Továrna na hvězdy ošlehaná hvězdnými větry a zářením, známá jako Messier 17, se nachází asi 5500 světelných let daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). V této vzdálenosti by pole této úhlové šířky zabíralo skoro 100 světelných let. Ostrý kompozitní barevný...
V hlubinách temných mračen z prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega se stále rodí hvězdy. Snímek nahoře z kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje jemné podrobnosti slavné porodnice hvězd. Střed mlhoviny Omega protkávají...
Hvězdnými větry a radiací opracovaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17 se nachází zhruba 5 500 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius) tak bohatém na mlhoviny. Tři stupně široké zorné pole na snímku z Evropské jižní observatoře z nového přehlídkového dalekohledu VLT a...
V souhvězdí Střelce (Sagittarius) bohatém na mlhoviny se ve vzdálenosti 5500 světelných let nachází zářením a hvězdnými větry ošlehaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17. V té vzdálenosti toto pole 30 obloukových minut zabírá skoro 50 světelných let. Hvězdné větry a energetické záření z...
V hlubinách tmavých mračen prachu a molekulárního plynu, známých jako mlhovina Omega, i nadále vznikají hvězdy. Snímek nahoře z kamery Advanced Camera for Surveys kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje výtečné podrobnosti slavné hvězdotvorné oblasti. Tmavá prachová...
V hloubách temných mračen prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega vznikají nadále hvězdy. Snímek nahoře z nově instalované kamery Advanced Camera for Surveys na kosmickém dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje ve slavné hvězdotvorné oblasti dosud nevídané...
Továrna na hvězdy ošlehaná hvězdnými větry a zářením, známá jako Messier 17, se nachází asi 5500 světelných let daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). V této vzdálenosti by pole této úhlové šířky zabíralo skoro 100 světelných let. Ostrý kompozitní barevný...
V hlubinách temných mračen z prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega se stále rodí hvězdy. Snímek nahoře z kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje jemné podrobnosti slavné porodnice hvězd. Střed mlhoviny Omega protkávají...
Hvězdnými větry a radiací opracovaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17 se nachází zhruba 5 500 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius) tak bohatém na mlhoviny. Tři stupně široké zorné pole na snímku z Evropské jižní observatoře z nového přehlídkového dalekohledu VLT a...
V souhvězdí Střelce (Sagittarius) bohatém na mlhoviny se ve vzdálenosti 5500 světelných let nachází zářením a hvězdnými větry ošlehaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17. V té vzdálenosti toto pole 30 obloukových minut zabírá skoro 50 světelných let. Hvězdné větry a energetické záření z...
V hlubinách tmavých mračen prachu a molekulárního plynu, známých jako mlhovina Omega, i nadále vznikají hvězdy. Snímek nahoře z kamery Advanced Camera for Surveys kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje výtečné podrobnosti slavné hvězdotvorné oblasti. Tmavá prachová...
V hloubách temných mračen prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega vznikají nadále hvězdy. Snímek nahoře z nově instalované kamery Advanced Camera for Surveys na kosmickém dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje ve slavné hvězdotvorné oblasti dosud nevídané...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
