saturnu Cassini s připojenou sondou k Titanu Huygens. Zde je pře vodu vidět mocná raketa Titan 4B Centaur jak obloukem stoupá z vypouštěcího komplexu č. 40 na letecké základně na mysu Canaveral. Důmyslná automatická kosmická...
Spojte si tečky a dostanete dráhu sondy Cassini, když vykonala závěrečný průlet kolem Země na své cestě do vnějších částí sluneční soustavy. Tečky (ve vodorovném řádku právě pod středem) jsou skutečně následné snímky sondy. Snímek vznikl postupnými expozicemi v intervalech 10 minut jak se Cassini...
Sonda NASA Europa Clipper nyní míří k oceánskému světu, ale mimo Zemi. Tato velká sonda je na snímku pořízeném v Kennedyho kosmickém středisku den před úspěšným startem mise 14. října uložena pod krytem užitečného zatížení na vrcholu rakety Falcon Heavy. Meziplanetární cesta sondy Europa Clipper...
Širokoúhlá kamera na palubě sondy NASA Parker Solar Probe, jejímž úkolem je zkoumat vnitřní heliosféru a sluneční koronu, pořídila 11. července 2020 ze vzdálenosti asi 12 400 kilometrů tento úžasný pohled noční strany Venuše. Byl to třetí průlet z celkem sedmi gravitačně asistenčních průletů kolem...
Venuše, druhá nejbližší planeta od Slunce, je daleko nejjasnější planetou ze setkání tří planet o tomto víkendu na západní obloze po západu. Také se osvědčila jako populární průletový bod kosmických sond k obřím plynným planetám ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Proč letět nejprve...
Ranní oblohou 15. října 1997 odstartovala družice Saturnu Cassini s připojenou sondou k Titanu Huygens. Zde je pře vodu vidět mocná raketa Titan 4B Centaur jak obloukem stoupá z vypouštěcího komplexu č. 40 na letecké základně na mysu Canaveral. Důmyslná automatická kosmická...
Spojte si tečky a dostanete dráhu sondy Cassini, když vykonala závěrečný průlet kolem Země na své cestě do vnějších částí sluneční soustavy. Tečky (ve vodorovném řádku právě pod středem) jsou skutečně následné snímky sondy. Snímek vznikl postupnými expozicemi v intervalech 10 minut jak se Cassini...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
