Kde je střed mlhoviny Vejce? Hvězda ve středu mlhoviny Vejce, která se z tohoto vesmírného vejce vynořuje a odhazuje obálky plynu a prachu se pomalu mění na bílého trpaslíka. Mlhovina Vejce je rychle se vyvíjející před planetární mlhovina o rozměru asi jednoho světelného roku. Leží ve vzdálenosti...
Podle slavného výroku Carla Sagana "Pokud chcete udělat černou díru s výtrysky, musíte nejprve vytvořit magnetické pole." Snímek představuje detekovaný vlastní směr otáčení (polarizaci) radiových vln. K polarizaci dochází v silném magnetickém poli kolem superhmotné černé díry ve středu eliptické...
Toto symetrické mračno zvané mlhovina Bumerang vzniklo vysokorychlostním větrem plynu a prachu, který vane rychlostí skoro 600 000 kilometrů za hodinu ze stárnoucí centrální hvězdy. Rychlá expanze ochlazuje molekuly nebulárního plynu na zhruba jeden stupeň nad absolutní nulou, což je...
Jak tenké jsou Saturnovy prstence? Měření jasnosti z různých úhlů ukázalo, že Saturnovy prstence jsou tlusté asi jeden kilometr, což je ve srovnání s žiletkou činí poměrně mnohokrát tenčí. Tato tloušťka se někdy projevuje výrazným způsobem u snímků pořízených v blízkosti roviny...
Proč vznikla mlhovina Bumerang? Zdá se, že symetrické mračno zvané Bumerang vzniklo vysokorychostními větry plynu a prachu, které foukají ze stárnoucí centrální hvězdy rychlosmi až skoro 600 000 kilometrů za hodinu. Co větry vymezuje, zůstává záhadou, může to být centrální disk hustého...
Kde je střed této neobvyklé mlhoviny Vejce? Podobně jako se kuřátka proklovávají ven z vajíčka, tak i hvězda uprostřed mlhoviny Vejce odvrhuje obálky plynu a prachu a pomalu se transformuje na bílého trpaslíka. Mlhovina Vejce je rychle se vyvíjející pre-planetární mlhovinou, která má asi...
Kde je střed mlhoviny Vejce? Hvězda ve středu mlhoviny Vejce, která se z tohoto vesmírného vejce vynořuje a odhazuje obálky plynu a prachu se pomalu mění na bílého trpaslíka. Mlhovina Vejce je rychle se vyvíjející před planetární mlhovina o rozměru asi jednoho světelného roku. Leží ve vzdálenosti...
Podle slavného výroku Carla Sagana "Pokud chcete udělat černou díru s výtrysky, musíte nejprve vytvořit magnetické pole." Snímek představuje detekovaný vlastní směr otáčení (polarizaci) radiových vln. K polarizaci dochází v silném magnetickém poli kolem superhmotné černé díry ve středu eliptické...
Toto symetrické mračno zvané mlhovina Bumerang vzniklo vysokorychlostním větrem plynu a prachu, který vane rychlostí skoro 600 000 kilometrů za hodinu ze stárnoucí centrální hvězdy. Rychlá expanze ochlazuje molekuly nebulárního plynu na zhruba jeden stupeň nad absolutní nulou, což je...
Jak tenké jsou Saturnovy prstence? Měření jasnosti z různých úhlů ukázalo, že Saturnovy prstence jsou tlusté asi jeden kilometr, což je ve srovnání s žiletkou činí poměrně mnohokrát tenčí. Tato tloušťka se někdy projevuje výrazným způsobem u snímků pořízených v blízkosti roviny...
Proč vznikla mlhovina Bumerang? Zdá se, že symetrické mračno zvané Bumerang vzniklo vysokorychostními větry plynu a prachu, které foukají ze stárnoucí centrální hvězdy rychlosmi až skoro 600 000 kilometrů za hodinu. Co větry vymezuje, zůstává záhadou, může to být centrální disk hustého...
Kde je střed této neobvyklé mlhoviny Vejce? Podobně jako se kuřátka proklovávají ven z vajíčka, tak i hvězda uprostřed mlhoviny Vejce odvrhuje obálky plynu a prachu a pomalu se transformuje na bílého trpaslíka. Mlhovina Vejce je rychle se vyvíjející pre-planetární mlhovinou, která má asi...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
