Úvodní  >  Štítky  >  Štítek IC 1848

Štítek: IC 1848

APOD Pilíře stvoření hvězd

Jak vznikají hvězdy? Snímky oblasti formování hvězd W5 jako ty v infračerveném oboru pořízené družicí NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer), později NEOWISE, poskytují jasná vodítka s náznaky, že hmotné hvězdy blízko středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u...

APOD Prvky zářící v mlhovině Duše

V Duši královny Ethiopie vznikají hvězdy. Nebo přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše (IC 1898) se nachází v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), o níž řecká mytologie mluví jako o marnivé ženě krále, který dlouho vládnul zemi kolem horního Nilu. Mlhovina Duše hostí několik...

APOD Mlhovina Duše infračerveně z Herschela

V Duši královny Etiopie vznikají hvězdy. Přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše se nachází v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), která byla v řecké mytologii marnivou ženou krále, který dávno vládnul zemi kolem horního Nilu. V mlhovině Duše je několik...

APOD IC 1848: Mlhovina Duše

V Duši etiopské královny vznikají hvězdy. Jinak řečeno, v souhvězdí Kasiopeja, což byla podle řecké mytologie marnivá žena krále, který dávno vládnul zemi kolem horního Nilu, je velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše. Mlhovina Duše obsahuje několik otevřených hvězdokup, velký...

APOD W5: Pilíře tvoření hvězd

Jak vznikají hvězdy? Snímky hvězdotvorné oblasti W5 jako jsou tyto infračervené z družicové observatoře NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer) poskytují jasné důkazy, že hmotné hvězdy ve středu prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobnou příčinou bude, že...

APOD IC 1848: Mlhovina Duše

V srdci královny Ethiopie vznikají hvězdy. Přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše se nachází v souhvězdí Kasiopeja, kterému řecká mytologie přiřadila domýšlivou ženu krále, který dlouho předtím vládl zemím kolem horního Nilu. Mlhovina Duše obsahuje několik otevřených...

APOD W5: Pilíře hvězdného stvoření

Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 družicovým Spitzerovým kosmickým dalekohledem na dráze kolem Slunce poskytuje jasné důkazy, že hmotné hvězdy u středů prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobným důvodem bude to, že starší hvězdy v centrech ve...

APOD Pilíře stvoření hvězd

Jak vznikají hvězdy? Snímky oblasti formování hvězd W5 jako ty v infračerveném oboru pořízené družicí NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer), později NEOWISE, poskytují jasná vodítka s náznaky, že hmotné hvězdy blízko středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u...

APOD Prvky zářící v mlhovině Duše

V Duši královny Ethiopie vznikají hvězdy. Nebo přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše (IC 1898) se nachází v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), o níž řecká mytologie mluví jako o marnivé ženě krále, který dlouho vládnul zemi kolem horního Nilu. Mlhovina Duše hostí několik...

APOD Mlhovina Duše infračerveně z Herschela

V Duši královny Etiopie vznikají hvězdy. Přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše se nachází v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), která byla v řecké mytologii marnivou ženou krále, který dávno vládnul zemi kolem horního Nilu. V mlhovině Duše je několik...

APOD IC 1848: Mlhovina Duše

V Duši etiopské královny vznikají hvězdy. Jinak řečeno, v souhvězdí Kasiopeja, což byla podle řecké mytologie marnivá žena krále, který dávno vládnul zemi kolem horního Nilu, je velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše. Mlhovina Duše obsahuje několik otevřených hvězdokup, velký...

APOD W5: Pilíře tvoření hvězd

Jak vznikají hvězdy? Snímky hvězdotvorné oblasti W5 jako jsou tyto infračervené z družicové observatoře NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer) poskytují jasné důkazy, že hmotné hvězdy ve středu prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobnou příčinou bude, že...

APOD IC 1848: Mlhovina Duše

V srdci královny Ethiopie vznikají hvězdy. Přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše se nachází v souhvězdí Kasiopeja, kterému řecká mytologie přiřadila domýšlivou ženu krále, který dlouho předtím vládl zemím kolem horního Nilu. Mlhovina Duše obsahuje několik otevřených...

APOD W5: Pilíře hvězdného stvoření

Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 družicovým Spitzerovým kosmickým dalekohledem na dráze kolem Slunce poskytuje jasné důkazy, že hmotné hvězdy u středů prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobným důvodem bude to, že starší hvězdy v centrech ve...



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »