Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Trpasličí planeta Ceres o průměru asi 950 kilometrů je největším objektem v pásu planetek ve Sluneční soustavě. Kamera kosmické sondy Dawn, která od března Ceres zkoumá z oběžné dráhy, odhalila kolem 130 záhadných jasných skvrn, které většinou souvisí s impaktními krátery rozesetými po jinak...
Jak vznikly tyto jasné skvrny na Ceres? Skvrny byly poprvé rozpoznány v únoru při přibližování kosmické sondy Dawn k Ceres, k největšímu objektu v pásu asteroidů a přitom se očekávalo, že záhadu by mohly brzy vyřešit snímky s vyšším rozlišením. Ovšem i poté, co sonda Dawn v březnu k...
Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. ...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Trpasličí planeta Ceres o průměru asi 950 kilometrů je největším objektem v pásu planetek ve Sluneční soustavě. Kamera kosmické sondy Dawn, která od března Ceres zkoumá z oběžné dráhy, odhalila kolem 130 záhadných jasných skvrn, které většinou souvisí s impaktními krátery rozesetými po jinak...
Jak vznikly tyto jasné skvrny na Ceres? Skvrny byly poprvé rozpoznány v únoru při přibližování kosmické sondy Dawn k Ceres, k největšímu objektu v pásu asteroidů a přitom se očekávalo, že záhadu by mohly brzy vyřešit snímky s vyšším rozlišením. Ovšem i poté, co sonda Dawn v březnu k...
Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
