Jak vznikla Srpková mlhovina? Mlhovina Srpek, která vypadá jako vznikající vesmírná kukla uprostřed obrázku, vznikla díky nejjasnější hvězdě v jejím středu. Podle jedné z hlavních hypotéz se mlhovina Srpek začala formovat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda vyvinula...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, má průměr asi 25 světelných roků a je rozfouknutá větrem své centrální, jasné, hmotné hvězdy. Ostrý portrét této kosmické bubliny vytvořila trojice astrofotografů (Joe, Glenn, Russell). Během jejich teleskopické spolupráce se nashromáždilo přes 30 hodin...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina o rozměru asi 25 světelných let, rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento ostrý teleskopický portrét využívá úzkopásmová obrazová data, která v této větry rozfouknuté mlhovině izolují světlo z atomů vodíku a...
Mlhovina NGC 6888, též známá jako Srpek, je kosmická bublina o průměru 25 světelných let rozfouknutá větry své centrální hmotné hvězdy. Tento barevný portrét mlhoviny využívá dat z úzkopásmových snímků kombinovaných do Hubblovy palety. Ve větrem rozfouknuté mlhovině je vidět emise atomů síry,...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, je kosmická bublina, která měří asi 25 světelných let a je rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento krásný portrét mlhoviny pochází z dalekohledu Isaaca Newtona observatoře Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech....
NGC 6888 též známá jako mlhovina Srpek je kosmická bublina o velikosti 25 světelných let rozfouknutá větry z centrální jasné hmotné hvězdy. Tento nádherný teleskopický pohled kombinuje kompozitní barevný snímek s úzkopásmovými daty, které izolují světlo z atomů vodíku a kyslíku ve větrem...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Ve středu snímku nahoře je vidět mlhovina Srpek jako rozvíjející se se kosmický zámotek, který vytvořila nejjasnější hvězda v jeho centru. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Vpravo je vidět mlhovina Srpek, která vypadá jako rozvíjející se vesmírný zámotek a kterou vytvořila nejjasnější hvězdou v jejím středu. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. V tom období se hmotná centrální...
Srpková mlhovina je rychle se rozpínající obálka plynu obklopujícího umírající hvězdu. Na tomto nedávno zveřejněném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, je jasná dynamická část mlhoviny, asi tři světelné roky napříč v reprezentativních barvách. Srpková mlhovina začala vznikat...
Jak vznikla Srpková mlhovina? Mlhovina Srpek, která vypadá jako vznikající vesmírná kukla uprostřed obrázku, vznikla díky nejjasnější hvězdě v jejím středu. Podle jedné z hlavních hypotéz se mlhovina Srpek začala formovat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda vyvinula...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, má průměr asi 25 světelných roků a je rozfouknutá větrem své centrální, jasné, hmotné hvězdy. Ostrý portrét této kosmické bubliny vytvořila trojice astrofotografů (Joe, Glenn, Russell). Během jejich teleskopické spolupráce se nashromáždilo přes 30 hodin...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina o rozměru asi 25 světelných let, rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento ostrý teleskopický portrét využívá úzkopásmová obrazová data, která v této větry rozfouknuté mlhovině izolují světlo z atomů vodíku a...
Mlhovina NGC 6888, též známá jako Srpek, je kosmická bublina o průměru 25 světelných let rozfouknutá větry své centrální hmotné hvězdy. Tento barevný portrét mlhoviny využívá dat z úzkopásmových snímků kombinovaných do Hubblovy palety. Ve větrem rozfouknuté mlhovině je vidět emise atomů síry,...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, je kosmická bublina, která měří asi 25 světelných let a je rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento krásný portrét mlhoviny pochází z dalekohledu Isaaca Newtona observatoře Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech....
NGC 6888 též známá jako mlhovina Srpek je kosmická bublina o velikosti 25 světelných let rozfouknutá větry z centrální jasné hmotné hvězdy. Tento nádherný teleskopický pohled kombinuje kompozitní barevný snímek s úzkopásmovými daty, které izolují světlo z atomů vodíku a kyslíku ve větrem...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Ve středu snímku nahoře je vidět mlhovina Srpek jako rozvíjející se se kosmický zámotek, který vytvořila nejjasnější hvězda v jeho centru. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Vpravo je vidět mlhovina Srpek, která vypadá jako rozvíjející se vesmírný zámotek a kterou vytvořila nejjasnější hvězdou v jejím středu. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. V tom období se hmotná centrální...
Srpková mlhovina je rychle se rozpínající obálka plynu obklopujícího umírající hvězdu. Na tomto nedávno zveřejněném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, je jasná dynamická část mlhoviny, asi tři světelné roky napříč v reprezentativních barvách. Srpková mlhovina začala vznikat...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
