NGC 6888, známá také jako Srpková mlhovina, je vesmírná bublina o průměru asi 25 světelných let vyfukovaná větry z centrální hmotné hvězdy. Tento hluboký teleskopický snímek obsahuje úzkopásmová obrazová data, aby bylo možné izolovat světlo atomů vodíku a kyslíku. Atomy kyslíku vytvářejí...
Jak vznikla Srpková mlhovina? Mlhovina Srpek, která vypadá jako vznikající vesmírná kukla uprostřed obrázku, vznikla díky nejjasnější hvězdě v jejím středu. Podle jedné z hlavních hypotéz se mlhovina Srpek začala formovat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda vyvinula...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, má průměr asi 25 světelných roků a je rozfouknutá větrem své centrální, jasné, hmotné hvězdy. Ostrý portrét této kosmické bubliny vytvořila trojice astrofotografů (Joe, Glenn, Russell). Během jejich teleskopické spolupráce se nashromáždilo přes 30 hodin...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina o rozměru asi 25 světelných let, rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento ostrý teleskopický portrét využívá úzkopásmová obrazová data, která v této větry rozfouknuté mlhovině izolují světlo z atomů vodíku a...
Mlhovina NGC 6888, též známá jako Srpek, je kosmická bublina o průměru 25 světelných let rozfouknutá větry své centrální hmotné hvězdy. Tento barevný portrét mlhoviny využívá dat z úzkopásmových snímků kombinovaných do Hubblovy palety. Ve větrem rozfouknuté mlhovině je vidět emise atomů síry,...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, je kosmická bublina, která měří asi 25 světelných let a je rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento krásný portrét mlhoviny pochází z dalekohledu Isaaca Newtona observatoře Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech....
NGC 6888 též známá jako mlhovina Srpek je kosmická bublina o velikosti 25 světelných let rozfouknutá větry z centrální jasné hmotné hvězdy. Tento nádherný teleskopický pohled kombinuje kompozitní barevný snímek s úzkopásmovými daty, které izolují světlo z atomů vodíku a kyslíku ve větrem...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Ve středu snímku nahoře je vidět mlhovina Srpek jako rozvíjející se se kosmický zámotek, který vytvořila nejjasnější hvězda v jeho centru. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Vpravo je vidět mlhovina Srpek, která vypadá jako rozvíjející se vesmírný zámotek a kterou vytvořila nejjasnější hvězdou v jejím středu. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. V tom období se hmotná centrální...
Srpková mlhovina je rychle se rozpínající obálka plynu obklopujícího umírající hvězdu. Na tomto nedávno zveřejněném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, je jasná dynamická část mlhoviny, asi tři světelné roky napříč v reprezentativních barvách. Srpková mlhovina začala vznikat...
NGC 6888, známá také jako Srpková mlhovina, je vesmírná bublina o průměru asi 25 světelných let vyfukovaná větry z centrální hmotné hvězdy. Tento hluboký teleskopický snímek obsahuje úzkopásmová obrazová data, aby bylo možné izolovat světlo atomů vodíku a kyslíku. Atomy kyslíku vytvářejí...
Jak vznikla Srpková mlhovina? Mlhovina Srpek, která vypadá jako vznikající vesmírná kukla uprostřed obrázku, vznikla díky nejjasnější hvězdě v jejím středu. Podle jedné z hlavních hypotéz se mlhovina Srpek začala formovat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda vyvinula...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, má průměr asi 25 světelných roků a je rozfouknutá větrem své centrální, jasné, hmotné hvězdy. Ostrý portrét této kosmické bubliny vytvořila trojice astrofotografů (Joe, Glenn, Russell). Během jejich teleskopické spolupráce se nashromáždilo přes 30 hodin...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina o rozměru asi 25 světelných let, rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento ostrý teleskopický portrét využívá úzkopásmová obrazová data, která v této větry rozfouknuté mlhovině izolují světlo z atomů vodíku a...
Mlhovina NGC 6888, též známá jako Srpek, je kosmická bublina o průměru 25 světelných let rozfouknutá větry své centrální hmotné hvězdy. Tento barevný portrét mlhoviny využívá dat z úzkopásmových snímků kombinovaných do Hubblovy palety. Ve větrem rozfouknuté mlhovině je vidět emise atomů síry,...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, je kosmická bublina, která měří asi 25 světelných let a je rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento krásný portrét mlhoviny pochází z dalekohledu Isaaca Newtona observatoře Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech....
NGC 6888 též známá jako mlhovina Srpek je kosmická bublina o velikosti 25 světelných let rozfouknutá větry z centrální jasné hmotné hvězdy. Tento nádherný teleskopický pohled kombinuje kompozitní barevný snímek s úzkopásmovými daty, které izolují světlo z atomů vodíku a kyslíku ve větrem...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Ve středu snímku nahoře je vidět mlhovina Srpek jako rozvíjející se se kosmický zámotek, který vytvořila nejjasnější hvězda v jeho centru. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Vpravo je vidět mlhovina Srpek, která vypadá jako rozvíjející se vesmírný zámotek a kterou vytvořila nejjasnější hvězdou v jejím středu. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. V tom období se hmotná centrální...
Srpková mlhovina je rychle se rozpínající obálka plynu obklopujícího umírající hvězdu. Na tomto nedávno zveřejněném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, je jasná dynamická část mlhoviny, asi tři světelné roky napříč v reprezentativních barvách. Srpková mlhovina začala vznikat...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
