Kde můžete spatřit draky zápasící na noční obloze? V jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Draci jsou samozřejmě ve skutečnosti sugestivní útvary z prachu a plynu. Nebeský domov těchto mýtických bojujících bestií je katalogizován jako NGC 6188 a nachází se asi 4 000 světelných roků daleko u okraje...
Co vytváří barvy Saturnu? Snímek Saturnu jen mírně přehání to, co by viděl člověk, kdyby se vznášel v blízkosti tohoto obřího světa s prstenci. Snímek pořídila v roce 2005 kosmická sonda Cassini, která v letech 2004 až 2017 Saturn obíhala. Majestátní prstence Saturnu se zde jeví pouze jako zakřivená...
Bojují na nebeském oltáři draci? I když to tak může vypadat, tito draci jsou iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188, která je domovem zářících oblaků, se nachází asi 4000 světelných roků daleko, poblíž okraje velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných vlnových...
Opravdu draci bojují na nebeském oltáři? I když to tak může vypadat, tak tito draci jsou jen iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188 je domovem zářících oblaků a nachází se ve vzdálenosti asi 4000 světelných roků na okraji velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných...
Tmavé útvary s jasným lemováním, které zaplňují prašnou mlhovinu NGC 6188, jsou dlouhé desítky světelných let. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého a velkého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara), asi 4000 světelných let daleko. Hmotné mladé hvězdy, které se v této...
V mračnech zářícího plynu obrovské hvězdotvorné oblasti NGC 6188 číhají fantastické tvary. Tato emisní mlhovina se nachází asi 4000 světelných let daleko na okraji velkého molekulárního mračna, které veviditelných vlnových délkách není vidět, v jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Hmotné mladé...
NGC 6188 je takovým mezihvězdným karnevalem mladých modrých hvězd, horkého červeného plynu a chladného tmavého prachu. NGC 6188 se nachází ve vzdálenosti 4000 světelných let v disku naší Galaxie a je domovem asociace Ara OB1, skupiny jasných mladých hvězd, jejíž jádro tvoří otevřenou...
Kde můžete spatřit draky zápasící na noční obloze? V jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Draci jsou samozřejmě ve skutečnosti sugestivní útvary z prachu a plynu. Nebeský domov těchto mýtických bojujících bestií je katalogizován jako NGC 6188 a nachází se asi 4 000 světelných roků daleko u okraje...
Co vytváří barvy Saturnu? Snímek Saturnu jen mírně přehání to, co by viděl člověk, kdyby se vznášel v blízkosti tohoto obřího světa s prstenci. Snímek pořídila v roce 2005 kosmická sonda Cassini, která v letech 2004 až 2017 Saturn obíhala. Majestátní prstence Saturnu se zde jeví pouze jako zakřivená...
Bojují na nebeském oltáři draci? I když to tak může vypadat, tito draci jsou iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188, která je domovem zářících oblaků, se nachází asi 4000 světelných roků daleko, poblíž okraje velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných vlnových...
Opravdu draci bojují na nebeském oltáři? I když to tak může vypadat, tak tito draci jsou jen iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188 je domovem zářících oblaků a nachází se ve vzdálenosti asi 4000 světelných roků na okraji velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných...
Tmavé útvary s jasným lemováním, které zaplňují prašnou mlhovinu NGC 6188, jsou dlouhé desítky světelných let. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého a velkého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara), asi 4000 světelných let daleko. Hmotné mladé hvězdy, které se v této...
V mračnech zářícího plynu obrovské hvězdotvorné oblasti NGC 6188 číhají fantastické tvary. Tato emisní mlhovina se nachází asi 4000 světelných let daleko na okraji velkého molekulárního mračna, které veviditelných vlnových délkách není vidět, v jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Hmotné mladé...
NGC 6188 je takovým mezihvězdným karnevalem mladých modrých hvězd, horkého červeného plynu a chladného tmavého prachu. NGC 6188 se nachází ve vzdálenosti 4000 světelných let v disku naší Galaxie a je domovem asociace Ara OB1, skupiny jasných mladých hvězd, jejíž jádro tvoří otevřenou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
