Venuše prochází fázemi. Stejně jako náš Měsíc se Venuše může jevit jako plný kruhový disk, tenký srpeček nebo něco mezi tím. Venuše je často nejjasnější objekt na obloze po západu nebo před východem Slunce, se však jeví tak malá, že k jasnému rozlišení její fáze je obvykle zapotřebí triedr nebo...
Analema je křivka ve tvaru osmičky, kterou obdržíte, když zaznamenáte polohu Slunce každý den ve stejnou dobu po celý rok. Ovšem trik pro zobrazení analemy Měsíce je čekat o něco déle. V průměru se Měsíc vrací do stejného místa na obloze každý den o asi 50 minut a 29 sekund později. Fotografujte...
Jaká bude fáze Měsíce na vaše letošní narozeniny? To je obtížné předpovědět, protože se vzhled Měsíce mění každou noc. Jak Měsíc obíhá kolem Země, tak polovina osvětlená Sluncem se nejprve stává stále více viditelná a poté zase klesá. Toto video animuje snímky, které pořídila družice Měsíce NASA...
Vzhled našeho Měsíce se mění každou noc. Tato zrychlená sekvence ukazuje, jak náš Měsíc vypadá v průběhu lunace, úplného lunárního cyklu. Jak Měsíc obíhá Zemi, tak Sluncem osvětlená polovina se nejprve stává více viditelná a poté zase méně viditelná. Měsíc vůči Zemi nastavuje vždycky...
Venuše jeví fáze. Venuše se může stejně tak jako náš Měsíc jevit jako úplný disk nebo jen jako tenký srpek. Venuše, která je často nejjasnějším objektem na obloze po západu nebo před východem se jeví ale tak malá, že aby bylo možno vidět jasně její fázi, je obvykle...
Vzhled našeho Měsíce se mění z noci na noc. Tato sekvence snímků ukazuje, jak náš Měsíc vypadá v průběhu lunace, tedy během úplného lunárního cyklu. Jak Měsíc obíhá Zemi, tak se Sluncem osvětlená polovina stává nejprve čím dál více viditělná a pak zase její viditelnost...
Vzhled našeho Měsíce se mění každou noc. Tato časová sekvence snímků ukazuje, jak vypadá náš Měsíc během lunace, tedy během úplného měsíčního cyklu. Jak Měsíc obíhá Zemi, polovina osvětlená Sluncem se stává nejprve více viditelnou a pak postupně méně viditelnou. Měsíc k Zemi vždycky...
Ze západní večerní oblohy se nyní vytrácí Venuše. Venuše je druhou planetou od Slunce a třetím nejjasnějším nebeským objektem po Slunci a Měsíci a byla příležitostnými pozorovateli vidět po západu Slunce jako jasné světlo. Na snímcích dalekohledem jsou také patrné její fáze. Tato důmyslná...
Vzhled naše Měsíce se mění každou noc. Tato sekvence ukazuje, jak náš Měsíc vypadá v průběhu úplného lunárního cyklu, lunace. Jak Měsíc obíhá kolem Země, tak se polovina osvětlená Sluncem stává nejprve více viditelná a potom zase postupně méně viditelná. Měsíc k Zemi přivrací...
Vzhled našeho Měsíce se mění z noci na noc. Tato pomalu se natahující sekvence snímků [494kb gif] ukazuje, jak náš Měsíc vypadá v průběhu lunace, tedy během úplného lunárního cyklu. Jak Měsíc obíhá Zemi, tak se Sluncem osvětlená polovina stává nejprve čím dál více viditelná a pak zase její...
Vzhled našeho Měsíce se mění každou noc. Tato časová sekvence snímků ukazuje, jak vypadá náš Měsíc během lunace, tedy během úplného měsíčního cyklu. Jak Měsíc obíhá Zemi, polovina osvětlená Sluncem se stává nejprve více viditelnou a pak méně viditelnou. Měsíc je vždycky přivrácen stejnou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
