Úvodní  >  Štítky  >  Štítek Omega Nebula

Štítek: Omega Nebula

APOD Továrna na hvězdy Messier 17

Továrna na hvězdy ošlehaná hvězdnými větry a zářením, známá jako Messier 17, se nachází asi 5500 světelných let daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). V této vzdálenosti by pole této úhlové šířky zabíralo skoro 100 světelných let. Ostrý kompozitní barevný...

APOD V centru mlhoviny Omega

V hlubinách temných mračen z prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega se stále rodí hvězdy. Snímek nahoře z kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje jemné podrobnosti slavné porodnice hvězd. Střed mlhoviny Omega protkávají...

APOD Továrna na hvězdy Messier 17

Hvězdnými větry a radiací opracovaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17 se nachází zhruba 5 500 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius) tak bohatém na mlhoviny. Tři stupně široké zorné pole na snímku z Evropské jižní observatoře z nového přehlídkového dalekohledu VLT a...

APOD Továrna na hvězdy Messier 17

V souhvězdí Střelce (Sagittarius) bohatém na mlhoviny se ve vzdálenosti 5500 světelných let nachází zářením a hvězdnými větry ošlehaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17. V té vzdálenosti toto pole 30 obloukových minut zabírá skoro 50 světelných let. Hvězdné větry a energetické záření z...

APOD Ve středu mlhoviny Omega

V hlubinách tmavých mračen prachu a molekulárního plynu, známých jako mlhovina Omega, i nadále vznikají hvězdy. Snímek nahoře z kamery Advanced Camera for Surveys kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje výtečné podrobnosti slavné hvězdotvorné oblasti. Tmavá prachová...

APOD Ve středu mlhoviny Omega

V hloubách temných mračen prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega vznikají nadále hvězdy. Snímek nahoře z nově instalované kamery Advanced Camera for Surveys na kosmickém dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje ve slavné hvězdotvorné oblasti dosud nevídané...

APOD Továrna na hvězdy Messier 17

Továrna na hvězdy ošlehaná hvězdnými větry a zářením, známá jako Messier 17, se nachází asi 5500 světelných let daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). V této vzdálenosti by pole této úhlové šířky zabíralo skoro 100 světelných let. Ostrý kompozitní barevný...

APOD V centru mlhoviny Omega

V hlubinách temných mračen z prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega se stále rodí hvězdy. Snímek nahoře z kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje jemné podrobnosti slavné porodnice hvězd. Střed mlhoviny Omega protkávají...

APOD Továrna na hvězdy Messier 17

Hvězdnými větry a radiací opracovaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17 se nachází zhruba 5 500 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius) tak bohatém na mlhoviny. Tři stupně široké zorné pole na snímku z Evropské jižní observatoře z nového přehlídkového dalekohledu VLT a...

APOD Továrna na hvězdy Messier 17

V souhvězdí Střelce (Sagittarius) bohatém na mlhoviny se ve vzdálenosti 5500 světelných let nachází zářením a hvězdnými větry ošlehaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17. V té vzdálenosti toto pole 30 obloukových minut zabírá skoro 50 světelných let. Hvězdné větry a energetické záření z...

APOD Ve středu mlhoviny Omega

V hlubinách tmavých mračen prachu a molekulárního plynu, známých jako mlhovina Omega, i nadále vznikají hvězdy. Snímek nahoře z kamery Advanced Camera for Surveys kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje výtečné podrobnosti slavné hvězdotvorné oblasti. Tmavá prachová...

APOD Ve středu mlhoviny Omega

V hloubách temných mračen prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega vznikají nadále hvězdy. Snímek nahoře z nově instalované kamery Advanced Camera for Surveys na kosmickém dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje ve slavné hvězdotvorné oblasti dosud nevídané...



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »