Úvodní  >  Štítky  >  Štítek IC 1848

Štítek: IC 1848

APOD Pilíře stvoření hvězd

Jak vznikají hvězdy? Snímky oblasti formování hvězd W5 jako ty v infračerveném oboru pořízené družicí NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer), později NEOWISE, poskytují jasná vodítka s náznaky, že hmotné hvězdy blízko středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u...

APOD Prvky zářící v mlhovině Duše

V Duši královny Ethiopie vznikají hvězdy. Nebo přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše (IC 1898) se nachází v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), o níž řecká mytologie mluví jako o marnivé ženě krále, který dlouho vládnul zemi kolem horního Nilu. Mlhovina Duše hostí několik...

APOD Mlhovina Duše infračerveně z Herschela

V Duši královny Etiopie vznikají hvězdy. Přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše se nachází v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), která byla v řecké mytologii marnivou ženou krále, který dávno vládnul zemi kolem horního Nilu. V mlhovině Duše je několik...

APOD IC 1848: Mlhovina Duše

V Duši etiopské královny vznikají hvězdy. Jinak řečeno, v souhvězdí Kasiopeja, což byla podle řecké mytologie marnivá žena krále, který dávno vládnul zemi kolem horního Nilu, je velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše. Mlhovina Duše obsahuje několik otevřených hvězdokup, velký...

APOD W5: Pilíře tvoření hvězd

Jak vznikají hvězdy? Snímky hvězdotvorné oblasti W5 jako jsou tyto infračervené z družicové observatoře NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer) poskytují jasné důkazy, že hmotné hvězdy ve středu prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobnou příčinou bude, že...

APOD IC 1848: Mlhovina Duše

V srdci královny Ethiopie vznikají hvězdy. Přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše se nachází v souhvězdí Kasiopeja, kterému řecká mytologie přiřadila domýšlivou ženu krále, který dlouho předtím vládl zemím kolem horního Nilu. Mlhovina Duše obsahuje několik otevřených...

APOD W5: Pilíře hvězdného stvoření

Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 družicovým Spitzerovým kosmickým dalekohledem na dráze kolem Slunce poskytuje jasné důkazy, že hmotné hvězdy u středů prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobným důvodem bude to, že starší hvězdy v centrech ve...

APOD Pilíře stvoření hvězd

Jak vznikají hvězdy? Snímky oblasti formování hvězd W5 jako ty v infračerveném oboru pořízené družicí NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer), později NEOWISE, poskytují jasná vodítka s náznaky, že hmotné hvězdy blízko středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u...

APOD Prvky zářící v mlhovině Duše

V Duši královny Ethiopie vznikají hvězdy. Nebo přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše (IC 1898) se nachází v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), o níž řecká mytologie mluví jako o marnivé ženě krále, který dlouho vládnul zemi kolem horního Nilu. Mlhovina Duše hostí několik...

APOD Mlhovina Duše infračerveně z Herschela

V Duši královny Etiopie vznikají hvězdy. Přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše se nachází v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), která byla v řecké mytologii marnivou ženou krále, který dávno vládnul zemi kolem horního Nilu. V mlhovině Duše je několik...

APOD IC 1848: Mlhovina Duše

V Duši etiopské královny vznikají hvězdy. Jinak řečeno, v souhvězdí Kasiopeja, což byla podle řecké mytologie marnivá žena krále, který dávno vládnul zemi kolem horního Nilu, je velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše. Mlhovina Duše obsahuje několik otevřených hvězdokup, velký...

APOD W5: Pilíře tvoření hvězd

Jak vznikají hvězdy? Snímky hvězdotvorné oblasti W5 jako jsou tyto infračervené z družicové observatoře NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer) poskytují jasné důkazy, že hmotné hvězdy ve středu prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobnou příčinou bude, že...

APOD IC 1848: Mlhovina Duše

V srdci královny Ethiopie vznikají hvězdy. Přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše se nachází v souhvězdí Kasiopeja, kterému řecká mytologie přiřadila domýšlivou ženu krále, který dlouho předtím vládl zemím kolem horního Nilu. Mlhovina Duše obsahuje několik otevřených...

APOD W5: Pilíře hvězdného stvoření

Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 družicovým Spitzerovým kosmickým dalekohledem na dráze kolem Slunce poskytuje jasné důkazy, že hmotné hvězdy u středů prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobným důvodem bude to, že starší hvězdy v centrech ve...



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »