Úvodní  >  Štítky  >  Štítek north

Štítek: north

APOD Cesta na sever

Co by se stalo, pokud byste šli pořád na sever? Severní směr je na Zemi místem na obzoru pod severním nebeským pólem, kolem kterého se pomalu zdánlivě otáčejí hvězdy, a který zůstává neměnný. Severní pól otáčení se na obloze nikdy neposouvá, ani ve dne, ani v noci a jeho výška vždycky odpovídá vaší...

APOD Úplná galaktická rovina: nahoře a dole

Je možné zachytit celou rovinu naší galaxie na jediném snímku? Ano, ale ne na jediné expozici, s určitým plánováním jsou potřeba dvě. V horní části je vidět snímek noční oblohy z června 2017 nad Libanonem, severně od rovníku. Snímek byl pořízen v době, kdy centrální pás Galaxie Mléčné...

APOD Od Velkého vozu k Jižnímu kříži

Vítejte do rovníkové noci. Tento pozoruhodný pohled na noční oblohu z 24 políček byl pořízen z pláže Maba na indonézském ostrovu Halmahera 4. března večer. Z 0,7 stupně severní šířky jsou vidět slavné severní a jižní asterismy a navigační pomůcky, které se nacházejí na tomto panoramatickém...

APOD Strážci Arktidy

Kdo střeží sever? Soudě podle fotografie nahoře, možná že obří stromy pokryté sněhem a ledem. Snímek byl pořízen před několika zimami ve finském Laponsku, kde k počasí patří velmi nízké teploty a navátý sníh. Výsledná krajina někdy vypadá skoro nadpřirozeně, obyčejné stromy se obléknou...

APOD Observatoř Roque de los Muchachos

Na vrcholu ostrova u pobřeží Afriky nad mraky zkoumá vesmír skupina špičkových dalekohledů. Na snímku nahoře jsou dalekohledy observatoře Roque de los Muchachos na La Palma, což je jeden z Kanárských ostrovů náležejících Španělsku. Toto místo je jedno předních pozorovacích stanovišť...

APOD Zemský severní magnetický pól

Magnetický kompas nemíří ke skutečnému severnímu pólu Země. Místo toho míří k severnému magnetickému pólu Země. Severní magnetický pól se nyní nachází v severní Kanadě. Pól putuje každý den po eliptické dráze a v průměru se posunuje více jak 40 metrů denně na sever. Důkazy...

APOD Cesta na sever

Co by se stalo, pokud byste šli pořád na sever? Severní směr je na Zemi místem na obzoru pod severním nebeským pólem, kolem kterého se pomalu zdánlivě otáčejí hvězdy, a který zůstává neměnný. Severní pól otáčení se na obloze nikdy neposouvá, ani ve dne, ani v noci a jeho výška vždycky odpovídá vaší...

APOD Úplná galaktická rovina: nahoře a dole

Je možné zachytit celou rovinu naší galaxie na jediném snímku? Ano, ale ne na jediné expozici, s určitým plánováním jsou potřeba dvě. V horní části je vidět snímek noční oblohy z června 2017 nad Libanonem, severně od rovníku. Snímek byl pořízen v době, kdy centrální pás Galaxie Mléčné...

APOD Od Velkého vozu k Jižnímu kříži

Vítejte do rovníkové noci. Tento pozoruhodný pohled na noční oblohu z 24 políček byl pořízen z pláže Maba na indonézském ostrovu Halmahera 4. března večer. Z 0,7 stupně severní šířky jsou vidět slavné severní a jižní asterismy a navigační pomůcky, které se nacházejí na tomto panoramatickém...

APOD Strážci Arktidy

Kdo střeží sever? Soudě podle fotografie nahoře, možná že obří stromy pokryté sněhem a ledem. Snímek byl pořízen před několika zimami ve finském Laponsku, kde k počasí patří velmi nízké teploty a navátý sníh. Výsledná krajina někdy vypadá skoro nadpřirozeně, obyčejné stromy se obléknou...

APOD Observatoř Roque de los Muchachos

Na vrcholu ostrova u pobřeží Afriky nad mraky zkoumá vesmír skupina špičkových dalekohledů. Na snímku nahoře jsou dalekohledy observatoře Roque de los Muchachos na La Palma, což je jeden z Kanárských ostrovů náležejících Španělsku. Toto místo je jedno předních pozorovacích stanovišť...

APOD Zemský severní magnetický pól

Magnetický kompas nemíří ke skutečnému severnímu pólu Země. Místo toho míří k severnému magnetickému pólu Země. Severní magnetický pól se nyní nachází v severní Kanadě. Pól putuje každý den po eliptické dráze a v průměru se posunuje více jak 40 metrů denně na sever. Důkazy...



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »