Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Trpasličí planeta Ceres o průměru asi 950 kilometrů je největším objektem v pásu planetek ve Sluneční soustavě. Kamera kosmické sondy Dawn, která od března Ceres zkoumá z oběžné dráhy, odhalila kolem 130 záhadných jasných skvrn, které většinou souvisí s impaktními krátery rozesetými po jinak...
Jak vznikly tyto jasné skvrny na Ceres? Skvrny byly poprvé rozpoznány v únoru při přibližování kosmické sondy Dawn k Ceres, k největšímu objektu v pásu asteroidů a přitom se očekávalo, že záhadu by mohly brzy vyřešit snímky s vyšším rozlišením. Ovšem i poté, co sonda Dawn v březnu k...
Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. ...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Trpasličí planeta Ceres o průměru asi 950 kilometrů je největším objektem v pásu planetek ve Sluneční soustavě. Kamera kosmické sondy Dawn, která od března Ceres zkoumá z oběžné dráhy, odhalila kolem 130 záhadných jasných skvrn, které většinou souvisí s impaktními krátery rozesetými po jinak...
Jak vznikly tyto jasné skvrny na Ceres? Skvrny byly poprvé rozpoznány v únoru při přibližování kosmické sondy Dawn k Ceres, k největšímu objektu v pásu asteroidů a přitom se očekávalo, že záhadu by mohly brzy vyřešit snímky s vyšším rozlišením. Ovšem i poté, co sonda Dawn v březnu k...
Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
STORY: Aurora Borealis (Northern lights) on January 19th, 2026 at 21:30 UT from G4 storm at Folkmarske Sedlo - Slovakia EXIF: Nikon D750 Samyang 24mm F/1.4 ED AS IF UMC Nikon F (AE) Panorama 9 x 10sec, ISO 800, f2
