Sonda NASA Europa Clipper nyní míří k oceánskému světu, ale mimo Zemi. Tato velká sonda je na snímku pořízeném v Kennedyho kosmickém středisku den před úspěšným startem mise 14. října uložena pod krytem užitečného zatížení na vrcholu rakety Falcon Heavy. Meziplanetární cesta sondy Europa Clipper...
Širokoúhlá kamera na palubě sondy NASA Parker Solar Probe, jejímž úkolem je zkoumat vnitřní heliosféru a sluneční koronu, pořídila 11. července 2020 ze vzdálenosti asi 12 400 kilometrů tento úžasný pohled noční strany Venuše. Byl to třetí průlet z celkem sedmi gravitačně asistenčních průletů kolem...
Venuše, druhá nejbližší planeta od Slunce, je daleko nejjasnější planetou ze setkání tří planet o tomto víkendu na západní obloze po západu. Také se osvědčila jako populární průletový bod kosmických sond k obřím plynným planetám ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Proč letět nejprve...
Ranní oblohou 15. října 1997 odstartovala družice Saturnu Cassini s připojenou sondou k Titanu Huygens. Zde je pře vodu vidět mocná raketa Titan 4B Centaur jak obloukem stoupá z vypouštěcího komplexu č. 40 na letecké základně na mysu Canaveral. Důmyslná automatická kosmická...
Spojte si tečky a dostanete dráhu sondy Cassini, když vykonala závěrečný průlet kolem Země na své cestě do vnějších částí sluneční soustavy. Tečky (ve vodorovném řádku právě pod středem) jsou skutečně následné snímky sondy. Snímek vznikl postupnými expozicemi v intervalech 10 minut jak se Cassini...
Sonda NASA Europa Clipper nyní míří k oceánskému světu, ale mimo Zemi. Tato velká sonda je na snímku pořízeném v Kennedyho kosmickém středisku den před úspěšným startem mise 14. října uložena pod krytem užitečného zatížení na vrcholu rakety Falcon Heavy. Meziplanetární cesta sondy Europa Clipper...
Širokoúhlá kamera na palubě sondy NASA Parker Solar Probe, jejímž úkolem je zkoumat vnitřní heliosféru a sluneční koronu, pořídila 11. července 2020 ze vzdálenosti asi 12 400 kilometrů tento úžasný pohled noční strany Venuše. Byl to třetí průlet z celkem sedmi gravitačně asistenčních průletů kolem...
Venuše, druhá nejbližší planeta od Slunce, je daleko nejjasnější planetou ze setkání tří planet o tomto víkendu na západní obloze po západu. Také se osvědčila jako populární průletový bod kosmických sond k obřím plynným planetám ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Proč letět nejprve...
Ranní oblohou 15. října 1997 odstartovala družice Saturnu Cassini s připojenou sondou k Titanu Huygens. Zde je pře vodu vidět mocná raketa Titan 4B Centaur jak obloukem stoupá z vypouštěcího komplexu č. 40 na letecké základně na mysu Canaveral. Důmyslná automatická kosmická...
Spojte si tečky a dostanete dráhu sondy Cassini, když vykonala závěrečný průlet kolem Země na své cestě do vnějších částí sluneční soustavy. Tečky (ve vodorovném řádku právě pod středem) jsou skutečně následné snímky sondy. Snímek vznikl postupnými expozicemi v intervalech 10 minut jak se Cassini...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
