Jak vznikla Srpková mlhovina? Mlhovina Srpek, která vypadá jako vznikající vesmírná kukla uprostřed obrázku, vznikla díky nejjasnější hvězdě v jejím středu. Podle jedné z hlavních hypotéz se mlhovina Srpek začala formovat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda vyvinula...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, má průměr asi 25 světelných roků a je rozfouknutá větrem své centrální, jasné, hmotné hvězdy. Ostrý portrét této kosmické bubliny vytvořila trojice astrofotografů (Joe, Glenn, Russell). Během jejich teleskopické spolupráce se nashromáždilo přes 30 hodin...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina o rozměru asi 25 světelných let, rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento ostrý teleskopický portrét využívá úzkopásmová obrazová data, která v této větry rozfouknuté mlhovině izolují světlo z atomů vodíku a...
Mlhovina NGC 6888, též známá jako Srpek, je kosmická bublina o průměru 25 světelných let rozfouknutá větry své centrální hmotné hvězdy. Tento barevný portrét mlhoviny využívá dat z úzkopásmových snímků kombinovaných do Hubblovy palety. Ve větrem rozfouknuté mlhovině je vidět emise atomů síry,...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, je kosmická bublina, která měří asi 25 světelných let a je rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento krásný portrét mlhoviny pochází z dalekohledu Isaaca Newtona observatoře Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech....
NGC 6888 též známá jako mlhovina Srpek je kosmická bublina o velikosti 25 světelných let rozfouknutá větry z centrální jasné hmotné hvězdy. Tento nádherný teleskopický pohled kombinuje kompozitní barevný snímek s úzkopásmovými daty, které izolují světlo z atomů vodíku a kyslíku ve větrem...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Ve středu snímku nahoře je vidět mlhovina Srpek jako rozvíjející se se kosmický zámotek, který vytvořila nejjasnější hvězda v jeho centru. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Vpravo je vidět mlhovina Srpek, která vypadá jako rozvíjející se vesmírný zámotek a kterou vytvořila nejjasnější hvězdou v jejím středu. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. V tom období se hmotná centrální...
Srpková mlhovina je rychle se rozpínající obálka plynu obklopujícího umírající hvězdu. Na tomto nedávno zveřejněném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, je jasná dynamická část mlhoviny, asi tři světelné roky napříč v reprezentativních barvách. Srpková mlhovina začala vznikat...
Jak vznikla Srpková mlhovina? Mlhovina Srpek, která vypadá jako vznikající vesmírná kukla uprostřed obrázku, vznikla díky nejjasnější hvězdě v jejím středu. Podle jedné z hlavních hypotéz se mlhovina Srpek začala formovat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda vyvinula...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, má průměr asi 25 světelných roků a je rozfouknutá větrem své centrální, jasné, hmotné hvězdy. Ostrý portrét této kosmické bubliny vytvořila trojice astrofotografů (Joe, Glenn, Russell). Během jejich teleskopické spolupráce se nashromáždilo přes 30 hodin...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina o rozměru asi 25 světelných let, rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento ostrý teleskopický portrét využívá úzkopásmová obrazová data, která v této větry rozfouknuté mlhovině izolují světlo z atomů vodíku a...
Mlhovina NGC 6888, též známá jako Srpek, je kosmická bublina o průměru 25 světelných let rozfouknutá větry své centrální hmotné hvězdy. Tento barevný portrét mlhoviny využívá dat z úzkopásmových snímků kombinovaných do Hubblovy palety. Ve větrem rozfouknuté mlhovině je vidět emise atomů síry,...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, je kosmická bublina, která měří asi 25 světelných let a je rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento krásný portrét mlhoviny pochází z dalekohledu Isaaca Newtona observatoře Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech....
NGC 6888 též známá jako mlhovina Srpek je kosmická bublina o velikosti 25 světelných let rozfouknutá větry z centrální jasné hmotné hvězdy. Tento nádherný teleskopický pohled kombinuje kompozitní barevný snímek s úzkopásmovými daty, které izolují světlo z atomů vodíku a kyslíku ve větrem...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Ve středu snímku nahoře je vidět mlhovina Srpek jako rozvíjející se se kosmický zámotek, který vytvořila nejjasnější hvězda v jeho centru. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Vpravo je vidět mlhovina Srpek, která vypadá jako rozvíjející se vesmírný zámotek a kterou vytvořila nejjasnější hvězdou v jejím středu. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. V tom období se hmotná centrální...
Srpková mlhovina je rychle se rozpínající obálka plynu obklopujícího umírající hvězdu. Na tomto nedávno zveřejněném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, je jasná dynamická část mlhoviny, asi tři světelné roky napříč v reprezentativních barvách. Srpková mlhovina začala vznikat...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 8. do 10. 8. 2025. Měsíc bude v úplňku a září nízko v jižních souhvězdích. Planety jsou vidět jen ráno s výjimkou Saturnu, který začíná být vidět celou noc. Blíží se k sobě Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce se trochu zvýšila. Nad ránem máme poslední období pozorovatelnosti nárůstu padání meteorů roje Perseid bez svitu Měsíce. Na ISS dorazila čtyřčlenná posádka dlouhodobé mise Crew-11 a první stupeň Falconu 9 naposledy dosedl na přistávací plochu LZ-1. Blue Origin provedla 14. suborbitální let s lidskou posádkou během mise New Shepard NS-34. Kosmická loď Orion pro misi Artemis II byla natankována a vyzkoušeli ji astronauti ve skafandrech. 95 roků by oslavil Neil Armstrong.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
