Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2011

38. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 21. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 21. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2011.

Měsíc je kolem poslední čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. K ránu lze pozorovat Mars. Večer je vhodná doba k vyhledání komety Garradd a supernovy v galaxii M 101. Začíná astronomický podzim.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Seskupení Měsíce a Marsu 23. 9. 2011
Seskupení Měsíce a Marsu 23. 9. 2011
Obloha:

Viditelnost Měsíce se pomalu přesouvá na druhou polovinu noci. Poslední čtvrť nastává v úterý 20. září. Setkání Měsíce s Marsem 23. září zachycuje i obrázek vlevo.

Planety:
Jupiter (-2,7 mag) v Beranu vychází po 21. hodině letního času. Kulminuje ve výšce asi 53° před půl čtvrtou ranní. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19. 9. 2:40   19. 9. Európa přechod konec 21:43
19. 9. 22:31   20. 9. Ió zatmění zač. 4:10
21. 9. 4:18   21. 9. Ió přechod stín 1:17-3:27, měsíc 2:14-4:21
22. 9. 0:09   21. 9. Ió zatmění zač. 22:38, zákryt konec 1:41
23. 9. 5:56   22. 9. Ió přechod stín 19:46-21:56, měsíc 20:40-22:48
24. 9. 1:47   25. 9. Európa zatmění zač. 0:50, zákryt konec 4:56
24. 9. 21:38   25. 9. Ganymédés přechod stín 23:37-1:39, měsíc 3:21-4:32
26. 9. 3:25      
Časy jsou v nyní používaném čase, tedy v SELČ.

Blíží se opozice Uranu (5,7 mag) se Sluncem (nastane 26. 9.), proto je viditelný celou noc v souhvězdí Ryb. Kulminuje kolem jedné hodiny ve výšce asi 40°.

Mars (1,4 mag) v souhvězdí Raka se před šestou ranní nalézá 40° vysoko nad východem.

Merkur se blíží úhlově ke Slunci a vstoupí do zorného pole korónografu SOHO.

Nad ojem Velkého vozu pozorujme večer supernovu 2011fe v galaxii M 101. Její jas pomalu slábne, stále je však slušně viditelná při jasnosti 10 - 11 mag.
kometa C/2009 P1 (Garradd) se přesunula do Herkula. Při jasnosti 7 mag je snadným cílem i pro malé binokuláry, ale vychutnáte si ji opravdu nejlépe jen dál od měst. Vyhledávací mapku a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.
Počínaje 23. zářím měla procházet korónografem SOHO kometa Elenin. Její zbytky však asi nebudou viditelné.

Aktivita Slunce je vysoká. Relativní počet skvrn byl nejvyšší od začátku nového cyklu sluneční aktivity. Velké skvrny a tím i erupce se nám nakonec zatím vyhnuly. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS přes sluneční disk končí. Předpovědi těchto přeletů si vyhledávejte pomocí serveru Calsky.com. Začínají ranní přelety, většinou mezi 6. a 7. hodinou.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Posádka Sojuzu TMA-21 ve složení Samokutjajev, Borisenko, Garan úspěšně přistála. Záznam z přistání včetně pěkného souhrnného videa najdete v našem článku.
    Rusko ohlásilo start další lodi Sojuz s posádkou na 12. listopad 2011. Mezitím odstartují rakety Sojuz poprvé také z kosmodromu ESA Kourou ve Francouzské Guyaně, kde koncem října vynesou dva satelity navigačního systému Galileo.
  • Raketa Ariane 5-ECA je připravena ke startu 20. září ve 23:38 SELČ. Na palubě jsou dvě družice, Arabsat-5C a SES 2.
  • Další chystané starty v tomto týdnu: možný je start čínské rakety Dlouhý pochod s geostacionární družicí. Dále má startovat z Bajkonuru Proton s urychlovacím stupněm Briz-M a vojenskou geostacionární družicí na palubě. Po delší odmlce se chystá start z oceánské startovní plošiny Sea Launch. 23. 9. má raketa Zenit-3SL/DM-SL vynést geostacionární satelit Atlantic Bird 7.
  • Ve středu 21. září 2011 večer se odehraje v pražské restauraci Pospíšil (U Výstaviště 9, Praha 7) další Kosmoschůzka. Podrobný program.

Výročí

  • 22. září 2001 (10 let) proletěla sonda Deep Space 1 kolem jádra komety 19P/Borrelly. Sonda startovala v roce 1998 a měla za úkol testovat nové technologie, především iontový pohon. Kromě komety vyfotografovala také asteroid (9969) Braille.
  • 22. září 2006 (5 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Solar-B známá jako Hinode (východ Slunce). Její vynikající výbava pomohla lépe nahlédnout na aktivní děje na povrchu Slunce. Mezi přístroji vynikal např. EUV spektrometr desetkrát citlivější než má SOHO, dále optický dalekohled s rozlišením 0,2 úhlové vteřiny a rentgenový dalekohled s ještě lepším rozlišením, než měla vynikající japonská sonda Yohkoh. Na konstrukci přístrojů se podílela i NASA. Družice pozorovala do roku 2008.
  • 23. září 1846 (165 let) byl objeven Neptun. Letos 12. července jsme oslavili jeden neptunský rok a při té příležitosti vyšel článek zabývající se objevem Neptunu podrobněji.
  • 23. září 1966 (45 let) havaroval na Měsíci Surveyor 2 při pokusu o přistání. Narozdíl od Surveyoru 1 se tedy tato mise, jako předstupeň Apollo, nezdařila.

Mapa oblohy v září a info o kometě Garradd ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Deep Space 1, Hinode, Neptun, Surveyor 7


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »