Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání lodi Sojuz TMA-21
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání lodi Sojuz TMA-21

Záběr z okamžiku dosednutí lodě. Autor: NASA
Záběr z okamžiku dosednutí lodě.
Autor: NASA
V pátek 16. září 2011 ráno ve stepi Kazachstánu přistála ruská kosmická loď Sojuz TMA-21 s třemi kosmonauty, která, stejně jako její posádka, strávila celkem 164 dní ve vesmíru. Její návrat jste mohli sledovat s námi. Přistání se uskutečnilo v 5:59:39 ráno našeho času (SELČ), náš přenos začal ve 4:45.

Zdroj videa: kanál NASA na serveru youtube.com


06:19 Čas přistání byl upřesněn na 5:59:39 SELČ. Náš přenos končí, děkujeme za pozornost.

Kabina Sojuzu po přistání ve stepi. Autor: TV NASA
Kabina Sojuzu po přistání ve stepi.
Autor: TV NASA
06:18 V místě přistání se nyní staví velký stan, ve kterém ještě před opuštěním místa přistání v helikoptéře posádka projde první lékařskou prohlídkou po návratu z téměř půlročního pobytu ve stavu beztíže.

06:15 TV NASA již vysílá záběry z místa přistání, záchranáři vyprošťují posádku Sojuzu, první je venku velitel lodi Alexandr Samokuťjajev.

06:13 Komentátor řídícího střediska v Houstonu prohlásil, že i přes naprostou ztrátu spojení s přistávající lodí všechno proběhlo normálně.

06:08 Dnešním odpojením Sojuzu od ISS na stanici oficiálně začala "vládnout" 29. dlouhodobá posádka a velení orbitálního komplexu převzal Mike Fossum (USA). Společně s ním na stanici zůstal Sergej Volkov (Rusko) a Satoši Furukawa (Japonsko).
Nový velitel ISS Fossum právě dostává z Houstonu informace o přistání. Jako spojařka dnes v řídícím středisku v Houstonu sedí bývalá astronautka Shannon Lucidová, která v 90. letech strávila šest měsíců na stanici Mir.

06:06 Modul dosedl na svůj bok, na cestě k němu již jsou první záchranáři z vrtulníků, jež právě přistály opodál.

Posádka po opuštění své kabiny. Autor: Roscosmos.ru
Posádka po opuštění své kabiny.
Autor: Roscosmos.ru
06:03 Zanedlouho bychom měli na TV NASA vidět živé záběry z místa přistání. Okolo něj již dosedají záchranné helikoptéry, jejichž osádky okamžitě začnou s vyprošťováním kosmonautů z kabiny.

06:00 Máme potvrzeno přistání Sojuzu! Proběhlo přesně podle plánu v 6:00 SELČ, v 10:00 dopoledne místního času v Kazachstánu.

05:58 Sojuz dnes přistává do krásného počasí, v Kazachstánu je skoro jasná obloha, fouká jen slabý vítr a teplota vzduchu dosahuje skoro příjemných 20 °C.

05:56 Sojuz se blíží k místu přistání na souřadnicích 47.16 stupňů severní šířky a 69.35 stupňů východní délky. Záchranné týmy v místě údajně již vidí Sojuz, blížící se se svým velkým hlavním padákem. Všechno je tedy v pořádku. Čekáme na potvrzení přistání, loď je ještě asi dva kilometry vysoko.

05:50 Letadlo, pohybující se v okolí místa přistání, navázalo spojení s posádkou Sojuzu, ta tvrdí, že je vše OK. Naprostá ztráta spojení s řídícím střediskem v Moskvě však byla nebývale markantní.

Ohnivý návrat lodi Sojuz prostřednictvím počítačové animace. Autor: TV NASA
Ohnivý návrat lodi Sojuz prostřednictvím počítačové animace.
Autor: TV NASA
05:47 Ruské řídící středisko se stále snaží navázat spojení s kosmonauty na palubě Sojuzu. Přerušení kontaktu je během průletu atmosférou normální jev, protože návratový modul je obalen žhavou plazmou. Občasné pípání, slyšitelné na TV NASA, je údajně znakem, že modul sestupuje podle plánu. Právě bylo potvrzeno otevření padáku návratového modulu.

05:43 Právě nyní by se měl Sojuz nacházet ve výšce už jen asi 32 kilometrů, na jeho posádku nyní působí největší přetížení, kolem čtyř G.

05:40 Rozdělení modulů Sojuzu dosud nebylo z ruské strany potvrzeno, zřejmě za to může dočasná ztráta spojení s lodí, což je však při vstupu do atmosféry vcelku běžné.

05:39 V 5:36 Sojuz vstoupil do zemské atmosféry ve výšce asi 100 km nad povrchem Země.

05:27 Kosmonauté na palubě Sojuzu právě zavřeli hledí svých přilb kvůli blížícímu se rozdělení tří modulů lodi. Andrej Borisenko, kopilot Sojuzu, potvrzuje, že na palubě je vše v pořádku a posádka se cítí dobře.

05:23 Dnešní přistání bylo odloženo o osm dní, původní plán zněl 8. září. Odklad je snahou manažerů programu ISS o zkrácení doby, po kterou bude na kosmické stanici pracovat pouze tříčlenná posádka (dnes se na Zemi vrací tři ze šesti členů dlouhodobé posádky stanice). V současné době je totiž přerušen provoz ruských raket Sojuz, vynášejících na oběžnou dráhu mimo jiné také stejnojmenné pilotované lodě, kvůli vyšetření havárie z 24. srpna. Trio, zanechané dnes na ISS o samotě, se posil dočká až 16. listopadu, pouhých šest dní před svým návratem na Zemi. Šestičlennou posádku bude stanice opět mít zhruba od Vánoc, po příletu další lodě Sojuz. Černý scénář o dočasném provozu stanice ISS bez posádky se tedy nejspíše nestane skutečností.

Místo přistání. Autor: TV NASA
Místo přistání.
Autor: TV NASA
05:19 K místu přistání ve stepi jížního Kazachstánu již míří helikoptéry se záchrannými týmy, několik vrtulníků je pro jistotu na cestě i k místu, kde by Sojuz dosedl v případě nějakých problémů a zvolení balistické přistávací dráhy, jak se naposledy stalo v dubnu 2008. Dnes zatím jde všechno perfektně, systémy lodi fungují bez anomálií.

05:15 Dalším krokem nyní bude separace tří modulů, tvořících loď Sojuz, z nichž dva poté zaniknou v zemské atmosféře. O rozdělení modulů se postarají pyrotechnické šrouby tři minuty před vstupem lodi do atmosféry, podle plánu konkrétně v 5:33.

05:10 Brzdící manévr byl úspěšně dokončen, motor utichl. Zážeh zpomalil Sojuz asi o 115 m/s, což se v porovnání s kruhovou rychlostí kolem Země (8 km/s) nezdá mnoho, bohatě to však postačí ke vstupu do atmosféry za necelou půlhodinu.
Sojuz se nyní pohybuje nad jižním Atlantikem.

05:06 Brzdící zážeh je v plném proudu, jak potvrdila i posádka Sojuzu, hlavní motor Sojuzu spaluje obsah nádrží a chrlí spaliny proti směru letu, zážeh má trvat čtyři minuty a 20 sekund.

04:59 Sojuz již za chvíli zažehne hlavní motor proti směru letu, tento manévr má zpomalit loď dost na to, aby asi za půl hodiny vstoupila do zemské atmosféry. Brzdící manévr vypukne v 5:05:27 SELČ, Sojuz je nyní již skoro dvanáct kilometrů daleko od stanice ISS.

Vracející se kosmonauté. Autor: TV NASA
Vracející se kosmonauté.
Autor: TV NASA
04:52 Současná situace na palubě Sojuzu: křesla v návratovém modulu jsou obsazena třemi kosmonauty: v prostředním sedí velitel lodi Alexandr Samokuťjajev, po své levici má druhého pilota Andreje Borisenka (oba z Ruska) a po pravici velitele sedí Ronald Garan (USA). Toto trio odstartovalo z Bajkonuru 5. dubna a ve vesmíru tím pádem strávilo celkem 164 dní.
Nyní jsou již kosmonauté připraveni provést brzdící manévr a přivést svou loď zpět na Zemi.

04:47 Krátký přehled událostí nedávno minulých: Posádka vracejícího se Sojuzu se rozloučila s třemi kolegy, které zanechává na kosmické stanici, ve čtvrtek 15. září krátce po 23. hodině našeho času a přesunula se do lodi, která ji dnes dopraví domů. Poklopy mezi stanicí a Sojuzem TMA-21 byly uzavřeny ve čtvrtek 15. září ve 23:30 SELČ, krátce poté byl Sojuz přepojen na vlastní zdroje elektřiny. Následující hodiny strávili osadníci Sojuzu prověrkami, zda je průlez do prostor stanice skutečně pevně a neprodyšně uzavřen, oblékáním skafandrů Sokol a přípravami systémů lodi na odpojení a odlet od kosmické stanice, ke které byl Sojuz ukotven od 7. dubna. K odpojení Sojuzu od modulu Poisk na vrcholku ruského segmentu kosmické stanice došlo v pátek 16. září ve 2:38 v noci našeho času, přesně podle plánu. Posádka vzdalujícího se Sojuzu obdržela rádiem od nového velitele stanice ISS Mika Fossuma přání šťastné cesty a hladkého přistání. Tři minuty po fyzické separaci provedl Sojuz 15sekundový zážeh, díky kterému se loď vzdaluje od kosmického komplexu. Chvíli po provedení zážehu se již Sojuz při pohledu kamerami kosmické stanice jevil jen jako malá tečka v dáli.

04:45 Vítáme všechny čtenáře, kteří s námi budou i přes brzkou ranní hodinu sledovat návrat lodi Sojuz TMA-21. Plavidlo se odpojilo od orbitální stanice již před více než dvěma hodinami, všechny jeho systémy fungují bezvadně, počasí v místě přistání je ideální.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »