Továrna na hvězdy ošlehaná hvězdnými větry a zářením, známá jako Messier 17, se nachází asi 5500 světelných let daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). V této vzdálenosti by pole této úhlové šířky zabíralo skoro 100 světelných let. Ostrý kompozitní barevný...
V hlubinách temných mračen z prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega se stále rodí hvězdy. Snímek nahoře z kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje jemné podrobnosti slavné porodnice hvězd. Střed mlhoviny Omega protkávají...
Hvězdnými větry a radiací opracovaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17 se nachází zhruba 5 500 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius) tak bohatém na mlhoviny. Tři stupně široké zorné pole na snímku z Evropské jižní observatoře z nového přehlídkového dalekohledu VLT a...
V souhvězdí Střelce (Sagittarius) bohatém na mlhoviny se ve vzdálenosti 5500 světelných let nachází zářením a hvězdnými větry ošlehaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17. V té vzdálenosti toto pole 30 obloukových minut zabírá skoro 50 světelných let. Hvězdné větry a energetické záření z...
V hlubinách tmavých mračen prachu a molekulárního plynu, známých jako mlhovina Omega, i nadále vznikají hvězdy. Snímek nahoře z kamery Advanced Camera for Surveys kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje výtečné podrobnosti slavné hvězdotvorné oblasti. Tmavá prachová...
V hloubách temných mračen prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega vznikají nadále hvězdy. Snímek nahoře z nově instalované kamery Advanced Camera for Surveys na kosmickém dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje ve slavné hvězdotvorné oblasti dosud nevídané...
Továrna na hvězdy ošlehaná hvězdnými větry a zářením, známá jako Messier 17, se nachází asi 5500 světelných let daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). V této vzdálenosti by pole této úhlové šířky zabíralo skoro 100 světelných let. Ostrý kompozitní barevný...
V hlubinách temných mračen z prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega se stále rodí hvězdy. Snímek nahoře z kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje jemné podrobnosti slavné porodnice hvězd. Střed mlhoviny Omega protkávají...
Hvězdnými větry a radiací opracovaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17 se nachází zhruba 5 500 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius) tak bohatém na mlhoviny. Tři stupně široké zorné pole na snímku z Evropské jižní observatoře z nového přehlídkového dalekohledu VLT a...
V souhvězdí Střelce (Sagittarius) bohatém na mlhoviny se ve vzdálenosti 5500 světelných let nachází zářením a hvězdnými větry ošlehaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17. V té vzdálenosti toto pole 30 obloukových minut zabírá skoro 50 světelných let. Hvězdné větry a energetické záření z...
V hlubinách tmavých mračen prachu a molekulárního plynu, známých jako mlhovina Omega, i nadále vznikají hvězdy. Snímek nahoře z kamery Advanced Camera for Surveys kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje výtečné podrobnosti slavné hvězdotvorné oblasti. Tmavá prachová...
V hloubách temných mračen prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega vznikají nadále hvězdy. Snímek nahoře z nově instalované kamery Advanced Camera for Surveys na kosmickém dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje ve slavné hvězdotvorné oblasti dosud nevídané...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.
