Továrna na hvězdy ošlehaná hvězdnými větry a zářením, známá jako Messier 17, se nachází asi 5500 světelných let daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). V této vzdálenosti by pole této úhlové šířky zabíralo skoro 100 světelných let. Ostrý kompozitní barevný...
V hlubinách temných mračen z prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega se stále rodí hvězdy. Snímek nahoře z kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje jemné podrobnosti slavné porodnice hvězd. Střed mlhoviny Omega protkávají...
Hvězdnými větry a radiací opracovaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17 se nachází zhruba 5 500 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius) tak bohatém na mlhoviny. Tři stupně široké zorné pole na snímku z Evropské jižní observatoře z nového přehlídkového dalekohledu VLT a...
V souhvězdí Střelce (Sagittarius) bohatém na mlhoviny se ve vzdálenosti 5500 světelných let nachází zářením a hvězdnými větry ošlehaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17. V té vzdálenosti toto pole 30 obloukových minut zabírá skoro 50 světelných let. Hvězdné větry a energetické záření z...
V hlubinách tmavých mračen prachu a molekulárního plynu, známých jako mlhovina Omega, i nadále vznikají hvězdy. Snímek nahoře z kamery Advanced Camera for Surveys kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje výtečné podrobnosti slavné hvězdotvorné oblasti. Tmavá prachová...
V hloubách temných mračen prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega vznikají nadále hvězdy. Snímek nahoře z nově instalované kamery Advanced Camera for Surveys na kosmickém dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje ve slavné hvězdotvorné oblasti dosud nevídané...
Továrna na hvězdy ošlehaná hvězdnými větry a zářením, známá jako Messier 17, se nachází asi 5500 světelných let daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). V této vzdálenosti by pole této úhlové šířky zabíralo skoro 100 světelných let. Ostrý kompozitní barevný...
V hlubinách temných mračen z prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega se stále rodí hvězdy. Snímek nahoře z kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje jemné podrobnosti slavné porodnice hvězd. Střed mlhoviny Omega protkávají...
Hvězdnými větry a radiací opracovaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17 se nachází zhruba 5 500 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius) tak bohatém na mlhoviny. Tři stupně široké zorné pole na snímku z Evropské jižní observatoře z nového přehlídkového dalekohledu VLT a...
V souhvězdí Střelce (Sagittarius) bohatém na mlhoviny se ve vzdálenosti 5500 světelných let nachází zářením a hvězdnými větry ošlehaná továrna na hvězdy známá jako Messier 17. V té vzdálenosti toto pole 30 obloukových minut zabírá skoro 50 světelných let. Hvězdné větry a energetické záření z...
V hlubinách tmavých mračen prachu a molekulárního plynu, známých jako mlhovina Omega, i nadále vznikají hvězdy. Snímek nahoře z kamery Advanced Camera for Surveys kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje výtečné podrobnosti slavné hvězdotvorné oblasti. Tmavá prachová...
V hloubách temných mračen prachu a molekulárního plynu známých jako mlhovina Omega vznikají nadále hvězdy. Snímek nahoře z nově instalované kamery Advanced Camera for Surveys na kosmickém dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje ve slavné hvězdotvorné oblasti dosud nevídané...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.
