Pozorování slunečních skvrn s vysokým rozlišením odhalují přítomnost velmi jemných struktur, z nichž některé se nacházejí na samotné hranici pozorovatelnosti. Již delší dobu je známa přítomnost tzv. penumbrálních zrn, jasných struktur v penumbře skvrn, jejichž zdánlivý pohyb není stále uspokojivě...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 9. do 26. 9. 2021. Měsíc mění fázi od úplňku k poslední čtvrti. Večer je vidět nízko nad západem Venuše a poblíž jižního obzoru Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Soukromá mise Inspiration4 čtveřice neprofesionálních astronautů je skutečným...
Astronomové ze Slunečního oddělení ASU studovali, jak se mění teplotní struktura sluneční fotosféry v průběhu silné sluneční erupce. Ve své studii ukazují, že erupce prudce ohřívá vrchní části fotosféry, kde horké plazma září i ve viditelné oblasti spektra. Práce však ukazuje, že k rozumnému...
Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla...
Mapa oblohy 21. 9. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2011. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. K ránu lze pozorovat Mars. Večer je vhodná doba k vyhledání komety Garradd a supernovy v galaxii M 101. Začíná astronomický podzim. Mapa...
Co pohání sluneční vítr? O našem Slunci je známo, že emituje silný vítr částic s poryvy, které mohou ovlivnit dokonce i astronauty a družice na oběžné dráze Země. Příčina vzniku slunečního větru se diskutuje už po desetiletí, ale považuje se za vázanou na Alfvénovy vlny, které generuje...
Proč jsou na Slunci tmavé skvrny? Ačkoliv jsou známé tisíce let, tak teprve po několik desetiletí se ví, že sluneční skvrny jsou oblasti na Slunci, které jsou mírně propadnuté a ochlazované komplexním a proměnlivým magnetickým polem. Vysokorozlišující snímky, jako je snímek nahoře z japonské...
I v obyčejném dnu na povrchu Slunce vystřelují gejzíry horkého plynu. A jednu takovou prchavou událost nedávno podrobně zachytila nová družice Hinode, kterou koncem září vypustilo Japonsko. Aktivní oblasti kolem sluneční skvrny skoro u obzoru vystřikují podél magnetických siločar, které...
Merkur je nyní vidět krátce před úsvitem jako nejjasnější "hvězda" těsně nad východním obzorem. Ale před téměř dvěma týdny Merkur přešel v 21. století už podruhé před slunečním diskem. Tento stereo anaglyf pro prohlížení červenomodrými brýlemi kombinuje jen tak pro zábavu vesmírné snímky...
Pozorování slunečních skvrn s vysokým rozlišením odhalují přítomnost velmi jemných struktur, z nichž některé se nacházejí na samotné hranici pozorovatelnosti. Již delší dobu je známa přítomnost tzv. penumbrálních zrn, jasných struktur v penumbře skvrn, jejichž zdánlivý pohyb není stále uspokojivě...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 9. do 26. 9. 2021. Měsíc mění fázi od úplňku k poslední čtvrti. Večer je vidět nízko nad západem Venuše a poblíž jižního obzoru Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Soukromá mise Inspiration4 čtveřice neprofesionálních astronautů je skutečným...
Astronomové ze Slunečního oddělení ASU studovali, jak se mění teplotní struktura sluneční fotosféry v průběhu silné sluneční erupce. Ve své studii ukazují, že erupce prudce ohřívá vrchní části fotosféry, kde horké plazma září i ve viditelné oblasti spektra. Práce však ukazuje, že k rozumnému...
Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla...
Mapa oblohy 21. 9. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2011. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. K ránu lze pozorovat Mars. Večer je vhodná doba k vyhledání komety Garradd a supernovy v galaxii M 101. Začíná astronomický podzim. Mapa...
Co pohání sluneční vítr? O našem Slunci je známo, že emituje silný vítr částic s poryvy, které mohou ovlivnit dokonce i astronauty a družice na oběžné dráze Země. Příčina vzniku slunečního větru se diskutuje už po desetiletí, ale považuje se za vázanou na Alfvénovy vlny, které generuje...
Proč jsou na Slunci tmavé skvrny? Ačkoliv jsou známé tisíce let, tak teprve po několik desetiletí se ví, že sluneční skvrny jsou oblasti na Slunci, které jsou mírně propadnuté a ochlazované komplexním a proměnlivým magnetickým polem. Vysokorozlišující snímky, jako je snímek nahoře z japonské...
I v obyčejném dnu na povrchu Slunce vystřelují gejzíry horkého plynu. A jednu takovou prchavou událost nedávno podrobně zachytila nová družice Hinode, kterou koncem září vypustilo Japonsko. Aktivní oblasti kolem sluneční skvrny skoro u obzoru vystřikují podél magnetických siločar, které...
Merkur je nyní vidět krátce před úsvitem jako nejjasnější "hvězda" těsně nad východním obzorem. Ale před téměř dvěma týdny Merkur přešel v 21. století už podruhé před slunečním diskem. Tento stereo anaglyf pro prohlížení červenomodrými brýlemi kombinuje jen tak pro zábavu vesmírné snímky...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
Kometa C/2024 E1 (Wierzchos) 5. a 6.3.2026. Snímek vznikl složením fotografií pořízených 5. a 6.3.2026, obě posazeny na hvězdné pozadí. Měřítko je 8.8 arcsec/px (zmenšeno 1.3x), sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla v obou případech 16 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod bzorem. Stopy komety jsou označeny kalendářními dny.
