Měli jste někdy v očích hvězdy? Zdá se, že oko vlevo ano, a navíc se zdá, že se dívá na ještě více hvězd. Tato fotografická mozaika z 27 snímků byla pořízena v roce 2019 z Ojas de Salar v poušti Atacama v Chile. Oko je ve skutečnosti malá laguna zachycená, jak odráží temnou noční oblohu, když...
Proč to vypadá, že je na obloze obří ventilátor? Protože je tam světélkování vzduchu. Od jezera stoupá přerušovaná zelená záře až k oblouku naší Galaxie Mléčné dráhy, jak je patrné na snímku z roku 2015 blízko kaňonu Bryce v ...
Co je za měnící se objekt v mrazivém uhlovodíkovém moři na Titanu? Radarové obrazy z kosmické sondy Cassini, která je družicí Saturnu, zaznamenávají povrch mraky pokrytého měsíce Titanu už léta. Při zobrazování plochého a tudíž radarově tmavého povrchu metanového a etanového jezera...
Saturnův velký měsíc Titan by byl v naší Sluneční soustavě jedinečný, jediný svět se stabilními kapalnými jezery a moři na svém povrchu, kromě planety Země, samozřejmě. Tato vybarvená mapa se středem na severním pólu ukazuje tělesa metanu a etanu na Titanu v modré a černé barvě, i při...
Jsou večery, kdy tím nejlepším představením ve městě je podívaná na oblohu. Při jedné takové noci, nejenom že nebeské představení bylo tím nejlepším ve městě, ale kompozitní snímek vyhrál mezinárodní soutěž krajinné astrofotografie. Vítězný obraz nahoře byl pořízen před dvěma měsíci...
Některé polární záře lze spatřit jen s pomocí kamery. Nazývají se subvizuální, a jsou příliš slabé na to, než aby byly vidět neozbrojeným okem. Důvodem je, že lidské oko dokáže akumulovat světlo jen po zlomek sekundy, zatímco závěrku kamery lze otevřít nekonečně dlouho. Tuto zelenou...
Polární záře mohou poskytnout jedinečný pohled. Nahoře vyfotografované zelené prameny polární záře pomáhají Měsíci osvětlovat klidné jezero Portage Lake a zasněžené pohoří Chugach nedaleko Anchorage na Aljašce v USA. I když se na první pohled může zdát, že polární záře také ozařují...
Měli jste někdy v očích hvězdy? Zdá se, že oko vlevo ano, a navíc se zdá, že se dívá na ještě více hvězd. Tato fotografická mozaika z 27 snímků byla pořízena v roce 2019 z Ojas de Salar v poušti Atacama v Chile. Oko je ve skutečnosti malá laguna zachycená, jak odráží temnou noční oblohu, když...
Proč to vypadá, že je na obloze obří ventilátor? Protože je tam světélkování vzduchu. Od jezera stoupá přerušovaná zelená záře až k oblouku naší Galaxie Mléčné dráhy, jak je patrné na snímku z roku 2015 blízko kaňonu Bryce v ...
Co je za měnící se objekt v mrazivém uhlovodíkovém moři na Titanu? Radarové obrazy z kosmické sondy Cassini, která je družicí Saturnu, zaznamenávají povrch mraky pokrytého měsíce Titanu už léta. Při zobrazování plochého a tudíž radarově tmavého povrchu metanového a etanového jezera...
Saturnův velký měsíc Titan by byl v naší Sluneční soustavě jedinečný, jediný svět se stabilními kapalnými jezery a moři na svém povrchu, kromě planety Země, samozřejmě. Tato vybarvená mapa se středem na severním pólu ukazuje tělesa metanu a etanu na Titanu v modré a černé barvě, i při...
Jsou večery, kdy tím nejlepším představením ve městě je podívaná na oblohu. Při jedné takové noci, nejenom že nebeské představení bylo tím nejlepším ve městě, ale kompozitní snímek vyhrál mezinárodní soutěž krajinné astrofotografie. Vítězný obraz nahoře byl pořízen před dvěma měsíci...
Některé polární záře lze spatřit jen s pomocí kamery. Nazývají se subvizuální, a jsou příliš slabé na to, než aby byly vidět neozbrojeným okem. Důvodem je, že lidské oko dokáže akumulovat světlo jen po zlomek sekundy, zatímco závěrku kamery lze otevřít nekonečně dlouho. Tuto zelenou...
Polární záře mohou poskytnout jedinečný pohled. Nahoře vyfotografované zelené prameny polární záře pomáhají Měsíci osvětlovat klidné jezero Portage Lake a zasněžené pohoří Chugach nedaleko Anchorage na Aljašce v USA. I když se na první pohled může zdát, že polární záře také ozařují...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
