NGC 6888, známá také jako Srpková mlhovina, je vesmírná bublina o průměru asi 25 světelných let vyfukovaná větry z centrální hmotné hvězdy. Tento hluboký teleskopický snímek obsahuje úzkopásmová obrazová data, aby bylo možné izolovat světlo atomů vodíku a kyslíku. Atomy kyslíku vytvářejí...
Jak vznikla Srpková mlhovina? Mlhovina Srpek, která vypadá jako vznikající vesmírná kukla uprostřed obrázku, vznikla díky nejjasnější hvězdě v jejím středu. Podle jedné z hlavních hypotéz se mlhovina Srpek začala formovat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda vyvinula...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, má průměr asi 25 světelných roků a je rozfouknutá větrem své centrální, jasné, hmotné hvězdy. Ostrý portrét této kosmické bubliny vytvořila trojice astrofotografů (Joe, Glenn, Russell). Během jejich teleskopické spolupráce se nashromáždilo přes 30 hodin...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina o rozměru asi 25 světelných let, rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento ostrý teleskopický portrét využívá úzkopásmová obrazová data, která v této větry rozfouknuté mlhovině izolují světlo z atomů vodíku a...
Mlhovina NGC 6888, též známá jako Srpek, je kosmická bublina o průměru 25 světelných let rozfouknutá větry své centrální hmotné hvězdy. Tento barevný portrét mlhoviny využívá dat z úzkopásmových snímků kombinovaných do Hubblovy palety. Ve větrem rozfouknuté mlhovině je vidět emise atomů síry,...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, je kosmická bublina, která měří asi 25 světelných let a je rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento krásný portrét mlhoviny pochází z dalekohledu Isaaca Newtona observatoře Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech....
NGC 6888 též známá jako mlhovina Srpek je kosmická bublina o velikosti 25 světelných let rozfouknutá větry z centrální jasné hmotné hvězdy. Tento nádherný teleskopický pohled kombinuje kompozitní barevný snímek s úzkopásmovými daty, které izolují světlo z atomů vodíku a kyslíku ve větrem...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Ve středu snímku nahoře je vidět mlhovina Srpek jako rozvíjející se se kosmický zámotek, který vytvořila nejjasnější hvězda v jeho centru. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Vpravo je vidět mlhovina Srpek, která vypadá jako rozvíjející se vesmírný zámotek a kterou vytvořila nejjasnější hvězdou v jejím středu. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. V tom období se hmotná centrální...
Srpková mlhovina je rychle se rozpínající obálka plynu obklopujícího umírající hvězdu. Na tomto nedávno zveřejněném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, je jasná dynamická část mlhoviny, asi tři světelné roky napříč v reprezentativních barvách. Srpková mlhovina začala vznikat...
NGC 6888, známá také jako Srpková mlhovina, je vesmírná bublina o průměru asi 25 světelných let vyfukovaná větry z centrální hmotné hvězdy. Tento hluboký teleskopický snímek obsahuje úzkopásmová obrazová data, aby bylo možné izolovat světlo atomů vodíku a kyslíku. Atomy kyslíku vytvářejí...
Jak vznikla Srpková mlhovina? Mlhovina Srpek, která vypadá jako vznikající vesmírná kukla uprostřed obrázku, vznikla díky nejjasnější hvězdě v jejím středu. Podle jedné z hlavních hypotéz se mlhovina Srpek začala formovat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda vyvinula...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, má průměr asi 25 světelných roků a je rozfouknutá větrem své centrální, jasné, hmotné hvězdy. Ostrý portrét této kosmické bubliny vytvořila trojice astrofotografů (Joe, Glenn, Russell). Během jejich teleskopické spolupráce se nashromáždilo přes 30 hodin...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina o rozměru asi 25 světelných let, rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento ostrý teleskopický portrét využívá úzkopásmová obrazová data, která v této větry rozfouknuté mlhovině izolují světlo z atomů vodíku a...
Mlhovina NGC 6888, též známá jako Srpek, je kosmická bublina o průměru 25 světelných let rozfouknutá větry své centrální hmotné hvězdy. Tento barevný portrét mlhoviny využívá dat z úzkopásmových snímků kombinovaných do Hubblovy palety. Ve větrem rozfouknuté mlhovině je vidět emise atomů síry,...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, je kosmická bublina, která měří asi 25 světelných let a je rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento krásný portrét mlhoviny pochází z dalekohledu Isaaca Newtona observatoře Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech....
NGC 6888 též známá jako mlhovina Srpek je kosmická bublina o velikosti 25 světelných let rozfouknutá větry z centrální jasné hmotné hvězdy. Tento nádherný teleskopický pohled kombinuje kompozitní barevný snímek s úzkopásmovými daty, které izolují světlo z atomů vodíku a kyslíku ve větrem...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Ve středu snímku nahoře je vidět mlhovina Srpek jako rozvíjející se se kosmický zámotek, který vytvořila nejjasnější hvězda v jeho centru. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Vpravo je vidět mlhovina Srpek, která vypadá jako rozvíjející se vesmírný zámotek a kterou vytvořila nejjasnější hvězdou v jejím středu. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. V tom období se hmotná centrální...
Srpková mlhovina je rychle se rozpínající obálka plynu obklopujícího umírající hvězdu. Na tomto nedávno zveřejněném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, je jasná dynamická část mlhoviny, asi tři světelné roky napříč v reprezentativních barvách. Srpková mlhovina začala vznikat...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
