Tato rázová vlna supernovy uhání mezihvězdným prostorem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. V ostrém detailním barevném kompozitu se ve středu směrem vzhůru pohybují její tenká, jasná, propletená vlákna, která jsou ve skutečnosti dlouhými vlnami v kosmické vrstvě žhnoucího plynu, kterou...
Mezihvězdným prostorem se rychlostí 500 000 kilometrů za hodinu pohybuje rázová vlna supernovy. Na tomto ostrém podrobném barevném kompozitním snímku je vidět, jak se uprostřed nahoru pohybují tenké, jasné, propletené filamenty, což jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmické plástvi zářícího plynu,...
Tato rázová vlna se pohybuje mezihvězdným prostorem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. V horní části podrobného kompozitního snímku se pohybuje nahoru a tenké, jasné, proplétané filamenty jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmickém plátu zářícího plynu, který je vidět z boku. ...
Poblíž středu tohoto ostrého podrobného kompozitního obrázku se shora dolů pohybují tenká, jasná, propletená vlákna, která jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmickém plátu zářícího plynu, který je vidět z boku. Rázová vlna se mezihvězdným prostorem sune rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Tyto tenké, jasné, krajkovité filamenty, které se na tomto krásném, podrobném, barevném kompozitu pohybují zleva doprava, jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v plástvi zářícího plynu, která je vidět z boku. Tato mezihvězdná rázová vlna se vesmírem pohybuje rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Tato rázová vlna se sune vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto nádherně podrobném barevném kompozitu se pohybuje směrem dolů a ty tenké spletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhé vlny ve vrstvě zářícího plynu, která je vidět z boku. Mlhovina je katalogizována jako NGC...
Tato rázová vlna brázdí vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto krásně podrobném barevném kompozitu se pohybuje zprava doleva a její tenké propletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhými vlnami v ploše zářícího plynu, který je vidět ze strany. Tato mlhovina...
Mezihvězdným prostorem brázdí rázová vlna supernovy rychlostí 500 000 kilometrů za hodinu. Tato rázová vlna je známá jako mlhovina Tužka nebo NGC 2736, a je částí zbytku po supernově v Plachtách, což je expandující obálka hvězdy, která vybuchla asi před 11 000 lety. Rázová vlna se...
Tato rázová vlna supernovy uhání mezihvězdným prostorem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. V ostrém detailním barevném kompozitu se ve středu směrem vzhůru pohybují její tenká, jasná, propletená vlákna, která jsou ve skutečnosti dlouhými vlnami v kosmické vrstvě žhnoucího plynu, kterou...
Mezihvězdným prostorem se rychlostí 500 000 kilometrů za hodinu pohybuje rázová vlna supernovy. Na tomto ostrém podrobném barevném kompozitním snímku je vidět, jak se uprostřed nahoru pohybují tenké, jasné, propletené filamenty, což jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmické plástvi zářícího plynu,...
Tato rázová vlna se pohybuje mezihvězdným prostorem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. V horní části podrobného kompozitního snímku se pohybuje nahoru a tenké, jasné, proplétané filamenty jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmickém plátu zářícího plynu, který je vidět z boku. ...
Poblíž středu tohoto ostrého podrobného kompozitního obrázku se shora dolů pohybují tenká, jasná, propletená vlákna, která jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmickém plátu zářícího plynu, který je vidět z boku. Rázová vlna se mezihvězdným prostorem sune rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Tyto tenké, jasné, krajkovité filamenty, které se na tomto krásném, podrobném, barevném kompozitu pohybují zleva doprava, jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v plástvi zářícího plynu, která je vidět z boku. Tato mezihvězdná rázová vlna se vesmírem pohybuje rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Tato rázová vlna se sune vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto nádherně podrobném barevném kompozitu se pohybuje směrem dolů a ty tenké spletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhé vlny ve vrstvě zářícího plynu, která je vidět z boku. Mlhovina je katalogizována jako NGC...
Tato rázová vlna brázdí vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto krásně podrobném barevném kompozitu se pohybuje zprava doleva a její tenké propletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhými vlnami v ploše zářícího plynu, který je vidět ze strany. Tato mlhovina...
Mezihvězdným prostorem brázdí rázová vlna supernovy rychlostí 500 000 kilometrů za hodinu. Tato rázová vlna je známá jako mlhovina Tužka nebo NGC 2736, a je částí zbytku po supernově v Plachtách, což je expandující obálka hvězdy, která vybuchla asi před 11 000 lety. Rázová vlna se...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
