Je to nejdražší a nejkomplexnější pozemský astronomický projekt všech dob, co uvidí dnes v noci? Projekt ALMA (Atacama Large Millimeter Array) se skládá z 66 parabolických antén ve velké výšce v poušti Atacama v severní Chile a mnohé antény mají velikost menšího domu. ALMA pozoruje oblohu...
Jak by vypadal východ obřích rádiových výtrysků Centaurus? Rádiové výtrysky Cen A nejenom že měří přes milión světelných let, ale na pozemské obloze zabírají úhlovou oblast 200 krát větší, než úplněk. Tyto výtrysky vyvrhuje bouřlivá černá díra miliónkrát hmotnější než naše Slunce ponořená do...
Sovětský kosmonaut Jurij Aleksejevič Gagarin se 12. dubna 1961 stal prvním člověkem ve vesmíru. Jeho dálkově ovládaná kosmická loď Vostok 1 ho vynesla do výšky 200 mil a jednou s ním obletěla planetu Zemi. O svém prvním pohledu z vesmíru hlásil: "Obloha je velice tmavá; Země je...
Nejfotogeničtější seskupení radioteleskopů na světě je také jedním z nejproduktivnějších. Každý z 27 radioteleskopů z "Velmi velkého seskupení" (Very Large Array - VLA) má velikost domu a musí se pohybovat po kolejích. Obrázek nahoře v roce 1980 do provozu uvedeného VLA pochází...
Nejfotogeničtější soustava radioteleskopů na světě je také jedna z nejproduktivnějších. Každý z 27 radioteleskopů soustavy Very Large Array (VLA) má velikost domu a může se pohybovat po kolejích. VLA v Novém Mexiku v USA na snímku nahoře slaví svůj dvacátý druhý...
Rádiové vlny, podobně jako viditelné světlo, jsou elektromagnetickým zářením a rádioteleskopy mohou "vidět" své signály zpracované do rádiových snímků vesmíru. Zatímco jednotlivé dokonce i velké radioteleskopy mají ve srovnání s optickými protějšky vidění velice rozmazané, tak sítě radioteleskopů...
Je to nejdražší a nejkomplexnější pozemský astronomický projekt všech dob, co uvidí dnes v noci? Projekt ALMA (Atacama Large Millimeter Array) se skládá z 66 parabolických antén ve velké výšce v poušti Atacama v severní Chile a mnohé antény mají velikost menšího domu. ALMA pozoruje oblohu...
Jak by vypadal východ obřích rádiových výtrysků Centaurus? Rádiové výtrysky Cen A nejenom že měří přes milión světelných let, ale na pozemské obloze zabírají úhlovou oblast 200 krát větší, než úplněk. Tyto výtrysky vyvrhuje bouřlivá černá díra miliónkrát hmotnější než naše Slunce ponořená do...
Sovětský kosmonaut Jurij Aleksejevič Gagarin se 12. dubna 1961 stal prvním člověkem ve vesmíru. Jeho dálkově ovládaná kosmická loď Vostok 1 ho vynesla do výšky 200 mil a jednou s ním obletěla planetu Zemi. O svém prvním pohledu z vesmíru hlásil: "Obloha je velice tmavá; Země je...
Nejfotogeničtější seskupení radioteleskopů na světě je také jedním z nejproduktivnějších. Každý z 27 radioteleskopů z "Velmi velkého seskupení" (Very Large Array - VLA) má velikost domu a musí se pohybovat po kolejích. Obrázek nahoře v roce 1980 do provozu uvedeného VLA pochází...
Nejfotogeničtější soustava radioteleskopů na světě je také jedna z nejproduktivnějších. Každý z 27 radioteleskopů soustavy Very Large Array (VLA) má velikost domu a může se pohybovat po kolejích. VLA v Novém Mexiku v USA na snímku nahoře slaví svůj dvacátý druhý...
Rádiové vlny, podobně jako viditelné světlo, jsou elektromagnetickým zářením a rádioteleskopy mohou "vidět" své signály zpracované do rádiových snímků vesmíru. Zatímco jednotlivé dokonce i velké radioteleskopy mají ve srovnání s optickými protějšky vidění velice rozmazané, tak sítě radioteleskopů...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Nova Sagittae 2026. Detekce tohoto objektu byla oznámena 25.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením PNV J19450648+1822422. V cirkuláři CBET 5729 ze dne 26.8.2026 (UT) bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení V488 Sge. Nova se nachází nedaleko hvězdy delta Sge a na snímku je označena šipkou. Odhady její magnitudy z této noci se pohybují mezi hodnotami 7.1 - 7.5. Snímek vznikl složením 53 expozic o délce 6 sekund, pořízených za silného měsíčního světla, kdy byl Měsíc od novy na obloze vzdálen asi 48 stupňů a měl 98% osvětleného povrchu. Navíc po obloze přecházela nízká oblačnost a postupně se nasouvaly i pásy oblačnosti vysoké.
