Kde můžete spatřit draky zápasící na noční obloze? V jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Draci jsou samozřejmě ve skutečnosti sugestivní útvary z prachu a plynu. Nebeský domov těchto mýtických bojujících bestií je katalogizován jako NGC 6188 a nachází se asi 4 000 světelných roků daleko u okraje...
Co vytváří barvy Saturnu? Snímek Saturnu jen mírně přehání to, co by viděl člověk, kdyby se vznášel v blízkosti tohoto obřího světa s prstenci. Snímek pořídila v roce 2005 kosmická sonda Cassini, která v letech 2004 až 2017 Saturn obíhala. Majestátní prstence Saturnu se zde jeví pouze jako zakřivená...
Bojují na nebeském oltáři draci? I když to tak může vypadat, tito draci jsou iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188, která je domovem zářících oblaků, se nachází asi 4000 světelných roků daleko, poblíž okraje velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných vlnových...
Opravdu draci bojují na nebeském oltáři? I když to tak může vypadat, tak tito draci jsou jen iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188 je domovem zářících oblaků a nachází se ve vzdálenosti asi 4000 světelných roků na okraji velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných...
Tmavé útvary s jasným lemováním, které zaplňují prašnou mlhovinu NGC 6188, jsou dlouhé desítky světelných let. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého a velkého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara), asi 4000 světelných let daleko. Hmotné mladé hvězdy, které se v této...
V mračnech zářícího plynu obrovské hvězdotvorné oblasti NGC 6188 číhají fantastické tvary. Tato emisní mlhovina se nachází asi 4000 světelných let daleko na okraji velkého molekulárního mračna, které veviditelných vlnových délkách není vidět, v jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Hmotné mladé...
NGC 6188 je takovým mezihvězdným karnevalem mladých modrých hvězd, horkého červeného plynu a chladného tmavého prachu. NGC 6188 se nachází ve vzdálenosti 4000 světelných let v disku naší Galaxie a je domovem asociace Ara OB1, skupiny jasných mladých hvězd, jejíž jádro tvoří otevřenou...
Kde můžete spatřit draky zápasící na noční obloze? V jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Draci jsou samozřejmě ve skutečnosti sugestivní útvary z prachu a plynu. Nebeský domov těchto mýtických bojujících bestií je katalogizován jako NGC 6188 a nachází se asi 4 000 světelných roků daleko u okraje...
Co vytváří barvy Saturnu? Snímek Saturnu jen mírně přehání to, co by viděl člověk, kdyby se vznášel v blízkosti tohoto obřího světa s prstenci. Snímek pořídila v roce 2005 kosmická sonda Cassini, která v letech 2004 až 2017 Saturn obíhala. Majestátní prstence Saturnu se zde jeví pouze jako zakřivená...
Bojují na nebeském oltáři draci? I když to tak může vypadat, tito draci jsou iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188, která je domovem zářících oblaků, se nachází asi 4000 světelných roků daleko, poblíž okraje velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných vlnových...
Opravdu draci bojují na nebeském oltáři? I když to tak může vypadat, tak tito draci jsou jen iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188 je domovem zářících oblaků a nachází se ve vzdálenosti asi 4000 světelných roků na okraji velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných...
Tmavé útvary s jasným lemováním, které zaplňují prašnou mlhovinu NGC 6188, jsou dlouhé desítky světelných let. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého a velkého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara), asi 4000 světelných let daleko. Hmotné mladé hvězdy, které se v této...
V mračnech zářícího plynu obrovské hvězdotvorné oblasti NGC 6188 číhají fantastické tvary. Tato emisní mlhovina se nachází asi 4000 světelných let daleko na okraji velkého molekulárního mračna, které veviditelných vlnových délkách není vidět, v jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Hmotné mladé...
NGC 6188 je takovým mezihvězdným karnevalem mladých modrých hvězd, horkého červeného plynu a chladného tmavého prachu. NGC 6188 se nachází ve vzdálenosti 4000 světelných let v disku naší Galaxie a je domovem asociace Ara OB1, skupiny jasných mladých hvězd, jejíž jádro tvoří otevřenou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
