Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. září 2005

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. září 2005

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhovina Bumerang v polarizovaném světle

Uznání: J. Biretta (STScI) et al., Hubble Heritage Team, (STScI/AURA), ESA, NASA

Proč vznikla mlhovina Bumerang? Zdá se, že symetrické mračno zvané Bumerang vzniklo vysokorychostními větry plynu a prachu, které foukají ze stárnoucí centrální hvězdy rychlosmi až skoro 600 000 kilometrů za hodinu. Co větry vymezuje, zůstává záhadou, může to být centrální disk hustého plynu nebo magnetické pole. Samotná rychlá expanze ovšem ochlazuje molekuly v plynu mlhoviny až na asi pouhý jeden stupeň nad absolutní nulou, což je dokonce ještě chladnější jak záření kosmického pozadí, a to ji tedy činí nejchladnější známou oblastí ve vzdáleném Vesmíru. Mrazivá mlhovina Bumerang, která svítí prachem odraženým světlem z centrální hvězdy, se považuje za hvězdu nebo hvězdnou soustavu, která se vyvíjí do fáze planetární mlhoviny. Astronomové nyní studují snímek nahoře pořízený v polarizovaném světle s barevně kódovaným směrem polarizace, aby lépe porozuměli vzniku Bumerangu. Různé scénáře předchůdců vytvářejí různá množství a vzory polarizovaného světla. Snímek nahoře pořídila tento rok kamera ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu. Mlhovina Bumerang má asi jeden světelný rok a nachází se asi 5000 světelných let daleko v souhvězdí Kentaur (Centaurus).

Štítky: Polarized light, Boomerang nebula


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »